Observatoř se nachází na vrcholu hory Cerro Pachón ve středním Chile, která má nadmořskou výšku 2682 metrů.
Observatoř se nachází na vrcholu hory Cerro Pachón ve středním Chile, která má nadmořskou výšku 2682 metrů.
Observatoř, která je společným projektem americké Národní vědecké nadace a ministerstva energetiky, byla také označena za jedno z nejvýkonnějších zařízení, jaké kdy bylo vyvinuto pro sledování asteroidů.
Observatoř, která je společným projektem americké Národní vědecké nadace a ministerstva energetiky, byla také označena za jedno z nejvýkonnějších zařízení, jaké kdy bylo vyvinuto pro sledování asteroidů.
Na snímku unikátní dalekohled (Simonyi Survey Telescope) o délce 8,4 metru, který je spojen s největší digitální kamerou na světě s rozlišením 3200 megapixelů, kterou podporuje výkonný systém pro zpracování dat. Dalekohled používá systém tří zrcadel.
Na snímku unikátní dalekohled (Simonyi Survey Telescope) o délce 8,4 metru, který je spojen s největší digitální kamerou na světě s rozlišením 3200 megapixelů, kterou podporuje výkonný systém pro zpracování dat. Dalekohled používá systém tří zrcadel.
Toto zařízení bude opakovaně pořizovat snímky rozsáhlých oblastí oblohy s 30sekundovou expozicí s bezkonkurenční rychlostí a detaily.
Toto zařízení bude opakovaně pořizovat snímky rozsáhlých oblastí oblohy s 30sekundovou expozicí s bezkonkurenční rychlostí a detaily.
Za pouhých deset hodin pozorování objevila observatoř 2104 dosud nezjištěných asteroidů ve Sluneční soustavě, včetně sedmi objektů v blízkosti Země, z nichž žádný pro planetu nepředstavuje hrozbu. Ostatní pozemní a vesmírné observatoře dohromady objeví přibližně 20 tisíc nových asteroidů ročně.
Za pouhých deset hodin pozorování objevila observatoř 2104 dosud nezjištěných asteroidů ve Sluneční soustavě, včetně sedmi objektů v blízkosti Země, z nichž žádný pro planetu nepředstavuje hrozbu. Ostatní pozemní a vesmírné observatoře dohromady objeví přibližně 20 tisíc nových asteroidů ročně.
Českým zástupcem v projektu je astrofyzik a ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Michael Prouza, jenž se zabývá astročásticovou fyzikou a specializuje se na kosmické záření.
Českým zástupcem v projektu je astrofyzik a ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Michael Prouza, jenž se zabývá astročásticovou fyzikou a specializuje se na kosmické záření.
V průběhu tohoto roku observatoř zahájí svůj stěžejní projekt Legacy Survey of Space and Time. V rámci něj bude během příštích deseti let každý den mapovat noční oblohu a zachycovat i ty nejmenší viditelné změny s bezkonkurenční přesností.
V průběhu tohoto roku observatoř zahájí svůj stěžejní projekt Legacy Survey of Space and Time. V rámci něj bude během příštích deseti let každý den mapovat noční oblohu a zachycovat i ty nejmenší viditelné změny s bezkonkurenční přesností.
Observatoř je pojmenována po průkopnické americké astronomce Veře Rubinové, jejíž výzkum poskytl první přesvědčivý důkaz o existenci temné hmoty – tajemné substance, která nevyzařuje světlo, ale má gravitační vliv na galaxie.
Observatoř je pojmenována po průkopnické americké astronomce Veře Rubinové, jejíž výzkum poskytl první přesvědčivý důkaz o existenci temné hmoty – tajemné substance, která nevyzařuje světlo, ale má gravitační vliv na galaxie.
7/8