Hlavní obsah

Rozhovory: Někdo se v politice zblázní, jiný si neví rady. Já nabízím pomoc, říká lobbista Jansta

20. 5. 2017

Ukázka rozhovoru s Miroslavem Janstou, v níž mluví o své taktice navazování úzkých vztahů s politiky.

Právník Miroslav Jansta (ČSSD) se už čtvrtstoletí pohybuje v zákulisí politiky. Přinášíme vám psanou verzi rozhovoru, který tento týden poskytl Seznamu.

Článek

Jansta na sebe v poslední době upozornil veřejnou kritikou toho, jak Bohuslav Sobotka vede sociální demokracii a jak se pouští do boje s Andrejem Babišem kvůli korunovým dluhopisům.

Před pár týdny se Jansta navíc jako předseda České unie sportu přimotal do aktuální policejní kauzy rozdělování miliardových státních dotací na sport.

Jak se stane, že vlivný člověk, jako jste vy, se ocitne na dva dni v cele předběžného zadržení? 

Stane se to tak, že policie vyšetřuje dotace, má podezření na řadu osob… Jelikož jsem předseda České unie sportu a místopředseda Národní rady pro sport, tak jsem samozřejmě komunikoval s Ministerstvem školství a s řadou těch zadržených. Kdyby začali někoho vyslýchat, tak šlo o to, abychom se nesešli, neovlivňovali… Takže to beru jako logický postup.

Vy jste se tedy přimotal do telefonických odposlechů a policie vydedukovala, že máte informace, které by mohly být žádoucí. 

Beru to tak, že to je v pořádku a že policie postupovala korektně. Nějaký zásadní problém v tom nevidím. Podal jsem policii vysvětlení.

S Peltou jsme blábolili o všem možném

Jde tady o případ rozdělování miliardových státních dotací na sport. Na letošní rok se má rozdělit obrovská suma, na šest miliard korun. Máte za to, že takové prostředí láká k pokušení si v tom hrát nějakou svou hru a rozdělovat něco mimo pravidla? 

Tak lehké pokušení mají všichni předsedové svazu a všichni, kteří jsou kolem toho. Protože těch peněz je málo. Vy říkáte - obrovská suma. Ale musíte to brát tak, že vlastně po deseti letech došlo k navýšení na to, co šlo do sportu dříve. V roce 2006 šlo do sportu více než sedm miliard.

A předloni to byly ještě 3 miliardy. Mezitím byl prostě propad. 

Jsem předsedou České unie sportu od roku 2012, za tu dobu jsme měli šest ministrů, teď budeme mít sedmého ministra školství a tělovýchovy. Tato ministryně (Kateřina Valachová, pozn. red.), za níž došlo k výraznému navýšení, zároveň přistoupila k systémové změně rozdělování peněz, aby to zprůhlednila. Protože ten dosavadní systém byl na málo peněz a těžko se hledalo spravedlivé rozdělování. A minulý rok, přes léto, většina předsedů svazů a členů národní rady a odborníků vytvořila komisi. Vypracovali principy rozdělování, ministerstvo pak stanovilo metodiku…

A za Ministerstvo školství rozhodovala náměstkyně Simona Kratochvílová, která je dnes obviněná, stejně jako šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta. Máte za to, že tihle lidé opravdu mohli porušovat pravidla při rozdělování peněz?

Já si to pořád neumím vysvětlit. Myslím si, že ten systém, jak byl nastavený, hodně zúžil prostor.

Četl jsem váš názor, že doufáte, že šlo jen o Peltovo blábolení v telefonických odposleších, že se mohl dopouštět řady vět, které nebyly pravda. Vy jste ho tak znal? Jako člověka, jenž vypráví nějaké báchorky, které nejsou pravda? 

Mirek byl velký fabulátor, protože byl velký obchodník. On obchodoval. Říká se tomu obchodník s deštěm. Obchodoval s informacemi, které si i částečně přibarvil, vytvořil… Když jsem se cítil trošku dole, tak jsem zavolal Mirkovi a blábolili jsme o všem možném.

Takže i vy jste blábolil tak, že by to policie mohla vyhodnotit jako trestný čin? 

Já jsem neblábolil o investicích a dalších věcech, ale o věcech okolo sportu a společnosti.

Nový systém si ještě nesedl a už je tu policejní šetření

Není to jen součást obhajoby, že se teď snažíte panu Peltovi pomoci tím, že budete říkat, že to bylo jeho klasické blábolení? 

Ne. Říkám, že jsme se o tomhle nebavili. Myslím, že někde jinde mohl s někým jiným takhle mluvit, my jsme o investicích nemluvili. Ty jsme řešili tak, že prostě bude málo peněz, bude velký tlak z celého sportovního prostředí, ale i od politiků: od starostů, senátorů, ministrů. Protože každý má zájem něco získat. Málokdo si uvědomuje, že český sport a hlavně nemovitosti v českém sportu jsou totálně vybydlené. Dvaadevadesát procent staveb ve sportu je vybudovaných před rokem 1990. Před rokem 1989 končí investice do sportu. Zrušením ČSTV došlo ke zrušení Ministerstva sportu, už předtím, v roce 1988, to přešlo na Ministerstvo školství. A nevznikl žádný správní orgán...

Myslíte si, že kdyby existovalo ministerstvo sportu, tak by tam nebylo možné zneužít rozdělování dotací? To je přece o tom, jestli ten systém někdo chce zneužít, ne? 

Vždycky to bylo, je a bude. Ale důležité by bylo, aby ten systém už fungoval. A tady si teď ten nový ještě ani nestačil sednout a už je policejní šetření. Já se jenom bojím, aby teď všechno nebylo špatně a bude se to dělat znovu. Přitom v září už se mají dávat žádosti na další rok.

Ministryně školství Valachová se v důsledku této kauzy rozhodla rezignovat, čeká se na jejího nástupce. Předpokládám, že jakožto velice vlivný lobbista nového ministra navštívíte okamžitě, možná ještě před jeho samotným jmenováním. Je to tak? 

No já nikoho navštěvovat nebudu. Třeba s touto paní ministryní jsem mezi čtyřma očima mluvil jen jednu půlhodinu. Já za nimi nechodím. Já jsem oficiální představitel. Píšu oficiální dopisy. Když mají zájem, tak se mnou přímo komunikují.

Samozřejmě, takhle se to asi říká… 

Ale opravdu.

Pochopil jsem způsob jednání politiků

Vy jste protřelý, zkušený člověk, který se pohybuje i v politickém zákulisí a v politice jako takové. Byl jste už poslancem federálního parlamentu v roce 1990, kam vás nominovala KSČ. Pak jste se stal členem ČSSD. Během té dlouhé doby jste potkal spoustu politických figur: Byl jste blízkým člověkem Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Miloše Zemana a překvapivě i prezidenta Václava Klause. Mně se zdá, že vy máte nějaké know-how, že si ty lidi dokážete vždycky nějak naklonit. A předpokládám, že je to ve vašem byznysu dost silná devíza… 

Věřte, nebo nevěřte, když jsem byl ve Federálním shromáždění, tak jsem pochopil způsob jednání politiků. A to stačí. Nemusíte za nimi běhat.

Tak nám ho popište. 

Když člověk přijde do funkce, tak poznáte, jak se začne chovat. Někdo se v té funkci úplně zblázní, někdo tam jde opravdu s tím, že něco chce prosazovat, nemá na to… Je to prostě o tom, že lidé se derou do politických funkcí a národu vyprávějí, co a jak budou prosazovat, a neumí si poradit ani na svém pracovišti.

A když je navštívíte, tak jim v tom jejich oboru nabízíte nějakou pomoc? Nebo jak je získáváte? 

Teď jsem zvolen za tohle (Česká unie sportu, pozn. red.) a jdu za ním a řeknu konkrétně: Děláme toto a toto, tohle umíme a na tom bychom měli spolupracovat. A od toho se to odvine. Takže nejdu tam s tím, že bych něco chtěl osobně. To je důležité. Teď, co jsem předseda České unie sportu, neřeším vůbec nic osobně.

V minulosti jste ale jistým politikům pomáhal řešit i finanční věci, jestli se nepletu. 

Jako advokát.

Když jsme nedávno natáčeli se Sabinou Slonkovou Zvláštní vyšetřování o penězích kolem Jiřího Paroubka, tak jsme si spolu telefonovali a vy jste říkal, že jste přispěl i první Paroubkově ženě Zuzaně na její jakousi nadaci a že tam přispívaly i různé firmy, protože čekají od politika protislužbu… 

Vždyť se podívejte na americké volby. Proč firmy v Americe podporují jednoho, nebo druhého kandidáta? Protože očekávají, že se bude nějak chovat.

To se dá pochopit. Ale jestli v tom peníze nehrají i tu roli, že vy je politikovi dokážete i sehnat, zaopatřit ho? 

To jsem nikdy nedělal. A v případě Zuzany Paroubkové to bylo osobní, protože jsem ji znal od devadesátých let.

Zemanovi lidé chtěli, ať jim hlídám peníze na kampaň

Lidé z okolí prezidenta Miloše Zemana se na vás podle našich informací obrátili s tím, jestli byste jim pomáhal se sháněním peněz na prezidentskou kampaň za znovuzvolení. Jak to dopadlo? 

Ježíšmarjá. Dopadlo to tak, že se neúčastním volební kampaně Miloše Zemana ani jakékoliv podobné.

Vy jste to odmítl? 

V té podobě, co říkáte, mi to nikdo nenabídnul.

V časopisu Týden jste řekl: „My jsme se s lidmi kolem Zemana bavili o tom, jestli bych nedohlédl na financování kampaně.“ 

Ano, na financování. Tehdy byl výbor, který dohlíží na správnost přicházejících peněz a na jejich transparentnost. Jestli se ptáte na toto, tak mi bylo nabídnuto, abych o tom přemýšlel, ale ne, že bychom se dohodli.

Vy jste to odmítl? 

Já jsem řekl, že si to rozmyslím, a než jsem stačil cokoliv rozmyslet, psalo se, že Jansta povede volební kampaň. Už není co zvažovat, je to odmítnuté.

Máte za to, že Miloš Zeman má být znovu prezidentem? Ptám se i proto, že on teď kope spíš za Andreje Babiše proti ČSSD, vaší straně, proti Bohuslavu Sobotkovi? 

Miloš Zeman je opravdu homo politicus, který tou politikou žije. A on vlastně má nějakou představu, asi nějakou dlouhodobou, tak asi teď nějakým způsobem jedná… Ale uvidíme, jací budou kandidáti.

Špidlismus nabírá v ČSSD na síle

Před nedávným sjezdem ČSSD jste se veřejně vyjádřil k politice předsedy Bohuslava Sobotky. Řekl jste, že vám vadí takzvaný špidlismus (Vladimír Špidla, šéfporadce předsedy Sobotky, pozn. red.), který reprezentuje. Ostře jste se tehdy ohradil proti tomu, že Sobotka použil termín, že Babiš svými korunovými dluhopisy ojebal stát. S jakou reakcí jste se setkal v ČSSD?  

To nebyla jenom kritika, pozor. Tam šlo o to, aby se vedení strany probralo a přestalo postupovat tak, že mu není rozumět. Špidlovi nebylo rozumět. Špidla je jednoznačně pracovitý, slušný člověk, se silnou osobní integritou, ale nikdo nerozumí, co chce prosadit. A neuvažuje kolektivně. A dovedl ČSSD do osmi procent. Bylo to ode mě varování, že do těch osmi procent se můžeme dostat znovu, protože ten špidlismus začal nabývat na vrchu. Ptáte se na reakce? Reakce jsem měl jenom pozitivní. Byl jsem překvapen, kolik lidí na sjezdu za mnou přišlo a děkovalo mi, že jsem to řekl. A já jsem se smál: „No jo, tak proč to říkáte mně? Když chcete kandidovat, tak v tom máte něco změnit.“

A vy kandidovat nechcete? 

Ne, nechci. Jsem řadový člen, jsem v komisi pro sport a držím se jenom oblasti sportu.

Když jste kritizoval Bohuslava Sobotku, že kvůli korunovým dluhopisům použil termín, že Babiš ojebal stát, nehájil jste tím trochu i svůj byznys? Podle informací, které byly zveřejněny před pěti lety, tak jste vydal dluhopisy za 280 milionů korun a v téhle Sobotkově logice jste takzvaně taky ojebal stát na daních. 

Ne, ty jsem nevydal já, ty vydala kancelář (Advokátní kancelář Jansta, Kostka, pozn. red.). To je trošku rozdíl. Za druhé my jsme to vydávali jako málokdo se souhlasem České národní banky, která náš prospěch kontrolovala. To je úplně jiná situace. Ale nechci to moc rozvádět, podléhá to obchodnímu tajemství. A za třetí: Jak může někdo jako politik útočit na to, že se občané chovají podle něčeho? Jestli má konkrétní poznatek, že došlo k porušení zákona, tak politik může říct: Ano, došlo k porušení zákona. Ale do té doby si můžeme všichni dělat, co chceme.

Takže ve sporu Sobotka – Babiš ohledně korunových dluhopisů stojíte na straně Babiše? 

Nestojím! To je spor Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky. Já jsem řekl obecný princip, který musí politici ctít. Politika nemůže zasahovat do byznysu. Jestliže Babiš něco porušil, tak Sobotka může kontrovat. Ale jestliže doteď nevíme, jestli to porušil, tak politici nemají co zasahovat do byznysu.

Co si tedy myslíte o postupu a postoji Bohuslava Sobotky v téhle kauze? 

Já si myslím, že to souvisí s politickým bojem a situací před volbami. Že to je už politický boj.

Na záznam celého rozhovoru Jiřího Kubíka s Miroslavem Janstou se podívejte zde:

yvarpzumanzesanyknalc

Reklama