Zde měla Valerie nápad nefotit klasicky z Letné, ale z nábřeží, kde je velký prostor popoběhnout. Aby byl měsíc přesně za koněm, musela to vypočítat v aplikaci. Záběr vznikl v létě kolem půl jedenácté večer.

Lampář Jan Žákovec na Karlově mostě během adventu. Poprvé ho Valerie fotila v roce 2021 mobilem, o rok později už fotoaparátem a jedna z jejích fotek se lampářovi tak líbila, že se domluvili na soukromém focení v ranních hodinách.

Únor 2024, fotografováno „z křoví u Chotkových sadů“. Díky studenému zimnímu vzduchu se linul kouř z komínů na Malé Straně a Starém Městě. „Chodili jsme takhle tři dny, abychom vychytali kompozici. Chtěla jsem vychytat kříž uprostřed, nazvala jsem to božské inferno.“

Letní večer zachycený z Prašné brány. Jde o panorama vyfocené z ruky.

Rozkvetlý jarní Petřín v dubnu 2024. Jde o panorama složené zhruba z 25 fotek, vyfotografováno v režimu expozičního bracketingu. Valerii se snímek líbí kvůli oku, které mrak v nebi vytváří.

„Myslím, že už zvládám odhadnout, kdy to bude barevné,“ vypráví Valerie k této fotografii. Jde o panorama složené z pěti fotek. Aby dosáhla kompozice, namočila si boty v řece. „Byla to nepříjemná cesta domů,“ uznává Valerie. Jemné kresby ve vodě docílila pomocí ND filtrů.

Východ slunce během letošního jara. „Naprosto šílený den, bylo nás asi 20 nebo 30 fotografů,“ vzpomíná si Valerie. Nad Prahou se převaloval krásný opar a všechny dobré mandloně byly obsazené. Tento záběr fotila z kolene pod stativem jednoho svého známého.

Bouřka za Prahou během léta 2024. Snímek vznikl mezi 11. a 12. hodinou večer. Po práci se rozhodla, že půjde fotit, jelikož hlásili přicházející bouřky. Vydala se na Pohořelec s cílem zarámovat blesk s Pražským hradem. Ukázalo se, že bude nutná dávka trpělivosti, jelikož se jí jenom tři povedené záběry podařilo chytit až po třech hodinách.

Konec léta 2024, Vítkov s východem slunce. „Slunce je hrozně komplikované fotit, je horší než měsíc. Musí být podmínky, aby nebylo moc ostré,“ vysvětluje Valerie. Ideálně opar nebo mlha. Tento záběr fotila týden v kuse. Obloha působí rudě díky přirozenému oparu a následnému přidání kontrastu v postprodukci.

Strahovský klášter s měsícem v superúplňku. Vyfotografováno z vyhlídky u hlavního nádraží v ranních hodinách v lednu. Valerie dodává, že zrovna tato fotografie vznikla v hrozném stresu. „Měsíc nepočká,“ vypráví, a tak na sebe natáhla bundu, kalhoty a jela.

Snímek z letošního ledna v ranních hodinách. Praha sice vypadala jako pokrytá sněhem, nicméně šlo jen o námrazu. „Zalezla jsem mezi stromy a chtěla jsem to skrze jeden z nich zarámovat,“ popisuje Valerie. Foceno ze stativu na zhruba 1/30 s.

Písek ze Sahary se sluncem nad Pražským hradem. Vyfotografováno z Vítkova

Zde fotila klasický záběr Pražského hradu s Vltavou, tentokrát ozvláštněn o meteorologický jev. Na pravém obzoru lze vidět takzvaný polární mezosférický oblak neboli noctilucent, což je úkaz viditelný při soumraku či rozbřesku a vypadá jako svítící mraky na noční obloze.

„To je poprvé, co se mi podařilo vyfotit tmavou stranu měsíce. Měla jsem vyhlídnutý Hlávkův most, ale nakonec jsem doběhla až k ministerstvu dopravy,“ popisuje Valerie. „Zkoušela jsem si vyhrát s nastavením, aby byl nádech tmavé strany, ale zase aby světlá nebyl přesvícená.“

Rozkvetlá mandloň na Petříně během letošního jara. Při focení klouzal kopec a kolem byla spousta lidí. Jde o klasickou HDR fotografii, kterou pak Valerie ve photoshopu upravuje okolo půl hodiny.

U této fotografie měla Valerie cíl vyfotit Prahu, aby nebyla vidět. Před Týnským chrámem nad řekou se převalovala mlha, díky čemuž na popředí vystupuje chrám sv. Mikuláše na Malé Straně. Prosvětlení celého snímku docílila expozičním barcketingem.

Měsíc na katedrálou svatého Víta. Valerie snímala celou série během několika hodin.

Východ slunce během doby, kdy nad Českem poletoval písek ze Sahary. Dvakrát do roka vychází slunce mezi věžemi Týnského chrámu, konkrétně v dubnu a srpnu. Snímek je zachycený z Petřína.

Západ slunce před Silvestrem 2024. S přítelem nejdřív jela fotit úplněk, ale za zády zahlédla, jak se vybarvuje obloha. Katedrála sv. Víta se leskne v odrazu Letenského rybníka.

Říjnový večer, během něhož zachytila Valerie úplňkový měsíc s bazilikou sv. Ludmily a kostelem svatého Apolináře. Dlouhá ohnisková vzdálenost dává fotografii odlišnou perspektivu než v realitě, měsíc tak působí větší. „Doteď mi píšou lidi, že to není reálný. Ale jak to není reálné, když to je?,“ nechápe Valerie.