Dům rodiny Palachových i s jejich cukrárnou v druhé polovině 30. let 20. století.
Rodný dům Jana Palacha ve Všetatech na archivním snímku. Nedatováno. Ale už po roce 1948 - tedy po znárodnění a zrušení rodinné cukrárny.
Malý Jan Palach (* 1948) s otcem Josefem, který mu v roce 1962 předčasně zemřel na zástavu srdce. Nedatováno, někdy na počátku 50. let minulého století.
Na lavičce s dědou Palachem (vpravo). Dědeček si hyperaktivního vnuka přivazoval pro jistotu za ruku provázkem, aby mu nikam (což se i stalo) neutekl.
Jan Palach se starším bratrem Jiřím a maminkou Libuší v Kostelci nad Labem 24. června 1950.
Jan Palach (nahoře) s otcem Josefem, starším bratrem Jiřím (* 1941) a se psem Astorem v pozadí. Nedatováno - někdy počátkem 50. let minulého století.
Jiří Palach (vlevo) drží malého Jana za ruce. Nedatováno - někdy počátkem 50. let minulého století.
Jan Palach s rodiči Josefem a Libuší.
Jan Palach na základní škole ve Všetatech (v předposlední řadě čtvrtý zleva). Jeho spolužáci se kvůli památce na Janovu oběť každoročně scházejí.
Portrét Jana Palacha z dob dětství. Již od malička (podle jeho spolužáka Stanislava Hamra) usilovně plaval a běhal, protože se připravoval na velký čin, inspirován osobnostmi české historie.
Jeden z mnoha snímků z Janových chlapeckých let.
Jan Palach v dětství. Nedatováno, 50. léta minulého století.
Frajerská póza s cigaretou na zápraží domu ve Všetatech. "Honza byl rváč a rošťák, který se dokázal porvat až do mrtva, když se ubližovalo slabším anebo se týrala zvířata," vzpomínal Palachův spolužák Stanislav Hamr.
Jan Palach si hraje se psem Lassie na dvoře domu ve Všetatech.
Jan Palach ve věku 14 let. Zhruba v této době mu náhle umírá otec.
Dospívající Jan Palach (úplně vpravo) se spolužáky z gymnázia v Mělníku. Nedatováno, Palach na gymnáziu studoval v letech 1963-1966.
Rodinné foto Jana Palacha na zahradě ve Všetatech. Tento snímek byl mezi těmi, které po Palachově smrti shromáždila tajná policie (StB).
Jan Palach koncem 60. let v sokolském kroji svého otce.
Snímek Jana Palacha z maturitního tabla mělnického gymnázia v roce 1966.
Průkazka MHD Jana Palacha.
Pokoj Jana Palacha na koleji na pražském Spořilově.
Palachův vysokoškolský index z Filozofické fakulty.
Jan Palach (druhý zprava) na svatbě bratra Jiřího v roce 1966.
Jan Palach na studentské brigádě v Sovětském svazu v roce 1967.
Jan Palach spolu s dalšími studenty z VŠE cestoval po brigádě měsíc po Sovětském svazu, léto 1967.
Jan Palach (vpravo) během pobytu v SSSR v roce 1967.
Jan Palach (na snímku dole první zleva) v roce 1967 po návratu ze SSSR se studenty VŠE před hlavním nádražím v Praze.
Jan Palach na nedatovaném snímku.
Jan Palach na nedatovaném snímku.
Snímek, který Palach pořídil bezprostředně po okupaci v srpnu 1968 v Novém Boru, kde byl u bratra Jiřího trvale přihlášen kvůli udělení místa na vysokoškolské koleji.
Nápis, který se svými kamarády napsal Palach 22. srpna 1968 ve Všetatech.
Snímek Senovážného náměstí, který Jan Palach vyfotil v centru Prahy bezprostředně po okupaci v srpnu 1968.
Sovětské transportéry a západoněmecké auto před pražským obchodním domem Bílá labuť na snímku Jana Palacha.
Jan Palach vyfotil i zničený sovětský tank - pravděpodobně u Národního muzea.
Podstavec sochy svatého Václava na Václavském náměstí - i tohle je snímek Jana Palacha.
Dobový kolorit po srpnové okupaci, jak jej zachytil Jan Palach.
Během Vánoc se Jan Palach rozhoduje k meznímu protestu proti okupaci armádami Varšavské smlouvy a rezignaci společnosti. 16. ledna 1969 si cestou na Václavské náměstí kupuje na čerpací stanici benzin. Záběr z filmu Jan Palach, který v roce 2018 natočil režisér Robert Sedláček.
Pohlednice, kterou Palach krátce před upálením poslal svému kamarádovi. Ruský název chrámu sv. Mikuláše přeškrtal a označil "censurováno".
U budovy Národního muzea se Jan Palach polil hořlavinou. Záběr z filmu Jan Palach z roku 2018.
1969 - místo, kde se Palach polil hořlavinou a zapálil. Za zábradlím je vidět nádoba na hořlavinu.
Krátce po tragickém protestu Jana Palacha. Místo u Národního muzea v Praze, kde se polil benzinem a zapálil.
Na kostkách leží žárem zdeformovaná nádoba a víčko. Druhá nádoba takřka celá shořela.
Jan Palach se zapálil a jako planoucí pochodeň doběhl k zábradlí. Sugestivní scéna sebeupálení z filmu Jan Palach.
Náčrtek kriminalistů z vyšetřování Palachova činu.
Náčrt místa činu z policejního vyšetřování sebevraždy Jana Palacha, který rekonstruuje dle výpovědí očitých svědků jeho pohyb poté, co se zapálil.
Snímek z rekonstrukce: figurant stojí na místě, kam doběhl hořící Palach.
Zaměstnanec dopravního podniku Jaroslav Špírek líčí na dobovém snímku novináři, jak svým kabátem uhasil hořícího Jana Palacha v horní části Václavského náměstí.
Sugestivní scéna upálení z filmové minisérie Hořící keř polské režisérky Agnieszky Hollandové.
Popálený kabát, kterým zaměstnanec dopravního podniku Jaroslav Špírek uhasil Jana Palacha.
Těžce popálený Jan Palach strávil poslední chvíle svého života v obrovských bolestech na specializovaném oddělení ošetřovny popálenin v Legerově ulici v Praze.
K jeho lůžku mohli kromě zdravotnického personálu přijít jen jeho matka a bratr Jiří a později i někteří studenti, které si vyžádal. Jan Palach měl popáleniny druhého a třetího stupně na téměř 85 procentech těla.
Přepis zaznamenaného rozhovoru MUDr. Zdenky Kmuníčkové a těžce popáleného Jana Palacha během jeho hospitalizace v nemocnici v Legerově ulici v Praze.
Jeden z telegramů, které byly Janu Palachovi doručeny do nemocnice.
Fotografie Jana Palacha krátce po jeho smrti 19. ledna 1969, kterou na místě pořídil Vladimír Tůma.
Fotografie Jana Palacha na nemocničním lůžku byly pořízené 17. ledna 1969 dopoledne.
Fotografie Jana Palacha na nemocničním lůžku byly pořízené 17. ledna 1969 dopoledne. Tyto snímky byly součástí zdravotní dokumentace.
První strana složky se zdravotní dokumentací Jana Palacha. Dokumentace obsahovala zprávu MUDr. Zdenky Kmuníčkové o psychiatrickém pozorování pacienta, lékařskou zprávu MUDr. Radko Vrabce a dvě fotografie Jana Palacha ze 17. ledna 1969.
Druhá strana složky Jana Palacha obsahující zdravotní dokumentaci.
Dopis, kterým matka Jana Palacha odpovídala na kondolence.
Jeden z dopisů, v němž Palach vysvětluje, proč se upálil.
Druhá strana Palachova dopisu.
Pražané čtou dopis studenta Jana Palacha, ve kterém zdůvodnil formu svého protestu.
Pražané čtou dopis studenta Jana Palacha, ve kterém zdůvodnil svůj čin.
19. ledna 1969 v 15:30 Jan Palach zemřel. Jeho tělo zabalili studenti do československé vlajky. Po jeho převozu do Ústavu soudního lékařství sňal Janu Palachovi sochař Olbram Zoubek posmrtnou masku.
Dvě posmrtné masky Jana Palacha, které vyhotovili sochaři Antonín Chromek (vlevo) a Olbram Zoubek.
Sádrový odlitek masky byl okamžitě umístěn na kašnu pod Národním muzeem.
Vystavený sádrový odlitek posmrtné masky studenta Jana Palacha od Olbrama Zoubka.
Studentka drží státní vlajku u sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
U pomníku sv. Václava ležely desítky věnců a květin. Ve dne v noci zde stáli se státními vlajkami mladí lidé a vzdávali čest Palachově památce.
Prostranství poblíž sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze se proměnilo v pietní místo, kde lidé mohli uctít památku zesnulého Jana Palacha.
Zapálené svíčky u sochy svatého Václava na Václavském náměstí.
Svíčky na kašně u Národního muzea v Praze vedle nápisu "Lépe zemřít vstoje než žít na kolenou" a fotografie Jana Palacha.
18. ledna po 17. hodině zahájili dva studenti pod rampou Národního muzea v Praze ze solidarity s Palachovým činem hladovku. Záhy se k nim připojili další mladí lidé nejen v Praze, ale i na dalších místech republiky, takže počet hladovkářů vzrostl na sedmdesát osob.
Záběr z protestní hladovky před Národním muzeem, kterou vyhlásili pražští vysokoškoláci po smrti studenta Jana Palacha.
Záběr z protestní hladovky před Národním muzeem, kterou vyhlásili pražští vysokoškoláci po smrti studenta Jana Palacha, který se na tomtéž místě na Václavském náměstí 16. ledna upálil.
Záběr z protestní hladovky před Národním muzeem, kterou vyhlásili pražští vysokoškoláci po smrti studenta Jana Palacha.
Palach svým sebeupálením coby Pochodeň č. 1 inspiroval další lidi, kteří si na protest proti přítomnosti okupačních vojsk v Československu a začínajícímu marasmu komunistické normalizace zvolili stejně trýznivý způsob smrti. Jako Pochodeň č. 2 vzplanul 25. února 1969 Jan Zajíc.
Jan Zajíc (na snímku třetí zleva) během protestní hladovky k uctění památky zemřelého Jana Palacha u Národního muzea na Václavském náměstí.
Jedno z mnoha vylepených poselství, které lidé vytvářeli pohnutí Palachovým činem.
Výzva k demonstraci na Václavském náměstí v 15:30.
Pohled od muzea na Václavské náměstí.
Pohled od Národního muzea v Praze. V pozadí je vidět rozestavěná budova Národního shromáždění, dnes Národního muzea.
Smuteční výzdoba v pražských ulicích k úmrtí studenta Jana Palacha.
Text výzvy československé vlády publikované na stránkách Rudého práva dne 23. ledna 1969.
Fotografie zesnulého Jana Palacha v Ústavu soudního lékařství byla otištěna v západoněmeckém časopise Bild Zeitung. StB bez úspěchu pátrala po jejím autorovi.
Snímek posléze přejala i další zahraniční média.
Ohlas ve světovém tisku na úmrtí Jana Palacha.
Ohlas ve světovém tisku na úmrtí Jana Palacha.
Ohlas ve světovém tisku, v tomto případě v časopise Paris Match.
Náměstí nedaleko Eiffelovy věže v Paříži bylo v roce 1969 pojmenováno po Janu Palachovi.
Na 2000 studentů, pedagogů a zaměstnanců Vysoké školy báňské v Ostravě se 21. ledna shromáždilo na náměstí Lidových milicí k uctění památky studenta Jana Palacha.
Smuteční tryzna se konala v pražském Karolinu, kde byla vystavena rakev s Palachovými ostatky.
Za účasti studentů a veřejnosti se 25. ledna konal pohřeb studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 upálil na Václavském náměstí v Praze. Rakev s ostatky byla vystavená ve dvoraně Karolina během jeho pohřbu.
Pohled oknem v prvním patře pražského Karolina na nádvoří, kde se lidé přicházeli poklonit památce zesnulého Jana Palacha.
Rodina Jana Palacha (zleva Palachův bratr Jiří, maminka Libuše a snacha Ilona) u rakve s jeho ostatky, která byla vystavena v pražském Karolinu.
Matka Jana Palacha Libuše (uprostřed) se synem Jiřím a snachou Ilonou během pohřebního procesí Jana Palacha 25. ledna 1969.
Lidé čekali mnoho hodin, aby se mohli poklonit jeho památce.
Na nádvoří pražského Karolina se konalo rozloučení s Janem Palachem, studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od ranních hodin přicházely delegace z celé republiky, aby se poklonily památce tragicky zesnulého studenta.
Barevná fotografie zachycující Palachovu rodinu během pohřební tryzny.
Nádvoří Karolina, kde byla vystavena rakev s ostatky Jana Palacha, během smuteční tryzny zaplnily pietní věnce z celé republiky.
Památce Jana Palacha v Karolinu přišli vzdát hold lidé různých profesí.
Poblíž rakve s Janem Palachem se mnozí lidé neubránili pláči.
Po dobu vystavení rakve s tělem Jana Palacha v Karolinu se u ní na čestné stráži vystřídaly desítky lidí.
Pohřební průvod. Uprostřed Palachova matka Libuše, vlevo její druhý syn Jiří, vpravo jeho manželka Ilona.
Pohřebního průvodu se zúčastnily tisíce lidí.
Lidé při smutečním průvodu nesli symboly československé státnosti.
Pohřební průvod se vydal z Karolina na Ovocný trh a přes Celetnou ulici a Staroměstské náměstí pokračoval Pařížskou třídou, Břehovou ulicí a ulicí 17. listopadu k Filozofické fakultě.
Staroměstské náměstí v Praze bylo 25. ledna 1969 zaplněné lidmi, kteří přišli vzdát hold hrdinskému sebeobětování Jana Palacha.
Na poslední cestě doprovázely Jana Palacha tisíce občanů, na snímku z 25. ledna 1969 je zobrazen pohřební průvod na Staroměstském náměstí.
Pohřební průvod 25. ledna 1969.
Záběr se Staroměstského náměstí v Praze.
Lidé používají zrcátka, aby alespoň přes ramena viděli na smuteční průvod v ulicích Prahy.
Studenti kráčející s vlajkou během pohřebního průvodu na Staroměstském náměstí.
Okupační moc reagovala na pohřeb Jana Palacha instalací vojenské techniky a vojáků v ulicích Prahy. Na snímku vidíte ruské vojáky a jejich obrněné transportéry.
V jeho čele nesli studenti transparent s heslem "Věrni zůstaneme", standartu s československým státním znakem, státní i smuteční vlajky a portrét Jana Palacha.
Nejen v Praze, ale i po celém Československu se konala smuteční shromáždění, kde lidé vyjadřovali solidaritu s důvody, které Jana Palacha vedly k jeho činu.
V tunelu, který vede z Karlína na Žižkov.
20. ledna 1969 uctili památku Jana Palacha studenti pražských vysokých a středních škol.
"Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí," řekl umírající Jan Palach.
Na poslední cestě doprovázely Jana Palacha tisíce občanů, na snímku je záběr ze shromáždění před Filozofickou fakultou UK.
Čestná stráž na improvizovaném pietním místě na schodech Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Pohřeb Jana Palacha se proměnil v celonárodní demonstraci. Pražské ulice byly zaplněné desetitisíci lidí.
Smuteční průvod po smrti Jana Palacha, na němž bylo náměstí Krasnoarmějců před Filozofickou fakultou spontánně přejmenováno na Palachovo náměstí.
Snímek ze spontánního přejmenování náměstí Krasnoarmějců.
Kvůli soukolí komunistické normalizace se tam ovšem tabulky neohřály dlouho. Byly sejmuty. Vrátily se tam až 20. prosince 1989, tedy záhy po pádu komunistického režimu.
Pohřeb Jana Palacha na Olšanských hřbitovech.
Pohřeb Jana Palacha na Olšanských hřbitovech.
Farář Jakub S. Trojan u hrobu Jana Palacha na Olšanech.
Farář Jakub S. Trojan s Libuší a Ilonou Palachovými.
Matka Jana Palacha nad hrobem svého syna. Oporu jí dává farář Jakub S. Trojan.
Lidé spontánně vybírali peníze na uctění památky Pochodně č. 1. Jana Palacha. Celkem se vybralo několik milionů korun. Z těchto prostředků se z části financovalo odlití bronzového náhrobku od sochaře Olbrama Zoubka, který byl umístěn na Olšanských hřbitovech v roce 1969. Tajná policie ovšem tento náhrobek nechala odstranit a roztavit ve stejných slévárnách, ve kterých byl původně odlit.
Náhrobní deska od sochaře Olbrama Zoubka.
Bezpečnost od počátku Palachův hrob hlídala, jak dokazuje i tento dokument.
Hrob Jana Palach byl StB trnem v oku i nadále. Později StB donutila pomocí bezcitného vydírání rodinu Jana Palacha k udělení formálního souhlasu s jeho exhumací, kremací a převozu na hřbitov ve Všetatech. Zde urna s popelem Jana Palacha musela zůstat až do pádu komunistického režimu. Na začátku roku 1990 byly ostatky Jana Palacha převezeny zpět na Olšanské hřbitovy do původního hrobu, jenž byl posléze osazen replikou původní náhrobní desky.
Vnitřní strana obálky pátracího spisu StB k sebeupálení Jana Palacha.
Záznam o výslechu Palachovy matky Libuše.
Přítelkyně studenta Jana Palacha Eva Bednáriková (vlevo) a Helena Zahradníková.
Bolestné chvíle rodiny Palachovy - první Vánoce bez Jana.
A to už se píše leden 1989. Kordon příslušníků SNB během demonstrace k 20. výročí upálení Jana Palacha v Praze na Václavském náměstí. Palachův týden tehdy odstartoval protesty a demonstrace, které ještě týž rok vedly po policejním masakru studentů na Národní třídě (17. listopadu) k pádu komunistického režimu.
Obnovený hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze.
Nedaleko místa, kde se Jan Palach v roce 1969 upálil, připomíná dnes jeho čin památník, který zde byl instalován v roce 2000. Tento snímek pochází z 16. ledna 2009, kdy uběhlo 40 let od Palachovy sebevraždy.
Rodný dům Jana Palacha ve Všetatech ve Středočeském kraji léta chátral.
Pamětní tabule na domu ve Všetatech, ve kterém vyrůstal Jan Palach.
2/146