

Díla Josefa Koudelky (na snímku) jsou nově umístěna v Centrálním depozitáři Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Pětipodlažní kruhová novostavba ve Stodůlkách otevřela roku 2006.


Na Koudelkovo přání jsou velkoformátové fotografie skladovány v cestovních bednách.


Do Prahy připutovaly z různých míst, kde měl světoznámý autor výstavy.


U jednání o Koudelkově daru českému státu byla od počátku, to znamená v roce 2007, také ředitelka Uměleckoprůmyslového musea Helena Koenigsmarková (na snímku).


"S nadsázkou říkám, že jsme centrální depozitář postavili kvůli Koudelkovi," připomíná Koenigsmarková, že začátky jednání o daru se potkaly s přípravami na stavbu depozitáře.


Správcem Koudelkovy sbírky je teoretik fotografie Tomáš Pospěch (na snímku).


Připravuje soupis daru, který kromě fotografií obsahuje také rozsáhlou dokumentaci.


"Odborník na výzkum Koudelkovy sbírky pracuje na částečný úvazek. Doufám, že budeme smět navýšit jeho místo na plný úvazek," dodává ředitelka Koenigsmarková.


Podle ní se Koudelkův dar ještě bude rozšiřovat, především o dokumentaci.


Josef Koudelka věnoval několika českým institucím 2000 fotografií, které reprezentují jeho celoživotní dílo.


Největší část, zhruba 1800 položek včetně slavného cyklu Invaze, získá právě Uměleckoprůmyslové museum.


Zbytek putuje do Národního muzea a Moravské galerie v Brně.


Všechny obdarované instituce jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury.


"Mám jistotu, že tento dar se dostal do správných míst a správných rukou a že se s ním bude správně v budoucnosti zacházet," řekl toto úterý Koudelka.


"Jsem ve věku, kdy vím, že moje léta jsou omezená, a snažím se většinu věcí, které jsou možné, dodělat. Měl jsem názor, že až tady jednou nebudu, nikdo se nebude moct dotknout toho, co jsem udělal. Teď zjišťuji, že mám 30 tisíc kontaktů filmu, které jsem za 30 let nafotografoval," popisuje.


"Pro mě vždy bylo na prvním místě fotografovat a cestovat. Teď, když nemůžu cestovat, snažím se dát do pořádku všechny věci, musím prohlédnout těch 30 tisíc kontaktů a zjistit, co tam je. Protože až tady nebudu, nikdo už to nezjistí," dodává třiaosmdesátiletý fotograf.


Kontakty jsou v tradiční fotografické technice malé vyvolané snímky. Slouží k tomu, aby měl autor prvotní přehled o své práci.


Jednání o daru trvala mnoho let a týkala se především podmínek, které zahrnují uskladnění děl a jeho kontrolu, dále autorská práva, zápůjčky do jiných muzeí nebo specifikace licence k užití tisků.


Koudelkova kolekce bude vedle rozsáhlých souborů Františka Drtikola a Josefa Sudka patřit k nejvýznamnějším souborům světové fotografie v českých sbírkách.


Autor nikdy nevytvářel zvětšeniny ve velkých edicích, od některých jeho starších děl existuje pouze několik původních zvětšenin.


Mezi hlavní muzejní sbírky, kde se Koudelkovo dílo nachází, patří pařížské Centre Pompidou a Bibliotheque National, Museum of Modern Art v New Yorku, Art Institute of Chicago, J. Paul Getty Museum v Los Angeles či Victoria and Albert Museum v Londýně.


"Věřím, že moje nadace a Uměleckoprůmyslové museum bude spolupracovat a že pokud budu existovat, tak to ještě dáme dohromady. Pokud nebudu existovat, proto je tady nadace, která má tři členy, kteří mě dobře znají," dodává Josef Koudelka.


Svůj nadační fond založil před dvěma lety a stojí v jeho čele. Dalšími členy jsou fotografovi dlouholetí spolupracovníci Irena Šorfová, Jonathan Roquemore a Stuart Alexander.
21/28


