Pět let od smrti George Floyda, která šokovala svět a rozpoutala nebývalou vlnu protestů za rasovou spravedlnost, Spojené státy zažívají ústup od původního nadšení i konkrétních reforem.

Zatímco v roce 2020 zaplnily ulice amerických i světových měst miliony lidí s hesly "Black Lives Matter" a "I Can’t Breathe", dnes čelí snahy o rovnost a diverzitu silné kritice i zpětným krokům, a to jak ze strany politiků, tak i korporací.

George Floyd, 46letý Afroameričan, zemřel 25. května 2020 v Minneapolisu poté, co mu bělošský policista Derek Chauvin takřka deset minut klečel na krku. Floydovo zoufalé "Nemůžu dýchat" se stalo symbolem odporu proti policejní brutalitě a systémovému rasismu.

Po Floydově smrti vypuknuvší demonstrace byly největšími rasovými protesty od 60. let minulého století a přinesly nebývalou podporu i od bělošské části americké společnosti.

Začalo se otevřeně debatovat o policejní brutalitě, rasismu a nerovnostech, firmy i státní instituce slibovaly reformy a investice do podpory menšin.

Pět let poté od tragédie se však ukazuje, že mnohé sliby zůstaly nenaplněné. Politika diverzity, rovnosti a inkluze (DEI) je pod palbou kritiky, řada firem své závazky tiše ruší nebo omezuje.

Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa, stejně jako část veřejnosti, označuje některé snahy za přehnané či neefektivní.

Podle průzkumu Pew Research Center si 72 procent Američanů myslí, že důraz na rasovou nerovnost nepřinesl reálné zlepšení pro černošské obyvatele, a dvě třetiny černošské populace pochybuje, že se někdy podaří dosáhnout skutečné rovnosti.

Odborníci připomínají, že podobné "rasové únavy" a vlny odporu po období pokroku nejsou v americké historii ničím novým, po každém posunu vpřed následuje období stagnace, nebo dokonce ústupu.

Přestože k rozsáhlým reformám nakonec nedošlo, aktivisté nadále bojují za změny, často na úrovni jednotlivých států či měst. Hnutí Black Lives Matter a další organizace se zaměřují na konkrétní témata, od policejní reformy přes podporu duševního zdraví až po boj za práva transgender osob.

"Pokud se z Floydovy smrti nepoučíme a nezměníme systém, byla jeho smrt zbytečná," říká Shareeduh McGeeová (na foto vlevo), Floydova sestřenice, která se snaží jeho odkaz udržet živý.

Smrt George Floyda zůstává silným symbolem a připomínkou hlubokých nerovností v americké společnosti. Přestože některé změny nastaly, například odsouzení Dereka Chauvina za vraždu a zahájení několika federálních vyšetřování policejních sborů, systémové reformy zatím zůstávají nedotažené.

Hnutí za rasovou spravedlnost je tak i po pěti letech na rozcestí, ale jeho hlas a požadavky na změnu neztrácejí na aktuálnosti.