

Hlemýždík kropenatý je šnek původem ze Středomoří. Chová se v hlemýždích farmách a najde své využití v gastronomii. Z farem ale často utíká. V Česku se vyskytuje v Praze, Kralupech nad Vltavou a Břeclavi.


Kněžnice mramorovaná pochází z východní Asie. Do Česka se dostala s dováženými rostlinami a její výskyt v Česku je velmi omezený.


Plzák španělský připomíná slimáka. Jak název napovídá, pochází z Pyrenejského poloostrova, ale k nalezení je i v západní Francii, jižní Anglii a od roku 1991 je pozorován i v Česku.


Slunéčko východní je z východní Asie. Do přírody se nejčastěji dostává útěkem ze západoevropských chovů a vyskytuje se na většině území Česka.


Severoamerická voskovka zavlečená se vyskytuje v brněnských parcích, ale také v Praze. Do Česka byla zavlečena s dováženými rostlinami.


Východoasijský zavíječ zimostrázový se do Česka dostal stejně jako voskovka a vyskytuje se na většině území republiky.


Rak červený pochází z pomezí severního Mexika a jižní části Spojených států. V Česku je zatím pouze v akvarijních chovech, ale hrozí jeho únik do přírody.


Rak mramorovaný byl do Česka zavlečen z východu Spojených států. Původně také býval pouze v akvarijních chovech, dnes je však k nalezení i v Praze a rybnících v Bílině na Teplicku.


Ze stejného místa pochází i rak pruhovaný. Do Česka se dostal migrací z Německa proti proudu řek. V Česku se vyskytuje od 60. let.


Severoamerický rak signální byl nejspíše dovezen ze Švédka pro chov v akváriích. Samovolně se také šíří z Rakouska. Dnes je nejrozšířenější na jihu a jihozápadě Česka.


Husice nilská pochází z oblasti Egypta a Súdánu. Do české přírody se dostala útěkem ze zajetí. Vědci ji pozorují od roku 1979.


Mýval severní pochází ze Střední a Severní Ameriky a v Česku se poprvé objevil ve 30. letech minulého století. Pravděpodobně utekl ze zajetí, ale šíří se i Německa a Rakouska, kde mývalové volně žijí.


Jihoamerická nutrie říční také nejspíš utekla z chovů. Chová se na maso a kožešinu. V Česku se vyskytuje od 70. let.


Severoamerická želva nádherná byla zřejmě záměrně vypouštěna do české přírody. Vědcům se zatím nepodařilo potvrdit její přirozené rozmnožování, přesto její počty v divočině rostou. V současnosti rozšíření odhadují na stovky až tisíce želv.


Severoamerická ambrozie peřenolistá byla zavlečena náhodně a od roku 1883 volně roste v české přírodě.


Bolševník velkolepý byl do Česka dovezen jako okrasná rostlina. Ve volné přírodě roste od roku 1862.


Severoamerický dub červený byl také využíván pro svůj vzhled jako okrasná rostlina. Často však v přírodě zplaňuje.


Komule Davidova z Asie byla také okrasná rostlina, volně roste v přírodě od roku 2000.


Stejný příběh má i lupina mnoholistá, také známá jako vlčí bob mnoholistý. Ze Severní Ameriky byl dovlečen pro svůj vzhled, volně roste od roku 1895.


Mahónie cesmínolistá je také ze Severní Ameriky a také se využívala jako okrasná rostlina.


Asijská netýkavka žlaznatá se z parků a zahrad rozšířila v roce 1896.


Pajasan žlaznatý v Česku zplaňuje od roku 1874.


Starček úzkolistý byl do Česka nejspíš zavlečen náhodou ze své domovské Afriky. Ve volné přírodě roste od roku 1997.


Severoamerická třapatka dřípatá volně roste od roku 1859 v české přírodě.
14/24

