Hrobce
Před 1 měsícem
Milí hrobečtí a rohateční, dnes byl zveřejněn rozsudek Nejvyššího správního soudu, který považuje námi podanou kasační stížnost za odůvodněnou a vrací případ k dalšímu projednání Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Zveřejnění rozsudku se dnes nese tichou poštou celou vesnicí a z vašich reakcí vidím, že už v průběhu dneška stihlo dojít k různým (mnohdy nesprávným) výkladům. Dnešní rozsudek je úspěchem obce Hrobce a okolních obcí, ale jen dílčím. Nyní usnesení soudu analyzuje náš právní zástupce, jeho závěry samozřejmě zveřejním. Pro tuto chvíli jsme připravili shrnutí toho, co je skutečně uvedeno v rozhodnutí soudu. Co Nejvyšší správní soud rozhodl? Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem a vrátil věc krajskému soudu k novému projednání. Současně je důležité dodat i druhou část rozhodnutí - soud nezrušil 5. aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, tedy ani koridor vysokorychlostní tratě. Příprava VRT tedy tímto rozsudkem nekončí. V čem spočívala hlavní právní otázka? Nejvyšší správní soud se nejvíce zabýval otázkou posuzování variant vedení koridoru. Krajský soud při svém rozhodování vycházel z názoru, že varianty vybrané Ministerstvem dopravy byly natolik určující, že dalšími možnostmi již nebylo třeba se podrobně zabývat. S tím však Nejvyšší správní soud nesouhlasil. Podle něj jsou podklady Ministerstva dopravy významným odborným podkladem, nejsou však samy o sobě právně závazným rozhodnutím, které by automaticky vylučovalo posouzení dalších rozumných variant. Co to znamená pro původní územní rezervu? Jedním z hlavních argumentů navrhovatelů byla původní územní rezerva pro vedení VRT. Nejvyšší správní soud neřekl, že právě tato trasa je správná nebo že měla být vybrána. Současně ale uvedl, že ji nelze odmítnout pouze z důvodu, že nebyla zařazena mezi preferované varianty Ministerstva dopravy. Právě touto otázkou se bude krajský soud při novém projednání znovu zabývat. Co musí být posouzeno už při výběru variant? Rozsudek současně vysvětluje, že některé otázky musí být posouzeny už při výběru koridoru. Jde zejména o základní porovnání jednotlivých variant z hlediska jejich dopadů na: • obyvatele a sídla, • krajinu, • zemědělskou půdu, • prostupnost území, • a další významné vlivy, které mohou ovlivnit samotný výběr trasy. Právě proto Nejvyšší správní soud vrátil věc krajskému soudu k novému projednání. Co se naopak řeší až v dalších stupních přípravy? Nejvyšší správní soud současně potvrdil, že řada podrobností bude řešena až v navazujících stupních přípravy stavby. Jedná se například o: • konkrétní protihluková opatření, • podrobné výpočty hluku a vibrací, • technické řešení mostů, tunelů a dalších stavebních objektů, • projektovou dokumentaci, • další detailní technická opatření. Tyto otázky budou řešeny v navazujících stupních přípravy stavby, zejména v procesu EIA (v této fázi procesu právě jsme), projektové přípravě a navazujících povolovacích řízeních. Co rozsudek říká o procesu SEA? Nejvyšší správní soud nezpochybnil proces SEA jako celek. Jeho rozhodnutí se soustředí především na otázku posouzení variant vedení koridoru a právní hodnocení této části řízení. Jinými slovy, rozsudek nevrací celý proces posuzování vlivů na životní prostředí na začátek, ale řeší především způsob, jakým byly posuzovány jednotlivé varianty vedení koridoru. Co bude následovat? Případ se nyní vrací ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ten bude muset znovu posoudit především otázku variant vedení koridoru a vypořádat se s právním názorem Nejvyššího správního soudu. Teprve poté vydá nové rozhodnutí. Zároveň