Co z něj vyroste? I když Zdeněk Svěrák, který tuto neděli 28. března oslaví 85. narozeniny, „zběhl“ z povolání učitele českého jazyka už čtvrtý rok po promoci, zůstal mu svým způsobem věrný. I jako pracovník rozhlasu, scenárista, divadelník, filmový a televizní herec či textař vypráví příběhy, ve kterých dbá na krásu českého jazyka.

S maminkou. Dětství je pro Svěráka jedním ze silných inspiračních zdrojů. Nejvíc odkazů zanechal ve filmech Obecná škola a Po strništi bos. Například scéna z Obecné školy, ve které Eda zalévá hrob svého dříve narozeného bratra, jenž měl stejné jméno, je autentická.

Rozhlasák. Od roku 1961 do 1969 pracoval v armádní redakci Československého rozhlasu. Prožil tam i hektické dny invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, během kterých se rozhodl vystoupit z KSČ a také si nechal narůst vousy.

S Jiřím Šebánkem, se kterým v 60. letech vytvořil rozhlasový pořad Nealkoholická vinárna U pavouka, fiktivní bar s hudební produkcí. Kromě většinou jazzových skladeb vysílali také rozhovory a 16. září 1966 tu poprvé představili dosud neznámého a nedoceněného génia Járu Cimrmana.

Docent Chocholoušek pálí na Koudelku. První filmová komedie scenáristického dua Zdeněk Svěrák - Ladislav Smoljak nazvaná Jáchyme, hoď ho do stroje z roku 1974, režírovaná Oldřichem Lipským, znamenala obrovský úspěch pro představitele hlavní role Luďka Sobotu. Scenáristé si jej vyhlédli v divadle Ypsilonka, které tehdy sídlilo v Liberci.

Do filmu Marečku, podejte mi pero! (1976) si scenáristé Svěrák a Smoljak napsali role spolužáků večerní školy Šlajse a Tučka. Na snímku s profesorkou fyziky Zíkovou v podání Jaroslavy Obermaierové.

Foto z filmu Kulový blesk (1978) o výměně 12 bytů v Praze, která má proběhnout v jeden den. Náročné stěhování hatí řada situací. Svěrák hraje sběratele starožitností MUDr. Ječného, který se domáhá divanu, v němž je zastlaná údajná mrtvola. Film byl režijním debutem Ladislava Smoljaka, který jej natočil se Zdeňkem Podskalským.

Menší ramenatý muž pohupuje v ruce odřenou aktovkou, v níž je asi termoska a dva něčím slepené krajíce chleba. Hubený dlouhán napodobuje jeho krok. Slavný film Vesničko má středisková (1985) podle Svěrákova scénáře natočil Jiří Menzel.

Snímek Nejistá sezóna (1987) vychází ze skutečných situací, není v něm nic vymyšleného. Malé divadlo, které má úspěch u diváků, ale nelíbí se nadřízeným orgánům, se zabydluje na nové adrese v nevyhovujícím sále na periferii.

Svěrák se Smoljakem, který kromě spolupráce na scénáři i režíroval, v Nejisté sezóně líčí zacházení s Divadlem Járy Cimrmana.

Obecná škola (1991) byla natočena přímo v domě na pražském Bohdalci, kde Zdeněk Svěrák prožil dětství. Režisér nechal na zdi pověsit původní hodiny i obrazy, které maloval Svěrákův otec. "Pomáhalo mi to vzpomenout si, jak tam můj tatínek, kterého jsem hrál, žil," řekl Zdeněk Svěrák v dokumentu České televize.

Z natáčení Obecné školy. Otce měl původně hrát Ondřej Vlach. "Ale pak jsme si říkali: je to o něm, napsal to, bylo by pěkné, kdyby si to zahrál táta," vzpomíná režisér Jan Svěrák.

„Kde jsou moje blatníky?“ ptá se Zdeněk Svěrák v roli svého otce v Obecné škole.

S režisérem Jiřím Menzelem při natáčení filmu Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993). Svěrák napsal scénář podle novely Vladimíra Vojnoviče. Koprodukční snímek byl prvním natočeným v ruštině mimo území Ruska. Exteriéry vznikly v bývalém vojenském prostoru u Milovic.

S Petrem Formanem ve snímku Jana Svěráka Akumulátor 1 (1994). „Je to film o člověku, který náhle ztratí veškerou energii a neví se, čím to je. Já jako přírodní léčitel Fišárek na to kápnu. Vysává ho televize, kde žije jeho obraz,“ shrnul děj Zdeněk Svěrák.

Mrtvola ztuhla se vztyčeným prstem, jehla se zanořuje do žíly a dvě dlaně rozsvěcují žárovku. Fantaskní Akumulátor 1 je tím nejšílenějším, na čem Zdeněk Svěrák spolupracoval.

K Akumulátoru 1 napsal Zdeněk Svěrák scénář podle cizího námětu. "Já bych na něco takového nemohl přijít," říká o látce, kterou vymyslel jeho syn s Janem Slovákem.

"To je dobrý trik. Máte v kapse baterku," říká v Akumulátoru 1 Olda v podání Petra Formana. Mýlí se.

S Libuší Šafránkovou ve snímku Kolja. "Chtěl jsem prožít, co v životě nestihnu. Napsal jsem si roli starého mládence. Bez ženy, bez dětí, ale také bez peněz," komentuje snímek scenárista. Dal si roli violoncellisty Louky, jenž nečekaně vyžení malého synka.

Na violoncello si Zdeněk Svěrák zahrál nejen v Koljovi, ze kterého je tato fotografie. Vystoupil také roku 2013 pod vedením dirigenta Libora Peška s Českým národním symfonickým orchestrem, který v Obecním domě na festivalu Prague Proms uvedl fragmenty z Cimrmanovy sedmihodinové operety Proso.

Fotografie z roku 1996 s podobiznou Ernesta Hemingwaye vznikla při natáčení Kolji.

Filmový Kolja, Andrej Chalimon, zaujal na castingu na české ambasádě v Moskvě tím, že si jako pětiletý dobře pamatoval texty. V dospělosti na hereckou kariéru nenavázal, nedostal se na moskevskou divadelní fakultu.

Otec a syn. Včetně Kolji spolu natočili sedm filmů a právě začínají pracovat na dalším. Jmenovat se bude Betlémské světlo. "Bude to taková komorní komedie, ve které hraju spisovatele Karla Šejnohu. Vlastně hraju sám sebe," říká Zdeněk Svěrák.

Mezinárodní úspěch v podobě filmové ceny Oscar a Zlatého glóbu potkal dvojici otec a syn v roce 1996 s Koljou. Snímek, k němuž Zdeněk Svěrák napsal scénář a ztvárnil i hlavní postavu a syn Jan jej režíroval, byl uveden ve 40 zemích světa.

Když přebíral hollywoodské ocenění, režisér Jan Svěrák vyslovil přání, aby pozlacená soška v rodině brzy získala bratříčka. To se zatím nepovedlo.

Film Vratné lahve (2007) je posledním z tetralogie zachycující jednu generaci. Snímky Po strništi bos a Obecná škola vystihují Svěrákovo mládí, Kolja dospělost. Ve Vratných lahvích se jako scenárista i představitel hlavní role vyrovnává se stárnutím. Čtveřici snímků režíroval syn Jan.

Daniela Kolářová hraje ve snímku Vratné lahve (2007) přísnou manželku, intelektuálku, která relaxuje při televizních seriálech. "Kdybys mi byl nevěrný, řekl bys mi to?" ptá se svého muže, bývalého učitele.

Z premiéry Vratných lahví. "Tatínek neumí psát konstrukce, musí to být ze života a tím je to od srdce. Tím, že není profesionál, tak to nesmrdí. Má to málo falešných hran," myslí si režisér Jan Svěrák.

Ve filmové pohádce Tři bratři (2014), v níž si zahrál vypravěče, zpracoval Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem tři klasické pohádky v pohádkové miniopery. Režíroval syn Jan.

Film Po strništi bos z doby nacistické okupace byl natočen v roce 2017, časově ale předchází Obecné škole z roku 1991. V obou vystupují stejné postavy. Druhý snímek z dětství Zdeňka Svěráka ale zdaleka neměl takový úspěch.

Po strništi bos je zatím posledním filmem otce a syna Svěrákových, v kinech ho vidělo přes půl milionu diváků.

Snímek z inscenace hry Blaník, která patří ke klasickým titulům Divadla Járy Cimrmana. Jeho počátek sahá do konce 60. let minulého století. Blaník napsali Svěrák se Smoljakem v roce 1990 a jde o rekonstrukci původně loutkové Cimrmanovy hry, zasazené do revolučního roku 1848.

Smoljak se Svěrákem v představení Cimrman v říši hudby z roku 2006. Jednoaktová opera vznikla už v roce 1973, autorem hudby je Jan Klusák. Libreto napsali Svěrák se Smoljakem. V roce 1998 se opera dokonce dostala na festival Pražské jaro.

Loni ve Svatém Kříži, který je součástí Havlíčkova Brodu, Svěrák slavnostně odhalil Cimrmanovu sochu s jeho citátem "Některé moje myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jenom některé".

Písničkářské duo. S Jaroslavem Uhlířem vytvořil Zdeněk Svěrák desítky písniček.

V roce 2016 převzali diamantové desky Supraphonu.

Pro rockového zpěváka Jiřího Schelingera napsali Svěrák s Uhlířem hit z roku 1972 Holubí dům.

Na motivy honičky ve filmu Vrchní prchni se roku 2019 v Karlových Varech během filmového festivalu konal běh číšníků. Na trase od Lázeňského mostu na Mlýnskou kolonádu běželo asi 70 výčepních z celé republiky.

Tvůrci laskavého humoru Zdeněk Svěrák a Jiří Menzel. Na snímku z roku 2013 otevírají výstavu Rozmarná léta Jiřího Menzela v Praze.

Zdeněk Svěrák se angažuje také ve věcech veřejných. Roku 2013 vystoupil na koncertu na podporu prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga.

V roce 2018 podpořil Zdeněk Svěrák prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.

Svěrák je spoluzakladatel a velký propagátor Centra Paraple na podporu lidí na vozíku. Na snímku z pražské Letné zahajuje Běh pro Paraple.

Při demonstraci na Letné v roce 2019, pořádané organizací Milion chvilek pro demokracii, vystoupil na pódiu i Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem.

Demonstrantům zazpívali písničku o lupičích Pod dubem za dubem z pohádky Lotrando a Zubejda.

Zdeněk Svěrák leští cenu z Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.