

Fotografická a literárně-dokumentární kniha fotografa Libora Fojtíka, jejíž křest se odehraje 7. dubna, přibližuje osobnost a životní peripetie Felixe Kolmera, skauta, vězně z Terezína, Osvětimi a Friedlandu i odborníka na akustiku. Fojtík jej, stejně jako jeho prostředí a aktivity, fotografoval v uplynulých pěti letech.


Felix Kolmer (* 1922) byl 24. listopadu 1941 transportován do Terezína společně s dalšími mladými židy, jejichž údělem bylo vybudovat koncentrační tábor. Později se stal členem tamního podzemního hnutí, kdy bylo jeho úkolem hledat únikové cesty z ghetta. V Terezíně se oženil.


"Nebyli jsme praktikující židovská rodina. Já sice chodil na náboženství, ale
v životě jsem se nenaučil číst hebrejsky," vzpomíná Felix Kolmer v knize na své dětství.


Na projevy antisemitismu narazil už jako chlapec, při skautingu s kamarády. "Oni totiž leccos slýchali doma i od známých a papouškovali to dál, přestože tím nejspíš nemysleli nic zlého přímo proti mně. Pak přišla válka a oni antisemity být přestali. Stali se z nás nejlepší přátelé," popisuje Kolmer. (Všechny citace pod fotografiemi pocházejí z knihy Felix Kolmer - Slib.)


Do Terezína se dostal v listopadu 1941.


"Terezínskou Velkou pevností prošlo 135 tisíc vězňů. Třicet pět tisíc z nich zemřelo na místě. Dalších 87 lidí čekal transport do vyhlazovacích táborů. Z nich přežilo jen 3100. Dílem náhody jsem i já jedním z nich," říká skaut, který se v Terezíně oženil.


Vzpomínka z Terezína: "Viděl jsem Židy s přeraženýma rukama, které esesáci bičem nutili pracovat. Ti samozřejmě nemohli. Bičování pokračovalo, až člověka ubili."


Felix Kolmer byl v Terezíně zapojen do odboje.


V rámci své odbojové činnosti hledal únikovou cestu pro vězně z Terezína.


Nakonec ovšem skončil v transportu do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi.


Do Osvětimi se dostal v září roku 1944.


Snímek z knihy fotografa Libora Fojtíka Felix Kolmer, Slib.


Skončil ve vyhlazovacím táboře Auschwitz II - Birkenau (bývá také známý pod názvem Březinka).


Brzy po příjezdu začal osvětimský doktor Josef Mengele rozřazovat lidi z transportu a Felix Kolmer okamžitě pochopil, že život části z nich je u konce.


Snímek z knihy fotografa Libora Fojtíka Felix Kolmer, Slib.


"V táboře jsme měli jedinou myšlenku: abychom přežili příští minutu, příští hodinu, možná další den. A snad, při velkém štěstí, i týden. Ale dál jsme myslet nemohli," vzpomíná Felix Kolmer v knize.


Skaut vysvětluje, že v době, kdy byl v Osvětimi, už se stavěl tábor B3 určený k vyhlazení Čechů.


Z Osvětimi se Kolmer dostal do Friedlandu (součást koncentračního tábora Gross-Rossen v Dolním Slezsku), kde vězni umírali hladem. Uprchl odtud při spojeneckém náletu v posledních dnech války.


Ani po útěku ovšem neměl vyhráno. V Chocni narazil na vlak plný maďarského vojska a esesáků. "Jeden Maďar s puškou s bajonetem mě uviděl a běžel přímo na mě. Dva tři kroky přede mnou ho někdo střelil do hlavy. Do poslední chvíle v ruce držel čtverhranný esšálek a ten se dokutálel až ke mně... Mám ho doteď. Schoval jsem si ho na památku toho, že jsem přežil," vypráví Kolmer.


Když se vrátil, netušil, jestli ještě někdy uvidí svou ženu. Vydal se na místo setkání, které si s manželkou domluvili pro případ, že se jim podaří přežít. A skutečně se tam potkali.


Po návratu do Prahy vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT a stal se mezinárodně uznávaným expertem na akustiku.


"Zkušenost z koncentráku mi dala úctu k životu a vědomí, že je třeba vzájemně si pomáhat. Světem nemůžou chodit ohraničené individuality, které nic a nikoho jiného
neznají," říká Felix Kolmer.


Profesor Felix Kolmer vydal na 200 odborných publikací a knih, přednášel na univerzitách po celém světě, učil na pražské FAMU. Po celý život zůstal skautem.


Kniha Libor Fojtík: Felix Kolmer, Slib vyšla v nakladatelství Tomáš Pospěch/PositiF.


Pubikace má 56 stran a 48 stran přílohy, obsahuje 59 barevných fotografií.
22/25

