Hlavní obsah

Závod v populismu vrcholí. Bitvu o rozpočet vyhrávají odboráři, říká šéf státní kasy

17. 9. 2017

Deficity úplně zbytečně projídáme, zlobí se ministr Ivan Pilný.

Kdyby bylo na mně, tak si ještě půjčím peníze do rozpočtu navíc. Ale musely by se proinvestovat, ne projíst, popsal ve Výzvě Seznamu šéf státní kasy Ivan Pilný (ANO), jak by si představoval „nevolební rozpočet”. Přepis Výzvy vám přinášíme.

Článek

Pane ministře, aktuálně řešíte fungování Finanční správy. Jak vypadá situace z vašeho pohledu? 

Dostal jsem zprávu generálního ředitele Martina Janečka. Má dvě části, první jsou znovu zopakovaná data, co se týká počtu zajišťovacích příkazů, počtu subjektů, u kterých byly použity statistiky, jak uspěly, nebo neuspěly u správních soudů. Druhá část je potom analýzou případných excesů, které se mohly stát kolem zajišťovacích příkazů.

Pan generální ředitel i navrhuje nějaká opatření k tomu, aby se situace mohla vylepšit. Protože já souhlasím s tím, že přestože excesů je relativně málo, tak dopad na podnikatele je prostě tragický a katastrofální. Za to bych se chtěl všem, kteří byli takto postiženi, přesto, že jsem to nezavinil, omluvit.

A funguje tedy podle vás Finanční správa dobře?

Je potřeba říct, že ty excesy, které byly medializovány, se dostanou ven právě proto, že ty postižené firmy uspěly s opravnými prostředky. Mlčenlivosti vás zbaví jen ten, kdo uspěje.

Desítky a stovky těch, kteří neuspěli, vás samozřejmě mlčenlivosti nezbaví, takže Finanční správa o tom nemůže mluvit a já samozřejmě v žádném případě a žádným způsobem nezasahuji do jejího výkonu, takže jednotlivé kauzy nemohu ani komentovat, protože k nim ani přístup nemám.

A pokud se týká těch opatření, která tam navrhoval pan generální ředitel, tak daleko nejdůležitější je to, že by se zavedla místo zajišťovacího příkazu nucená správa podniku. Což ovšem vyžaduje velkou legislativní změnu.

Je to řešení, které se podobá konkurzu, ale není pro toho podnikatele likvidační, je možné v té činnosti pokračovat, ale ta činnost je monitorována, kontrolována.

Znamenalo by to tedy, že by Finanční správa převzala kontrolu nad podnikem?

Jí určený správce. Ale znovu říkám, musí se vyjasnit legislativa. Může to být cesta, kterou se vydá příští vláda. Ale nemusí, protože většina souhlasí, že zajišťovací příkazy jsou v pořádku. Jejich princip zajišťovacích příkazů je v podstatě totéž, jako když policie zajišťuje majetek z trestné činnosti. A kdybyste čekal na rozhodnutí soudu, tak tam ten majetek už nenajdete.

Ale má přitom posvěcení alespoň státního zástupce, pakliže zajišťujete majetek.

No, toto je správní úkon.

Tomu rozumím, ale ty dopady jsou natolik drtivé, že nějaká kontrola...

To já vám rozumím. Ale kontrola soudu tady v tom případě probíhá samozřejmě ex post. Když se postižený subjekt vůbec obrátí na správní soud, což drtivá většina ale nedělá. A to proto, že dobře vědí, že nemají důvod to dělat.

Mě trošku mrzí, že přestože jde o ojedinělé případy, tak to vede k tomu, že je na Finanční správu obrovský mediální tlak. A vyvolává nenávist vůči jejím pracovníkům. Ty lidi nikdy nikdo nebude mít rád, já sám nemám rád daňové úředníky, i když mi teď patří, ale aby se objevovaly případy fyzického nasazení, je vážně příliš. Oni dělají svoji práci a v drtivé většině dobře. Výsledkem je fantastický výběr daní.

Celý rozhovor s ministrem financí o kauze korunových dluhopisů nebo o vyvolávání nenávisti vůči úředníkům:

Na druhou stranu, pakliže soud jako v případě společnosti FAU rozhodne, že Finanční správa postupovala nelegálně a na konto toho ta firma zkrachovala, tak je přece pochopitelné, že se ptáme, zda Finanční správa funguje dobře.

Ano, já tomu rozumím. Ale konkrétně, když jste jmenoval případ této firmy, tak je potřeba říct, že správní soud neřekl, že finanční úřad postupoval špatně, řekl jenom, že není možné vyměřovat jednomu subjektu dvojí penalizaci.

Ale co se týče samotného postupu vůči firmě FAU, kdy mě pan premiér vyzval, abych prošetřil, zda nedošlo k nějakému ovlivňování: Tak za prvé jsem prošel všechny zápisy z porad a pokyny, které byly vydávány Finanční správě, nic jsem tam nenašel. Za druhé já nejsem vyšetřovací orgán, takže nebudu zkoumat nějaké nahrávky. A za třetí bych chtěl říct, že na tuto firmu existují zprávy Bezpečnostní informační služby, které má i pan premiér. Takže jestli já mohu pana premiéra vyzvat k něčemu, tak aby konal on, protože já od Bezpečnostní informační služby dostávám pouze zprávy. On ji může i úkolovat.

V těch zprávách, které jste dostal, stojí co?

V těch zprávách, kterém jsem dostal, stojí něco, co vám nemohu říct, protože jsou tajné a vy nemáte prověrku.

To nemám. Ale mohl jsem si přečíst zprávu Finanční správy o případu FAU. Všude se opakuje formulace daňový subjekt měl nebo mohl vědět, že je součástí podvodného řetězce. Nikde tam není, že vědomě byl součástí toho řetězce. Tudíž tam chybí jasné prokázání viny. Je tedy namístě zasahovat rovnou likvidačními příkazy?

Já nejsem orgán, který vyšetřuje takovouto činnost. Já nechci tvrdit, že firma FAU byla součástí karuselového podvodu, to je prostě otázka prošetřování úplně jiných orgánů, to je bez debaty, ale to podezření tam prostě je.

Rozumím, ale to je uplatňování presumpce viny, kdy já chápu, že se použijí zajišťovací příkazy, jako tomu bylo například u společnosti ČKD, ve chvíli, kdy je vyváděn majetek, ale tato firma tady platila daně a majetek nemizel. Bylo nutné skutečně jít zajišťovacím příkazem?

Víte, já v tom, co ta firma prováděla, nebo neprováděla, v čem je zapletena, musím být velmi opatrný, protože my už tady máme kauzy z minulosti, viz třeba firma Diag Human, kde byly tvrzeny určité věci, které se potom staly problematické a staly se předmětem arbitráže. Takže já to nemohu komentovat, ale mohu jenom říct, že si myslím, že by činnost té firmy měla být prošetřena.

Druhou oblastí, kterou jste měl obhajovat nebo analyzovat panu premiérovi, jsou jednokorunové dluhopisy. Vyšetřovala, nebo nevyšetřovala Finanční správa, zda pomocí nich nedocházelo k obcházení daňové povinnosti?

Díky medializaci Finanční správa prošetřuje a prošetřila asi 1519 subjektů, které vydaly tyto dluhopisy. V minulosti se to dělo jenom v případech, kdy bylo konkrétní podezření. Teď se prověřují prostě úplně všechny.

Ale je potřeba říct, že ta situace vznikla tím, že mě z neznámého důvodu, a potvrdil jsem si to i diskuzí s prvním ministrem financí Ivanem Kočárníkem, byly ty korunové dluhopisy uplatněny plošně, nikoliv jenom u státních dluhopisů, které měly extrémně nízký výnos a kde třeba toto opatření bylo namístě. To je jako když otevřete dveře dokořán, zhasnete a pak se divíte, že tam někdo je. Takže to byla prvotní příčina a jenom bych chtěl upozornit, že tento proces byl nastaven bývalým ministrem financí panem Kalouskem a dokonce tehdy, to ještě nebyl generální ředitel Finanční správy, pan Janeček za to dostal odměnu.

Finanční správa postupně všechny případy prověřuje a již doměřila daně zatím v řádech desítek milionů korun. Opět nemohu komentovat jednotlivé kauzy, ale Finanční správa se soustředí na kritéria výše těch dluhopisů, časování těch dluhopisů, na to, jestli ty dluhopisy byly třeba orientovány jenom na jeden nebo málo subjektů a tak dále. Takže základní kritéria, která vzbuzují určité podezření, že by tam k obcházení daně mohlo dojít. Mě tento postup uspokojuje a doufám, že uspokojí i vládu a rozpočtový výbor, kterému to musím předat.

Horkým tématem pro státní kasu je aktuálně přidávání peněz státním zaměstnancům, v čele s učiteli, a celkově sestavování rozpočtu. Tento týden přišla koaliční rada se shodou, že učitelům i státním zaměstnancům přidáte. Vysvětlíte mi, kde se na to vezmou peníze, když stále trváte na schodku 50 miliard?

Tvorba státního rozpočtu má dvě části. První je příjmová strana, kde se zkoumají makroekonomické ukazatele vývoje HDP, zkoumá se tam také vývoj daní a tak dál. My jsme tam přidali v první fázi deset miliard a v druhé fázi jsme se podívali na nová čísla, která ukazují velmi dobrý výběr daní, ukazují i velmi optimistická čísla v makroekonomické oblasti, takže jsme přidali dalších jedenáct miliard. Tím se na takzvané přidávání vytvořila rezerva ve výši 23,2 miliardy. Tuto rezervu lze samozřejmě použít na cokoliv, a kdyby tento rozpočet nebyl volební, tak já bych díky ní uspokojil požadavky resortů, které se vyšplhaly na 33 miliard. A hlavně bychom měli investovat, protože brzy dojdou peníze z evropských fondů a hrozí, že ekonomika v Evropě také nebude v tak dobré kondici. Takže kdy jindy investovat než teď. Ale je před volbami…

Vy jste ostatně na ministerstvo nastoupil až ve chvíli, kdy byl rozpočet narýsován vaším předchůdcem, takže jste asi neměl velký manévrovací prostor…

Já jsem se základními rysy neměl žádné problémy, protože ty byly dány deficitem padesát miliard. Jenže výdajová stránka rozpočtu je mimo moc ministra financí, to je záležitost celé vlády. Ta rozdělí, co jí ministr financí nadělí. Je to věcí konsenzu a ten v tomto okamžiku podléhá poměrně jasnému a zřetelnému tlaku odborářských bossů, kteří před volbami opravdu ukazují svaly a závod v populismu. A ten se nedá vyhrát. Takže odbory vítězí.

Jak byste sestavil rozpočet, pakliže by to nebyl volební rozpočet, ale váš?

Tak kdyby to byl můj rozpočet: Tak především bych si klidně půjčil, protože peníze jsou teď velice levné. Už to není záporný úrok, ale strašně nízký, takže proč bychom si nepůjčili. A deficit by dával smysl, kdybychom ho proinvestovali a vytvořili strategii, která zajistí to, že až přijde chvíle, kdy dojdou evropské peníze, tak budeme na tuto pecku připraveni.

Ale my ty deficity vždycky projídáme. Takže nemá smysl si půjčovat a zadlužovat zemi jenom proto, že se to pak spotřebuje.

V této chvíli ale jsou naplánovány investice nižší než v letošním roce, asi o 20 miliard korun.

Protože extrémně stouply mandatorní a kvazimandatorní výdaje, protože my nemáme žádné priority. Na každém zasedání vlády se rodí nová priorita, která se musí zafinancovat. Totéž je zasedání Parlamentu. Tím, že máme mnoho priorit, nemáme vlastně žádnou.

Jste rád, že vy nebudete tím, kdo bude rozpočet příští rok plnit? Protože vy už nekandidujete do Sněmovny, tudíž ani ministrem nebudete.

Jsem rád, že nebudu příštím ministrem financí. Zase na druhou stranu pokud se zrychlí čerpání evropských fondů, které je teď katastrofální, a to se zrychlit musí, tak příští ministr financí s rozpočtem problémy mít nebude.

yvarpzumanzesanyknalc

Názory k článku

Reklama