Objevnou výstavu děl pozapomenutých malířek a sochařek, které inspirovala Paříž, připravila Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích.
Na fotografii si návštěvnice prohlíží olej na plátně nazvaný Motiv z jižní Francie od Boženy Jelínkové rozené Jiráskové z roku 1932.
„Pařížanky vrací do hry ženy, o nichž ‚nikdo nikdy‘ neslyšel. Třeba Hanu Hladíkovou rozenou Bernkopfovou nikdo v kontextu nevystavoval,“ říká ředitelka litoměřické galerie a kurátorka Dana Veselská.
Vlevo je obraz Na pobřeží v Bretani od Julie Mezerové Winterové, pochází zhruba z roku 1930.
Ve stejné době Julie Mezerová Winterová ve Francii namalovala také Mladou ženu a prodavačku krajek (uprostřed).
Pro kontext jsou na výstavě věnované zapomenutým umělkyním přítomna i díla od těch známých jako Toyen. Na zdi je její obraz Enfouis dans leurs reflets, v překladu Skryti v jejích odrazech, z roku 1956.
Textové panely jsou na výstavě častější, než bývá obvyklé. V pozadí visí dva obrazy Tity Hirschové namalované ve Francii: Milenci a Autoportrét s rentgenem.
Vlevo jsou krajiny od Zdenky Braunerové, vpravo portréty Heleny Emingerové.
V popředí jsou dvě plastiky Hany Wichterlové.
Drobné kulaté objekty z průhledného plastu vytvořila Terry Haass, umělkyně původem z Českého Těšína.
Dřevěná socha Hany Wichterlové má název Torzo s vázou. Vzadu je Motiv z Cassis od Slávy Tonderové Zátkové z roku 1929.
Sochařka Marie Drábková Bartoňková studovala dva roky u profesora Charlese Despiaua, žáka Augusta Rodina. Vystavené plastiky jsou zřejmě z tohoto období.
Zřejmě největší prvorepubliková hvězda mezi malířkami Sláva Tonderová Zátková se po druhé světové válce ztratila z povědomí. Je autorkou Podobizny Emila Filly s malířským zátiším z roku 1932.
Pařížanky je v Litoměřicích možné vidět do 28. září.
9/19