Hlavní obsah

Vznikl Úřad evropského veřejného žalobce, Jourová dnešek označila za historický den pro EU

Vznikl Úřad evropského veřejného žalobce (video: Reuters).

Na věci se podílí i Česká republika. Úřad bude vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU. Především půjde o zneužívání unijních fondů nebo velké přeshraniční podvody na DPH.

Článek

Vznik Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) dnes v Lucembursku potvrdili ministři spravedlnosti dvaceti zemí Evropské unie, které se na věci hodlají podílet. Je mezi nimi i Česká republika. Úřad bude vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU, tedy především zneužívání unijních fondů, ale také velké přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty.

Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová při příchodu na jednání označila dnešek za „historický den pro Evropskou unii“. Urmas Reinsalu, ministr spravedlnosti Estonska, které Unii nyní předsedá, připomněl, že nově bude možné účinněji zasáhnout v situaci, kdy zločin a zločinci operují přes hranice členských zemí bloku. Reinsalu zároveň uvedl, že v důsledku tohoto typu trestné činnosti přicházejí plátci daní v EU ročně až o 150 miliard eur (asi čtyři biliony Kč).

„Podle mne to je špatná zpráva pro kriminálníky, zloděje a korupčníky a dobrá zpráva pro evropské daňové poplatníky,“ řekla novinářům Jourová po konci jednání. Úřad by podle ní měl od roku 2020 pomoci s vyšetřováním velkých případů, do nichž někdy nemají odvahu jít domácí prokuratury, neboť se týkají politiků či dalších vlivných osob. „Ten prokurátor bude skutečně nezávislý, efektivní a bude měřit všem stejně,“ uvedla komisařka.

Některé státy váhají

Vznik EPPO předpokládají unijní smlouvy, na jeho konkrétním ustavení se ale státy nemohly dlouho shodnout.

Projektu se neúčastní Velká Británie, Dánsko a Irsko, které mají předem dojednané výjimky. Zapojit se zatím nehodlají ani Švédsko, Nizozemsko, Polsko, Maďarsko a Malta. Komisařka Jourová ale dávala v minulých dnech najevo, že váhající státy chce o přínosu jejich zapojení ještě přesvědčit.

Evropská komise už nyní zvažuje, jak pravomoci EPPO v budoucnu rozšířit například o možnost vyšetřovat přeshraniční teroristické činy. Tento plán, který nedávno zmínil předseda komise Jean-Claude Juncker, dnes formálně podpořily Německo, Francie či Itálie.

Instituce se sídlem v Lucembursku by měla stíhat podvody s unijními fondy - vždy při škodě nad 100 000 eur (2,7 milionu Kč), mezi 10 000 eury (270 000 Kč) a 100 000 eury může o vyšetřování rozhodnout. Úřad bude stíhat také složité přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty se škodou přesahující deset milionů eur (přibližně 270 milionů Kč).

Hledají se odborníci

Fungovat začne nejspíš v listopadu 2020, přesné datum spuštění ohlásí komise po dohodě s budoucím evropským veřejným žalobcem. Ten bude vybírán od počátku roku 2019. Mělo by jít v první řadě o nezávislou osobnost, aktivní v národním soudním systému či prokuratuře.

Na centrální úrovni bude mít šéf úřadu k dispozici kromě technického personálu dvacet žalobců. V každé zúčastněné zemi bude existovat jeden místní žalobce, který bude do EPPO delegovaný a při vyšetřování bude úzce spolupracovat s národními orgány. Personální otázky, tedy kteří lidé budou v EPPO pracovat, se nyní řeší. Jourová by v úřadu ráda viděla největší odborníky na finanční kriminalitu z jednotlivých členských států EU.

Podle českého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána čekají nyní kvůli EPPO Česko určité drobné legislativní úpravy a příprava celé struktury. „Co přesně to bude znamenat, se plánuje,“ řekl Pelikán.

yvarpzumanzesanyknalc

Názory k článku

Reklama