Hlavní obsah

Oceány se mění ve skládku. Plast je běžný v tělech ryb i ptáků

3. 12. 2016

Ročně se do oceánů dostane přes 8 milionů tun plastového odpadu.

Článek

Moře a oceány jsou v čím dál větší míře znečišťovány plastovým odpadem a podle odborníků v nich plave už přeš pět bilionů plastových kusů. Situace se přitom stále zhoršuje. Jestli nedojde ke změně, bude podle výsledků analýzy společnosti Ellen MacArthur v roce 2050 v oceánech více plastového odpadu než ryb (přepočteno na hmotnost).

Ročně se do oceánu vypustí přes 8 milionů tun plastového odpadu. Jenom obyvatelé Spojených států amerických za hodinu spotřebují 2,5 milionu PET lahví, které často čeká místo recyklace právě cesta do oceánu. USA přitom nejsou v tomto ohledu ani zdaleka nejvýznamnějším znečišťovatelem. V žebříčku časopisu Science se před ně dostaly ještě Čína, Indonésie, Filipíny, Vietnam a Srí Lanka.

Plastové částice, které skončí v oceánech, mohou přitom zásadně ovlivnit potravní řetězec tvorů žijících v nich. Mikročástice z plastu zkonzumuje plankton, který je hlavní částí jídelníčku mnoha slanovodních živočichů, tedy i ryb. V konečném důsledku pak končí plasty až v žaludcích největších predátorů.

Odpadky z plastů plovoucí v oceánech tak neškodí jen zvířatům, ale i lidem. Americká vláda přišla se studií, podle které může styren - jedna ze základních součástí všech plastových výrobků - způsobovat rakovinu. Běžný Evropan přitom ročně zkonzumuje nevědomky při pojídání mořských živočichů průměrně 11 000 částic mikroplastů a tedy i zmiňovaných karcinogenů.

Škody navíc způsobují i plastové odpadky plovoucí na hladině, o něž se zachytávají řasy. Vyvolávají totiž zápach, jenž láká mořské ptactvo. Například albatrosi spoléhající při lovu výrazně na svůj čich tak čím dál více konzumují místo přirozené potravy raději právě řasy a s nimi i zbytky plastových odpadků. Ty jim pak i po trávení zůstávají ve vnitřních orgánech a postupně je zabíjí.

Plasty nejsou jediným problémem, na který se v poslední době v souvislosti s oceány často poukazuje. Další výraznou hrozbu pro stabilitu ekosystému světových oceánů představuje globální oteplování. Emise skleníkových plynů zvyšují teplotu vody, což ohrožuje život všech tvorů žijících v ní, od miniaturního planktonu až po velryby. Zvyšování teploty moří podle vědců zároveň narušuje deštný režim na pevnině.

yvarpzumanzesanyknalc

Názory k článku

Reklama