Hlavní obsah

Tři mrtví při rasových nepokojích ve Virginii

neděle 18:51

Auto najelo v USA do davu na protirasistické demonstraci, jedna žena zemřela (video: Ruptly).

Do davu na protirasistické demonstraci ve městě Charlottesville najelo auto. Jedna žena zemřela. Při pádu vrtulníku přišli o život dva policisté. Celý incident už vyšetřuje FBI.

Článek

Střety v Charlottesville ve státě Virginie vypukly poté, co několik tisíc bělošských nacionalistů navázalo na páteční pochod a na protest proti odstraňování konfederačních symbolů v sobotu vyrazilo do městského parku. Jejich početní odpůrci je však nechtěli nechat vykřikovat rasistická hesla a došlo na násilnosti. Poté zasáhla policie. Podle tiskových agentur bylo zraněno nejméně 35 lidí.

Do skupiny lidí demonstrujících proti bělošským extremistům pak najelo auto, které několik lidí zranilo. Dvaatřicetiletá žena zemřela. Policie to vyšetřuje jako zabití a už zadržela dvacetiletého řidiče vozu. James Alex Fields čelí obvinění mimo jiné z vraždy druhého stupně.

FBI v rámci vyšetřování případu analyzuje všechna fakta a nevylučuje, že dvacetiletý Fields může být obviněn i z porušení federálních zákonů. Tam by mohlo spadat i obvinění z terorismu.

Havárie vrtulníku

Policejní helikoptéra se zřítila nedaleko Charlottesville krátce poté, co zasahovala u nepokojů. Zemřel přitom osmačtyřicetiletý pilot a o osm let mladší člen posádky. Nikdo nebyl zraněn, uvedla policie.

Demokratický guvernér Terry McAuliffe vyhlásil kvůli násilnostem mimořádný stav a incidenty na Twitteru odsoudil i prezident Donald Trump. Na Twitteru vyzval k jednotě a odsoudil „nesmyslný projev nenávisti, bigotství a násilí mnoha” zúčastněných stran.

Trumpův projev vyvolal některé kritické reakce. Starosta Charlottesville Michael Singer ve zjevné narážce na xenofobní projevy Trumpova poradce Steva Bannona uvedl, že část viny lze hledat „v Bílém domě a v okolí prezidenta”. Někteří zákonodárci včetně senátora Marca Rubia pak Trumpa vyzvali, aby nepokoje pojmenoval jasně jako dílo bělošských rasistů.

Rvačky a slzný plyn 

Stovky bělošských extremistů s hořícími pochodněmi se nejprve v noci na sobotu střetly v univerzitním areálu Charlottesvillu kvůli sporu o vlajku s konfederačním křížem, kterou kritici označují za symbol rasismu a otrokářství. Bitku rozehnala policie slzným plynem.

Několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy se pak sešlo dopoledne znovu na shromáždění nazvaném Sjednoťte pravici. Na akci, která měla být protestem proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku, opět dorazili jejich odpůrci. Obě skupiny na sebe křičely, házely lahve s vodou a stříkaly z pepřových sprejů. Opět došlo i na rvačky.

Spor o symboly konfederace

V řadě jižních států USA dodnes neutichla diskuse o oprávněnosti vyvěšování praporu z dob americké občanské války v letech 1861-1865. Stoupenci tento prapor považují za historický odkaz, kritici za symbol rasistické a otrokářské minulosti amerického Jihu.

Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po předloňském rasovém útoku v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů.

yvarpzumanzesanyknalc

Reklama