13. července 1912 - den, kdy čeští skauti vyrazili na svůj vůbec první opravdový tábor.
S nápadem přišel učitel žižkovské reálky Antonín Svojsík (vpravo), který rok předtím navštívil skautské tábory v Anglii.
Dal dohromady skupinu chlapců mezi 11 a 18 lety a vyrazil s nimi pěšky k téměř 90 kilometrů vzdušnou čarou vzdálené Lipnici nad Sázavou.
Cesta skupině trvala čtyři dny.
Svůj první tábor pak skauti rozbili v Orlovských lesích nedaleko Lipnice.
Vyrazit do přírody se stanem a spacákem se dnes jeví jako zcela běžná věc, Svojsíkova akce ale byla ve své době krajně neobvyklá.
"Dokud nepřišli skauti, v Česku se vůbec netábořilo. Rozmach přišel až po 1. světové válce, a to z jednoho praktického důvodu. Byla tady spousta výstroje z války, která se začala vyprodávat," popisuje skautský historik Roman Šantora.
Na místě strávili chlapci čtyři týdny.
Čas trávili podobnými aktivitami, jaké skauti na táborech prožívají dnes.
Už na prvním táboře se ujaly tradiční rituály, jako je ranní rozcvička a noční hlídka nebo táborové hry.
... nebo šplhali po stromech.
Skauti také chodili zkoumat blízkou zříceninu lipnického hradu.
Oproti současnosti ale o mnoho více času zabralo shánění a připravování jídla.
Například pro mléko museli chlapci chodit mnoho kilometrů do některého z okolních statků.
Tábor se lišil také v dalších věcech. Zatímco dnes je zvykem tábořit na louce, tehdejší tábořiště bylo téměř celé v lese.
Tábořilo se zejména v jednoduchých stanech půjčených od armády.
Skauti na prvním táboře s vlajkami Českého království.
Oheň - stálice skautských táborů.
Hned další rok přinesl zásadní vymoženost - vynález podsadového stanu. Fotografie z tábora nedaleko Kácova, kde skauti spali v podsadách vůbec poprvé.
Ještě v roce 1912 vznikl také první oddíl vodních skautů. Na fotografii 5. oddíl na táboře.
Rok 1915 a první tábor skautek.
Skautky připravují jídlo.
Skautky vracející se z tábora.
Sedmnáctiletý básník Jiří Wolker na skautském táboře v roce 1917.
Rozcvička na táboře ostravských skautek. Rok 1922.
Tábor v Benátkách nad Jizerou.
Tábor v Novém Městě nad Metují, rok 1935.
Tábor u Mladé Boleslavi.
Táboření v 70. létech. V této dekádě začala řada oddílů postupně přecházet od podsadovým stanům k týpí.
V současnosti pořádá Junák tábory na více než 600 různých místech.
Na některých se táboří každé léto už přes 30 let.
Asi čtvrtinu těchto míst Junák vlastní, zbytek si musí pronajmout, nejčastěji od zemědělců, vysvětluje garant pro nemovitosti Junáka Ivo Brzobohatý.
Program se v lecčems změnil...
... tradiční rituály ale zůstávají.
Děti si také stále samy vaří a umývají nádobí.
V posledních letech řada těch dlouhodobě užívaných zanikla, a to například kvůli tomu, že okolní lesy zničilo sucho a kůrovec. V přírodě také vysychají menší toky a studánky, bez kterých se tábořiště neobejde.
Skauti tak musí i v souvislosti s rozšiřující se skautskou základnou více a více hledat nová tábořiště, případně více vytěžovat ta stávající.
40/44