Hlavní obsah

Odmítám se řídit volebním populismem. Proč Jiří Zlatuška jako jediný z poslanců ANO hlasoval proti změně ústavy

23. 7. 2017

Ukázka z rozhovoru, v níž Jiří Zlatuška vysvětluje, proč hlasoval proti změně ústavy ohledně možnosti použít zbraň

Přinášíme vám písemnou verzi rozhovoru s profesorem a poslancem ANO Jiřím Zlatuškou. Mluvili jsme o tom, proč se letos nedostal na volební kandidátku, proč byl jediným poslancem ANO, který byl proti změně ústavy kvůli právu použít zbraň, a proč chce ještě před odchodem ze Sněmovny otevřít téma eutanazie.

Článek

Jiří Zlatuška, Martin Komárek, Pavel Telička. Příklady několika lídrů hnutí ANO z roku 2013, kteří se buď s Andrejem Babišem názorově rozešli (Telička), nebo se letos už nedostali na volební kandidátky (Komárek, Zlatuška).

Pane poslanče, co se to stalo s kluky z plakátu hnutí ANO z roku 2013, kteří tehdy měli nalákat voliče pro novou politickou stranu a dneska jsou jakoby nežádoucími osobami? 

Já nevím, jestli nežádoucími osobami… To je průvodní jev toho, že se vytváří struktura hnutí, která víc připomíná politické strany jako takové. Kandidátky se sestavují v příslušných místních organizacích, není to ze stejného zdroje, jako když se hnutí tehdy dávalo dohromady. Já jsem na tom v tuhle chvíli tak, že jsem místní organizací nebyl nominován, což trošku souvisí s tím, že jsem tehdy kandidoval v Praze, přitom jsem z Brna a jsem místně ukotvený v místní organizaci v Brně.

Ještě bych měl hnutí ANO čím přispět 

Cítíte to jako projev nevděku nebo jako hořkost? Přece jenom jste před těmi čtyřmi lety posloužil jako významná osobnost, která měla přilákat hnutí ANO minimálně pozornost voličů. 

Necítím to jako hořkost. Já jsem do toho šel proto, že mi ta vize, co je potřeba změnit v českých politických poměrech, se kterou přišel Andrej Babiš, připadala jako nosná a chtěl jsem v tom hnutí ANO podpořit. Nedělal jsem to jako sólový hráč, na rozdíl od doby, kdy jsem byl třeba v letech 2002 až 2008 v Senátu. Tady jsem do toho opravdu šel jako součást hnutí. A v době, kdy jsem byl na těch billboardech, řada z těch, kdo dneska rozhodovali o tom, kdo bude na těch kandidátkách, v hnutí ani nebyli.

Jeden z tehdejších sloganů hnutí ANO byl „Nejsme politici, makáme“. Byl tam velký důraz na to, že se budete chovat jinak než tradiční politické strany, které Andrej Babiš neustále kritizoval. Dneska, jak říkáte, se v hnutí děje už něco, co je typické pro politickou stranu: V době, kdy se očekává výrazné volební vítězství ANO, dosazují místní buňky na kandidátky nové lidi, aby se usadili do poslaneckých lavic a brali možná pro někoho velice zajímavé platy. Není to tak? 

Můžete to takhle říct, ale neviděl bych to jenom tímhle způsobem jako poukazování: Vždyť se chováte podobným způsobem jako ostatní. Hnutí ANO bylo kritizováno za to, že když vznikalo, tak tam měl nepřiměřeně velkou roli Andrej Babiš jako předseda hnutí. A připomněl bych, že to byla doba, kdy se posunovaly volby dopředu, byly dřív než se plánovalo, takže řada věcí se tam v roce 2013 musela dělat mnohem rychleji. Dneska se to prostě dostalo do situace, kdy hnutí není stranou, která by působila jenom na parlamentní úrovni. Má úroveň krajskou, městskou, komunální a je tam samozřejmě větší role hlasů místních organizací. Kdyby to bylo jinak, tak bude hnutí kritizováno z toho, že je to hnutí jednoho muže. To, že nejsem na kandidátce, je naopak projevem, že to není hnutí jednoho muže.

Nejste na kandidátce proto, že jihomoravská organizace vás na kandidátku nezařadila, nicméně únorový sněm ANO dal předsedovi Babišovi pravomoc, aby do kandidátek mohl ještě zasáhnout. Spoléháte na to, že vás Andrej Babiš na kandidátku ještě dosadí? 

No, když říkáte spoléháte, tak tím naznačujete, jako že jsem na tom nějak závislý nebo něco takového. To nejsem. Já jsem si přece jenom udržel vedle politiky ještě akademické působení na fakultě, jsem děkanem Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě a mám tam co dělat. Takže v okamžiku, kdy se nebudu věnovat činnosti v parlamentu, tak se prostě budu mnohem jednodušším způsobem věnovat tady těmto záležitostem.

Na celý záznam rozhovoru s Jiřím Zlatuškou se podívejte zde:

Dobře, to znamená, že nouzí trpět nebudete, práci mít budete, otázka zněla, jestli spoléháte na Andreje Babiše. Možná bych ji upravil: Chtěl byste, aby vás Andrej Babiš na tu kandidátku doplnil? 

Myslím si, že bych měl hnutí ANO čím přispět. Jinak bych tam koneckonců nebyl a asi bych ani tady neseděl. A samozřejmě ta pravomoc jakýmsi způsobem upravovat kandidátky tak, aby to z hlediska hnutí bylo optimální, aby tam nebyly jenom místní pohledy vlivů, které jsou v těch místních organizacích, je přirozená. Zatím to vypadá tak, že celkově hnutí nominuje na kandidátky nějakých 298 lidí, hnutí má zhruba tři tisíce členů.

Zamýšlel jste se, pane poslanče, proč vás na jižní Moravě nenominovali? Andrej Babiš na už zmiňovaném sjezdu ANO řekl: „Máme mezi sebou takové, kteří se uzavřeli ve své práci ve Sněmovně a udělali si ze Sněmovny cestovní kancelář, jezdí na různá místa planety řešit světový mír… a musíme se zamyslet, jestli to, že někdo dělal čtyři roky poslance, znamená, že ho bude dělat nadále.“ Uzavřel jste se ve Sněmovně? 

Domnívám se, že jsem se neuzavřel. A pro to, abych se neuzavřel, jsem dělal i to, abych si udržel ten konkrétní styk se skutečným životem, v tomhle případě ve školství jako učitel i jako akademický činovník. Z toho mám tu zpětnou vazbu na to, co je v legislativě potřeba řešit, poměrně slušnou.

Změna ústavy kvůli bláznovi s winchestrovkou?

Neříkal jste si někdy při hlasování ve Sněmovně, že máte přece jenom jiný postoj, než jaký razí poslanecký klub? Minulý měsíc jste hlasoval úplně jinak než ostatní poslanci ohledně novely ústavy, aby mohli lidé střílet z legálně držených zbraní, pokud cítí ohrožení své bezpečnosti. Byl jste jeden z devíti poslanců z celé Sněmovny, kteří hlasovali proti, zatímco všichni tento návrh podpořili. 

Tak berte to pozitivně, že bylo dobré, že se tam našlo devět lidí…

Já to nekritizuji. Jenom se ptám, jestli nemáte pocit, že tam občas se svým názorem nepatříte. 

Bylo tam několik dalších, kteří se zdrželi hlasování, což je v případě hlasování o ústavním zákonu totéž, jako kdyby se hlasovalo proti, ono se to takhle nebere.

Ale vy jste ten názor proti vyjádřil přímo, zatímco ostatní se schovali za to zdržení.  

Ale to není schování se, protože to zdržení je v tu chvíli vědomá záležitost. U takovéhoto cirkusu, který se tam odehrával…

Dobře, vy mi vysvětlujete pohnutky těch ostatních, já se ptám na tu vaši: Proč vy jste hlasoval proti? 

Ne, já jenom říkám, že jsem nebyl tak ojedinělý.

Ale byl jste jediný poslanec ANO. 

Koneckonců ministr spravedlnosti měl velice silné stanovisko proti téhle novele ústavy. Já velice ctím systémové prvky v politice, že by se věci neměly dělat ad hoc, nemělo by se sahat do ústavy kvůli tomu, že máme jednoho blázna, který se fotí s winchestrovkou přes prsa v kuchyni.

Můžeme mluvit konkrétně: Je to ministr vnitra Chovanec. 

Pan ministr vnitra, který se rozhodne prosadit takovouhle věc kvůli svému vlastnímu PR.

Považujete to za předvolební populismus? 

Považuji to za předvolební populismus, samozřejmě, to nemá jiné prvky.

Tím, že jste byl jediný v poslaneckém klubu ANO, tak mě to nedá, abych se nezeptal, jestli vám to někdo vytkl, že najednou vybočíte, že nedržíte basu. Nebo máte natolik svobodné hlasování, že to nikdo neřeší? 

Nevytkl mi to nikdo. Vím, že jsou tam lidé, kteří si velice silně myslí, že by se tenhle druh participace na ozbrojování měl dělat, ale ani od těch jsem výtku tohoto typu neslyšel.

Mířím jenom znovu k tomu, jestli to není jeden z těch důvodů, proč vás jihomoravská organizace nechce na kandidátce. Že jste taková neřízená střela možná.  

Neřízená střela? Já jsem hlasoval proti zbraním, střely jsou ty ostatní, když už.

Tomu rozumím, ale celý klub hlasoval jinak než vy, tak jsem to myslel. 

Tohle nebyl návrh klubu a domnívám se, že ani v okamžiku, kdy se prezentovala třeba bezpečnostní témata na úrovni Jihomoravského kraje, tak jsem byl velice rád, že současný hejtman za ANO konstatoval, že se bezpečnostní situace zlepšuje a že nikdy takhle dobrá jako dnes nebyla. Takže ani tam nějakou podporu ani mezi řádky tomu, že by každý měl mít flintu a měli bychom se střílet na ulicích, jsem nezaznamenal.

Zákon o eutanazii potřebujeme 

Zaujala mě ještě jedna vaše poslanecká iniciativa, a to když jste loni v květnu předložil návrh zákona o eutanazii. Udělal jste to vlastně v rozporu s koaliční dohodou, kde se na návrh KDU-ČSL koaliční strany zavázaly, že eutanazii nebudou v tomto volebním období řešit. Vy jste i přes negativní stanovisko vlády ten návrh předložil. Co vás k tomu vedlo?

Myslím si, že je to věc, kterou potřebujeme z hlediska elementárních principů respektování humanity, respektování toho, co řada lidí v posledních okamžicích před koncem života potřebuje. V dřívějších dobách, zejména v té době, kdy jsem byl v Senátu, jsem se taky bránil tomu, abych byl s takovýmito aktivitami spojován. Poté, co jsem viděl výsledky, kdy toto bylo v různých zemích zavedeno, a zejména jsem si prostudoval detailní dokumentaci kanadského ústavního soudu, který dokonce zvrátil své předchozí negativní stanovisko a jednomyslně řekl, že lékaři se na takovýchto věcech mají podílet, a uložil Kanadě, aby takový zákon zavedla, tak si myslím, že je to něco, co respektuje právo člověka v posledních věcech o sobě rozhodnout, nebýt vystaven ponižujícím podmínkám, mít možnost se ještě ve slušném stavu rozloučit s nejbližšími a hlavně respektovat přání těch, kteří odcházejí ze života a už nikdy nebudou mít možnost nějakého soudního odvolání nebo něčeho.

Ten návrh jste tehdy neprosadil a jak už jsem říkal, váš návrh byl v rozporu s koaliční dohodou… 

To je nepřesné. Zaprvé si nemyslím, že to bylo v rozporu s koaliční dohodou, protože to nebyl vládní návrh a koaliční dohoda se týkala toho, co vyšlo z vlády.

Jste vládní poslanec. 

To je bod jedna. Bod dva bylo, že se v krizi kolem odvolávání Andreje Babiše z vlády ukázalo, že například sociální demokracie oficiálně považuje koaliční dohodu za nezávaznou věc, která nás vlastně k ničemu nezavazuje, takže to...

Ale to se stalo až následně. 

Dobře, ale ta věc, že je to nezávazné, zřejmě platila už tehdy. To je druhý bod. A třetí - nebylo to zamítnuto, ale nedostalo se to na pořad jednání, takže se o tom nikdy nejednalo. Uvažuji pořád o tom, že bych ještě zkusil - vzhledem k tomu, že kolem toho bylo dost debat ve veřejnosti – při tom ještě jednom týdnu zasedání kolegům ve Sněmovně navrhnout, že by se to dalo přijmout v prvním čtení, že by tam nebyly lhůty a ještě to zařadit na ten poslední týden.

Nevzdáváte se naděje tohle téma ještě otevřít? 

Myslím si, že je to potřebné pro ty lidi, již už nebudou nikdy slyšeni, že ti v tom utrpení, kterým si procházejí v posledních okamžicích, tím projdou, zemřou a kolem nich budou jiní, kteří už s tím nic nezmění. Slyšel jsem příliš mnoho lidí, již vyjadřovali přesvědčení, že by jim to odstranilo jakési chmury, které mají před sebou, před koncem života. I kdyby k tomu nikdy nesáhli. A koneckonců tohle je i v té argumentaci kanadských ústavních soudců.

yvarpzumanzesanyknalc

Názory k článku

Reklama