Průvodce Rodné domy slavných od autora Radka Laudina mapuje místa narození slavných českých vynálezců, myslitelů, zpěváků, herců, spisovatelů, skladatelů nebo malířů. Kniha, kterou vydalo nakladatelství Grada, obsahuje přes 50 příběhů míst a jejich rodáků, kteří se podíleli či stále podílejí na rozvoji české společnosti. Na snímku je rodný dům spisovatele Karla Jaromíra Erbena v Miletíně na Královéhradecku.
Průvodce Rodné domy slavných od autora Radka Laudina mapuje místa narození slavných českých vynálezců, myslitelů, zpěváků, herců, spisovatelů, skladatelů nebo malířů. Kniha, kterou vydalo nakladatelství Grada, obsahuje přes 50 příběhů míst a jejich rodáků, kteří se podíleli či stále podílejí na rozvoji české společnosti. Na snímku je rodný dům spisovatele Karla Jaromíra Erbena v Miletíně na Královéhradecku.
Královéhradeckým rodákem byl i autor hudby k české hymně Kde domov můj František Škroup. V jeho rodném domě v obci Osice je dnes základní škola.
Královéhradeckým rodákem byl i autor hudby k české hymně Kde domov můj František Škroup. V jeho rodném domě v obci Osice je dnes základní škola.
Smutný pohled je ale na dům, který v obci nechali v roce 1928 k výročí Československa a uctění Škroupovy památky postavit za své peníze lidé z celé země. Dnes je zavřený a v havarijním stavu.
Smutný pohled je ale na dům, který v obci nechali v roce 1928 k výročí Československa a uctění Škroupovy památky postavit za své peníze lidé z celé země. Dnes je zavřený a v havarijním stavu.
Bílá roubenka se sedlovou střechou, ve které se v polovině 19. století narodil spisovatel Alois Jirásek, stojí v Hronově na Broumovsku. "Domek s chlévem a konírnou postavil Jakub Jirásek, dědeček slavného literáta. Roubenku dokončil víc než padesát let před spisovatelovým narozením. Dnes je kulturní památkou," říká ke stavbě, kterou od roku 1925 vlastní město, autor knihy Radek Laudin.
Bílá roubenka se sedlovou střechou, ve které se v polovině 19. století narodil spisovatel Alois Jirásek, stojí v Hronově na Broumovsku. "Domek s chlévem a konírnou postavil Jakub Jirásek, dědeček slavného literáta. Roubenku dokončil víc než padesát let před spisovatelovým narozením. Dnes je kulturní památkou," říká ke stavbě, kterou od roku 1925 vlastní město, autor knihy Radek Laudin.
V obci Příbor zase vyrůstal jeden z nejslavnějších a do jisté míry i velmi vlivných rodáků Moravskoslezského kraje. Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud se narodil do mladé rodiny obchodníka s textilem a v domě na snímku žil jen do svých tří let. Přesto v roce 1931 u příležitosti odhalení pamětní desky vedení města napsal: "Jest nesnadno nyní vžíti se pětasedmdesátiletému do časné doby, z jejíhož bohatého obsahu zůstaly v jeho paměti jen sporné zbytky, ale jedním jsem si jist: hluboce ve mně ukryto zůstalo to příborské šťastné dítě, prvorozenec mladé matky, jenž přijal z tohoto ovzduší a z této půdy první nesmazatelné dojmy."
V obci Příbor zase vyrůstal jeden z nejslavnějších a do jisté míry i velmi vlivných rodáků Moravskoslezského kraje. Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud se narodil do mladé rodiny obchodníka s textilem a v domě na snímku žil jen do svých tří let. Přesto v roce 1931 u příležitosti odhalení pamětní desky vedení města napsal: "Jest nesnadno nyní vžíti se pětasedmdesátiletému do časné doby, z jejíhož bohatého obsahu zůstaly v jeho paměti jen sporné zbytky, ale jedním jsem si jist: hluboce ve mně ukryto zůstalo to příborské šťastné dítě, prvorozenec mladé matky, jenž přijal z tohoto ovzduší a z této půdy první nesmazatelné dojmy."
Z Moravskoslezského kraje pocházel také Emil Zátopek. V obci Kopřivnice má na svém rodném domě od roku 2004 pamětní desku. V malém domě vyrůstal pozdější držitel čtyř olympijských medailí s rodiči a sedmi sourozenci.
Z Moravskoslezského kraje pocházel také Emil Zátopek. V obci Kopřivnice má na svém rodném domě od roku 2004 pamětní desku. V malém domě vyrůstal pozdější držitel čtyř olympijských medailí s rodiči a sedmi sourozenci.
Lidový roubený domek u rušné ulice v Helvíkovicích v Pardubickém kraji pamatuje dobu, kdy se v malé světnici narodil malý Václav Divíšek. Vynálezce hromosvodu, který si časem přisvojil jméno Prokop Diviš, se stal premonstrátským řeholníkem v Louce u Znojma a později správcem farnosti v Příměticích, kde si zařídil laboratoř a působil až do své smrti. V jeho rodné chalupě je dnes muzeum.
Lidový roubený domek u rušné ulice v Helvíkovicích v Pardubickém kraji pamatuje dobu, kdy se v malé světnici narodil malý Václav Divíšek. Vynálezce hromosvodu, který si časem přisvojil jméno Prokop Diviš, se stal premonstrátským řeholníkem v Louce u Znojma a později správcem farnosti v Příměticích, kde si zařídil laboratoř a působil až do své smrti. V jeho rodné chalupě je dnes muzeum.
Na Vysočině v Dolních Vilémovicích s číslem popisným 79 strávil své dětství Jan Kubiš, který během německé okupace hodil granát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Na Vysočině v Dolních Vilémovicích s číslem popisným 79 strávil své dětství Jan Kubiš, který během německé okupace hodil granát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Kubiš se domů vrátil půl roku před atentátem a jeho rodné vesnici proto hrozilo vyhlazení, stejně jako Lidicím. "Byl to hrozný pocit pro všechny. Nevařilo se, na jídlo nebylo ani pomyšlení. Nespali jsme," vzpomíná v knize jeden z přímých účastníků.
Kubiš se domů vrátil půl roku před atentátem a jeho rodné vesnici proto hrozilo vyhlazení, stejně jako Lidicím. "Byl to hrozný pocit pro všechny. Nevařilo se, na jídlo nebylo ani pomyšlení. Nespali jsme," vzpomíná v knize jeden z přímých účastníků.
Z Vysočiny pocházel také malíř Jan Zrzavý. Do domu, který do roku 2019 sloužil jako zázemí školy v obci Okrouhlice, si ho rodiče přinesli v roce 1890 jako šesté z celkem devíti dětí.
Z Vysočiny pocházel také malíř Jan Zrzavý. Do domu, který do roku 2019 sloužil jako zázemí školy v obci Okrouhlice, si ho rodiče přinesli v roce 1890 jako šesté z celkem devíti dětí.
Stavbu s originální branou chtěl do své správy získat spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého, loni se ale nepohodl s vedením města, a tak zatím není jasné, co s budovou bude dál.
Stavbu s originální branou chtěl do své správy získat spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého, loni se ale nepohodl s vedením města, a tak zatím není jasné, co s budovou bude dál.
Herec Luděk Munzar se v roce 1933 narodil v obci Nová Včelnice v jižních Čechách. K tamnímu zámeckému areálu z 19. století patřil i Havelkův mlýn, který měli pronajatý jeho rodiče.
Herec Luděk Munzar se v roce 1933 narodil v obci Nová Včelnice v jižních Čechách. K tamnímu zámeckému areálu z 19. století patřil i Havelkův mlýn, který měli pronajatý jeho rodiče.
Jen několik desítek metrů od mlýna vyrůstal další herec Národního divadla, Rudolf Hrušínský. Své dětství strávil v herecké rodině a vztah k jihočeskému kraji mu vydržel i poté, co se přestěhoval do vily v pražských Nuslích. Asi 50 kilometrů od rodného města si v Plané nad Lužnicí postavil chatu u řeky.
Jen několik desítek metrů od mlýna vyrůstal další herec Národního divadla, Rudolf Hrušínský. Své dětství strávil v herecké rodině a vztah k jihočeskému kraji mu vydržel i poté, co se přestěhoval do vily v pražských Nuslích. Asi 50 kilometrů od rodného města si v Plané nad Lužnicí postavil chatu u řeky.
"Chata má romantickou historii. Stojí na louce u Lužnice, kde herec v létě roku 1945 poprvé políbil svou budoucí ženu. Když se manželé po válce dozvěděli, že je místo jejich milostného vzplanutí na prodej, neváhali ani chvilku," říká Laudin.
"Chata má romantickou historii. Stojí na louce u Lužnice, kde herec v létě roku 1945 poprvé políbil svou budoucí ženu. Když se manželé po válce dozvěděli, že je místo jejich milostného vzplanutí na prodej, neváhali ani chvilku," říká Laudin.
Malý domek v Ivančicích u Brna odchoval československého komika Vladimíra Menšíka, který tu žil do svých studií na strojní průmyslovce v Brně. "V Ivančicích mají od roku 1999 stálou výstavu o jeho životě. Nachází se v historické budově staré radnice a je sestavena z hercových osobních věcí, rodinných fotografií, dokumentů i snímků z mnoha filmů," vypráví autor průvodce.
Malý domek v Ivančicích u Brna odchoval československého komika Vladimíra Menšíka, který tu žil do svých studií na strojní průmyslovce v Brně. "V Ivančicích mají od roku 1999 stálou výstavu o jeho životě. Nachází se v historické budově staré radnice a je sestavena z hercových osobních věcí, rodinných fotografií, dokumentů i snímků z mnoha filmů," vypráví autor průvodce.
Vzpomínky herce a baviče Miroslava Donutila se vážou k rodnému městu Třebíč, které dnes spadá do seznamu světového dědictví UNESCO. Rodný dům je schovaný v uličce Hlavova, poblíž náměstí a řeky Jihlavy. "Pro mě je Třebíč spojená s dětstvím a mládím, první láskou, zkrátka nezapomenutelné místo," říká v knize Donutil.
Vzpomínky herce a baviče Miroslava Donutila se vážou k rodnému městu Třebíč, které dnes spadá do seznamu světového dědictví UNESCO. Rodný dům je schovaný v uličce Hlavova, poblíž náměstí a řeky Jihlavy. "Pro mě je Třebíč spojená s dětstvím a mládím, první láskou, zkrátka nezapomenutelné místo," říká v knize Donutil.
Písničkář a básník Karel Kryl se rok před koncem druhé světové války narodil v Kroměříži a se svými dvěma sourozenci vyrůstal v domě v Březinově ulici. Po likvidaci tiskárny knih v 50. letech minulého století se Krylovi museli přestěhovat do suterénu menšího domu.
Písničkář a básník Karel Kryl se rok před koncem druhé světové války narodil v Kroměříži a se svými dvěma sourozenci vyrůstal v domě v Březinově ulici. Po likvidaci tiskárny knih v 50. letech minulého století se Krylovi museli přestěhovat do suterénu menšího domu.
Malá Marta Kubišová vyrůstala v Českých Budějovicích. V domě, kde je dnes lékárna, žila do svých deseti let, později se i s rodinou přestěhovala do Poděbrad. Do rodného města pak jezdila hlavně na prázdniny za prarodiči. Podle autora knihy zpěvačka dodnes vzpomíná na vysoké stromy u nemocnice, kde pracoval její tatínek, na Velký jez na řece Malši nebo houpací síť, z které zasněně pozorovala nebe.
Malá Marta Kubišová vyrůstala v Českých Budějovicích. V domě, kde je dnes lékárna, žila do svých deseti let, později se i s rodinou přestěhovala do Poděbrad. Do rodného města pak jezdila hlavně na prázdniny za prarodiči. Podle autora knihy zpěvačka dodnes vzpomíná na vysoké stromy u nemocnice, kde pracoval její tatínek, na Velký jez na řece Malši nebo houpací síť, z které zasněně pozorovala nebe.
Toto není Praha, nýbrž Čáslav a rodný dům režiséra Miloše Formana. Jeho rodiče se do vily přestěhovali v roce 1922, oba však zemřeli v koncentračním táboře. V ulici tak žil Forman jen do svých osmi let, dnes nese jeho jméno.
Toto není Praha, nýbrž Čáslav a rodný dům režiséra Miloše Formana. Jeho rodiče se do vily přestěhovali v roce 1922, oba však zemřeli v koncentračním táboře. V ulici tak žil Forman jen do svých osmi let, dnes nese jeho jméno.
19/20