Československé parní lokomotivy patřily ve své době k technologickým špičkám. Ať už ty z dílen plzeňské Škodovky či ty z pražského ČKD. Jejich krásu si připomínají každoroční Dny páry v muzeu v Lužné u Rakovníka.Strojvedoucí Kamil Pavlíček nás pozval do své „kuchyně“ na palubě lokomotivy Šlechtična. Při víkendových jízdách mu pomáhá skupina mladých kluků. Mezi nimi i Martin Běl, strojvedoucí v přípravě, který právě kontroluje pec. Lokomotiva se rozjíždí.„Nic se nevyrovná fantastické chuti a vůni buřtů v alobalu ohřátých u vodoznaku parního kotle. No a k tomu čerstvý chléb s hořčicí… jedinečný zážitek,“ sní mašinfíra Miloš Nový.Strojvedoucí ze třetí rodinné generace Kamil Pavlíček řídí posun lokomotivy Šlechtična po nádraží v Lužné. Cestující nedočkavě očekávají příjezd. Lokomotiva za nimi dorazila z plzeňského Iron Monument Clubu. Lokomotiva byla vyrobena v roce 1947. Posádka je mladá, historie tak žije dál.Kamil Pavlíček dostává povely skrze vysílačku. Posunujeme se po nádraží… ... a kolem sviští další parní skvosty.Na snímku lokomotiva Kafemlejnek, která si vysloužila název podle svého vzhledu.Na snímku je lokomotiva Rosnička z roku 1956 z olomouckého depa, která patří do majetku Národního technického muzea v provozu Českých drah.Pěkný pohled je na ni i shora.Vyrobena byla v plzeňských Škodových závodech pouze ve dvou kusech....„Kdo maže, ten jede,“ říká mašinfíra během mazání kolového ústrojí. Nejlépe by se prý měly závity kontrolovat každých 50 km.K pohledu na krásné lokomotivy se hodí i dobrý nápoj.O páru je velký zájem a přitahuje hodně „šotoušů“. Na snímku přijíždí vlaky od Rakovníka a Kolešovic.O každoroční akci je velký zájem.Je to romantická podívaná. „Stačí jeden větší magnetický pulz a ještě se k parním vlakům jako lidstvo rádi vrátíme,“ upozorňuje jeden ze strojvůdců. S nadsázkou.
NaN/17