

Bob Dylan se narodil jako Robert Allen Zimmerman v Minnesotě roku 1941. Na kytaru hrál od mládí, na střední škole zkoušel sestavovat rokenrolové kapely. Jeho kariéra však začala až poté, co roku 1961 odjel do New Yorku.


Roku 1963, kdy vydal druhé studiové album The Freewheelin' Bob Dylan, první vysloveně autorské.


V překotné době plné změn se z Dylana proti jeho vůli stal hlas mladé generace. Na snímku je z pochodu na Washington, kde v roce 1963 hrál pro 200 tisíc lidí.


S baskytarou Fender a harmonikou v lednu 1965, půl roku před Newportským folkovým festivalem, kde představil svou rockovou kapelu.


Rockovou hudbu hrál už na turné po Anglii na jaře 1965.


Turné odehrávající se v dubnu a květnu 1965 zachytil dokumentarista D. A. Pennebaker ve snímku nazvaném Neohlížej se.


Dylan odehrál sedm koncertů, poslední v londýnské Royal Albert Hall.


Dylanovu první tvůrčí etapu uzavírá album Blonde on Blonde z roku 1966.


V červenci 1966 měl písničkář nehodu na motorce, po které se stáhl do ústraní.


Dál psal a natáčel alba, ale nekoncertoval.


Velké comebackové turné uspořádal až roku 1974, kdy s kapelou The Band odehrál 40 koncertů převážně na velkých stadionech.


Následovala divoká Rolling Thunder Revue, na které ho doprovodili přátelé včetně básníka Allena Ginsberga (vpravo). Na snímku s Dylanem u hrobu spisovatele Jacka Kerouaca.


S kolegyní z 60. let, zpěvačkou Joan Baezovou, na turné Rolling Thunder Revue. Dylan některé večery vystupoval s make-upem.


Šnůru pohybující se na pomezí cirkusu a estrády předloni odvyprávěl dokumentární film Rolling Thunder Revue: Martin Scorsese na turné s Bobem Dylanem, který je k vidění na Netflixu.


... a naposledy na Rolling Thunder Revue.


S režisérem Scorsesem spolupracoval Dylan už roku 1978 na filmu Poslední valčík, zachycujícím rozlučkový koncert kapely The Band.


V nizozemském Rotterdamu, 1978.


Ve španělské Barceloně, 1984.


V Londýně, 1986. Tou dobou vrcholilo Dylanovo křesťanské období.


Další tvůrčí znovuzrození mu přinesla deska Oh Mercy, natočená s producentem Danielem Lanoisem roku 1989.


Další spolupráce s producentem Danielem Lanoisem vyústila v album Time Out of Mind, které roku 1997 získalo tři Grammy včetně ceny pro desku roku.


V 90. letech Dylan odehrál koncert v rámci cyklu MTV Unplugged pro mladší publikum, jinak už ale pravidelně vystupoval v rámci svého takzvaného Nekonečného turné.. Snímek pochází z roku 1998.


Roku 1999 v newyorské Madison Square Garden s kytaristou Ericem Claptonem.


Na propagační fotografii z přelomu tisíciletí.


Roku 2004, kdy na univerzitě ve skotském St. Andrews převzal čestný doktorát hudební vědy.


Dylan na koncertech již dlouho nepovoluje focení, snímků tak existuje relativně málo. Tento pochází z koncertu v Los Angeles roku 2004.


V době vydání alba Modern Times, 2006.


Při předávání Prezidentských medailí svobody, Bílý dům, 2012.


Tou dobou byl už prezidentem čtyři roky Barack Obama...


... a právě ten Prezidentskou medaili svobody připnul Dylanovi.


Bob Dylan na prahu šesté tvůrčí dekády.


Roku 2011 při prvním koncertu ve Vietnamu.


Stejné turné, Šanghaj, 2011.


Ve Španělsku, 2012. Vlevo je kytarista Charlie Sexton, který Dylanovu kapelu od té doby opustil a zase se vrátil.


V anglickém Kentu, 2012.


V klipu k písní Duquesne Whistle z autorského alba Tempest, 2012.


V roce 2015 překvapil Dylan albem Shadows in the Night, kde zpívá převážně skladby proslavené Frankem Sinatrou.


Překvapení bylo o to větší, když Dylanův projekt pokračoval deskami Fallen Angels z roku 2016 a trojdiskem Triplicate z roku 2017.


Při přebírání ceny od nadace MusiCares, 2015.


Na aktuální propagační fotografii.


Fotografie použitá při výstavě Dylanových obrazů, kterou na Staroměstské radnici v Praze roku 2017 uspořádala Gallery of Art Prague.


Na koncertě v anglickém Nottinghamu, 2017.


Od roku 2018 Dylan vyrábí vlastní whisky nazvanou Heaven’s Door.


Na netradičním koncertu pod širým nebem v londýnském Hyde Parku, 2019.


A naposledy: na festivalu Roskilde v roce 2019, kdy Dylan také vystoupil třikrát v pražské Lucerně. Bylo to zatím naposledy, kdy ho mohli slyšet Češi.
8/50



