Hlavní obsah

Účet pro stát za ekonomickou krizi? 20 miliard korun ztracených v exportu

22. 12. 2016

Ztráty z krize budeme ještě sčítat. Snad nepřesáhnou 20 miliard, říká šéf exportní pojišťovny.

Státní peníze putovaly do příliš rizikových projektů. Pomohly tak přežít i firmám, které ale svou šanci promarnily.

Článek

Plán zněl jasně. Z hospodářské krize se vyexportujeme. Stát nalil miliardy korun do proexportních institucí, tedy České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a ty zmírnily podmínky pro poskytnutí úvěrů na vývoz a jejich pojištění. „Krizový“ ministr financí Miroslav Kalousek mohl tak nedávno prohlásit, že vlády, jichž byl členem, provedly zemi krizí „bez ztráty kytičky“.

Šéf EGAP Jan Procházka v rozhovoru pro Seznam ovšem poprvé vyčíslil, jak vysokou cenu bude muset Česko zaplatit za to, že krizi vyšším exportem do rizikovějších zemí zaplatilo.

„Do posílení kapitálu jen pro EGAP vynaložil stát od krize zhruba deset miliard korun. Když započítáme i Českou exportní banku, tak se celková suma jako cena za krizi, tedy úvěry, které se nikdy nevrátí, bude pohybovat okolo dvojnásobku. Na konečnou částku je ale třeba ještě dva tři roky počkat, až bude u všech projektů jasné, jak dopadly. Pak bude možné udělat součet, kolik stát za výrazně proexportní politiku zaplatil,“ uvedl Procházka.

Problematickými se ukázaly především projekty výstavby elektráren, hlavně v Rusku. Takovým vzorovým je případ elektrárny Polarnaja v ruském městě Salechard, kterou stavěla společnost PSG. Státní exportní instituce v padlém projektu přišly až o sedm miliard korun. Ztrátou hrozí také třeba turecký případ vítkovického impéria miliardáře Jana Světlíka, které pro společnost Adularya staví elektrárnu Yunus Emre za více než dvanáct miliard korun.

Spolehly se jen na stát, proto teď některé firmy padají, míní Procházka z EGAP.

„Je to výsledek tehdejší proexportní politiky z krizového období. Podmínky tehdy byly nastaveny tak, aby prošlo co nejvíce projektů. To by bylo v pořádku, kdyby ty firmy, které takovouto šanci dostaly, ji také využily k tomu, aby se zmodernizovaly. To se ale v řadě případů nestalo, a proto je teď řada firem třeba ze strojírenství v těžké situaci,“ hodnotí zpětně státní politiku Procházka.

„Na druhou stranu není to tak vysoký účet, jaký třeba teď řeší Itálie u svých bank, které zcela zaostaly. Nebo tak obrovský účet, jaký jsme platili při krizi na přelomu tisíciletí u českých bank, kdy šlo o stamiliardy korun. Jistěže i tato suma bolí, ale v krizové době to udrželo pracovní místa. Jinak to mohlo být mnohem horší,“ dodal šéf EGAP.

Kam nyní směřuje nejvíce český export a co má společného s dostavbou Temelína. Pusťte si další část rozhovoru ve videu.

Rusové nás lákají na jádro, říká Procházka z EGAP.

yvarpzumanzesanyknalc

Reklama