Vítězem mezinárodní soutěže na novou přístavbu Muzea ghetta v Terezíně, do níž se přihlásilo 22 architektonických ateliérů, se stal návrh architektů z týmu Marcely Steinbachové a amerického architekta Stevena Holla, také autora futuristického koncertního sálu v Ostravě.

Muzeum ghetta vzniklo v roce 1991 přestavbou školy a spadá pod příspěvkovou organizaci ministerstva kultury, tak zvaný Památník Terezín. Návrh, který kromě rekonstrukce stávající budovy počítá i s přístavbou prosklené haly s věží, se plánuje začít realizovat už příští rok. Přestavba ale zatím nemá povolení památkářů ani stavebního úřadu.

Výsledky soutěže, které porota vyhlásila koncem jara, ve městě vzbudily kritiku. Terezínským vadí hlavně moderní přístavba s věží. Podle nich naruší atmosféru historické zástavby z 18. století, jež se uchází o zapsání na seznam UNESCO.

Podle návrhu se věž postupně zvedá a uvnitř připomíná chrám nebo kostel. Má být dominantou a magnetem města.

V plánu je i zřízení nové expozice, jež má ambici oslovit mladou generaci lidí. Podle ministerstva kultury vyjde stavba na 160 milionů korun.

V další etapě návrh počítá i s úpravou Jiráskových sadů a parku Terezínských dětí.

Soutěž podle Terezínských přišla v nesprávnou chvíli. Obyvatelům vadí, že stát plánuje investovat peníze do budovy, která to z jejich pohledu tolik nepotřebuje. "Nic proti památníku, ale můj názor je, že by měl zůstat tak, jak je. Žádné novoty, žádná skleněná monstra. Ministerstvo kultury by nemělo mrhat penězi na blbosti, zvlášť když se jedinečné kulturní a architektonické památky hroutí," píše na sociálních sítích například Jan Plíšek.

Město stát dlouhodobě upozorňuje na dezolátní stav celkem čtyř obřích komplexů, které se nacházejí v bývalém ghettu, tak zvané Hlavní pevnosti, jíž během druhé světové války prošlo 1500 Židů. Investice na opravu Muzea ghetta by podle něj pomohly stabilizovat části budovy a zachránit je před dalším samospádem.

V havarijním stavu jsou areály, jež by svou velikostí vydaly na tři pražské Invalidovny. V nejhorším stavu jsou památkově chráněné Drážďanské kasárny z 18. století, známé jako ubytovna vojáků a ghetto Židů, kde od orkánu Herwart z roku 2017 chybí kusy střech, a třítisícové město, které nemá finance na opravu rozsáhlých poškození, tak už několik let žádá stát, aby si památky vzal buď do své správy, nebo zafinancoval desetiprocentní účast potřebnou k získání milionových dotací z programu Evropské unie.

"Tady se nejedná o jeden chátrající dům, ale o čtyři rozsáhlé objekty v dezolátním až havarijním stavu, které dohromady tvoří více než polovinu plochy kasárenských objektů původního židovského ghetta. Vedení Památníku Terezín, potažmo jeho zřizovatel ministerstvo kultury, udělalo chybu, že vůbec dalo takové zadání, když ví, že pomoc státu teď potřebujeme jinde," myslí si ředitel Centra studií genocid sídlící v Terezíně Šimon Krbec, jenž na stav kasáren dlouhodobě upozorňuje.

S rekonstrukcí Muzea ghetta ale ministerstvo kultury údajně počítá dlouhodobě a k osudu Drážďanských kasáren a dalších památkově chráněných objektů napsalo, že není v jeho rukou. "K těmto objektům připravuje materiál ministerstvo pro místní rozvoj, jedná se o komplexní problém obnovy města Terezín a je nezbytné, aby toto probíhalo pod jeho vedením za součinnosti dalších zainteresovaných subjektů," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva.

Pomoc s Drážďanskými kasárnami slibuje stát od roku 2020, kdy město navštívil tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Ten už dříve pověřil ministerstvo pro místní rozvoj, aby ve spolupráci s dalšími resorty, městy a kraji vypracovalo strategii na financování, obnovu a využití chátrajících budov v Terezíně a Josefově. Komise pod vedením tehdejší ministryně Kláry Dostálové (ANO) nakonec prosadila ve vládě financování z tak zvaného evropského projektu Národního plánu obnovy. Město mělo sedm měsíců naději, že se budovy podaří stabilizovat.

Po loňských volbách ale financování zrušil nový ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) s tím, že projekt není v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Celý proces se tak vrátil úplně na začátek.

"Řešit dříve slíbené dotace z Národního plánu obnovy se ukázalo jako zcela nereálné. Národní plán obnovy má jasné podmínky využití a pro rekonstrukci města nešel využít od samého počátku. Těžko v Národní památce Terezín můžete splnit kritéria jako digitalizace nebo podpora životního prostředí," vysvětluje Bartoš, který dále napsal, že ministerstvo pro místní rozvoj teď zpracovalo nový "strategický materiál definující kroky pro záchranu těchto objektů".

Podle materiálů, které má Aktuálně.cz k dispozici, chce ministerstvo pro místní rozvoj znovu svolat komisi složenou ze zástupců příslušných resortů, krajů, měst a dalších institucí, které se budou podílet na nastavení nových "modelů financování pro obnovu a následnou správu objektů včetně variant majetkoprávního vypořádání".

Návrh na financování záchrany Drážďanských kasáren pak chce ministerstvo pro místní rozvoj vládě předložit na jaře příštího roku.

Začátkem léta se však po vydatných deštích zřítila v Drážďanských kasárnách další část střechy a město se obává, že strategický plán ministerstev může být příští rok už k ničemu. Nahoře stav z roku 2021, dole pohled ze začátku července 2022.

"Nechali jsme si vypracovat statický posudek, který říká, že neučiníme-li do dvou let záchranné práce, budeme muset objekt zdemolovat. Uvědomujeme si, že oprava tak velkého komplexu by stála alespoň miliardu korun, to ale po státu nikdo nechce. Už sedm let se snažíme o to, získat příspěvek v řádech desítek, stovek milionů korun, který by pomohl zafinancovat ty nejnutnější práce. Celková rekonstrukce pak může počkat," vysvětluje za město Robert Czetmayer, vedoucí odboru rozvoje, výstavby a správy majetku.

Podle Šimona Krbce, který je seznámený s návrhem ministerstva pro místní rozvoj, se situace s Drážďanskými kasárnami nechává jen dál volně plynout. "Poslední propad střechy objektu Drážďanských kasáren a nový statický posudek je důkazem toho, že degradace ohrožených historických budov postupuje rychleji, než si kdo dokázal představit. Situace si vyžaduje adekvátní reakci v podobě záchranných prací a nikoli další koordinování už vytvořených koordinačních skupin."

Czetmayer vidí problém v tom, že za osud chátrajících objektů nechce nést nikdo odpovědnost. Strategické plány na financování a využití kasáren se řeší už roky, ani jedno z ministerstev přitom doslovně neřeklo, že o záchranu objektů skutečně stojí. "Tady se musí rozhodnout, jestli ten objekt chceme, nebo nechceme zachránit. Je to kulturní památka, a tak jestliže ministerstvo kultury výslovně řekne, že o její záchranu stojí, pak se do ní musí investovat peníze," říká.

Posudek statika, který má Aktuálně.cz k dispozici, dále říká, že v havarijním stavu jsou i areály zbrojnice, proviantního skladu a vojenské nemocnice.

Vojenská nemocnice z 18. století je mementem například terezínského vězně během první světové války Gavrilo Principa, pachatele atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Podle statického posudku je velká část areálu v havarijním stavu, očekává se, že k dalšímu výraznému zhoršení budov může dojít v horizontu dvou až pěti let.

Do proviantního skladu, kde během druhé světové války bydleli Židé schopní práce, zase dlouhodobě zatéká. Krovy navíc napadl dřevokazný hmyz a hrozí jejich zřícení.

Zanedbaná je i budova zbrojnice, která tvoří jeden komplex se zrekonstruovanými dělostřeleckými kasárnami. Ve vnitřním nádvoří komplexu je od roku 2017 umístěn divadelní vagon Vlaku Lustig, který je součástí projektu Centra studií genocid Terezín. Poslední názory expertů varují před zřícením střechy objektu. V budově zbrojnice do 90. let minulého století fungovalo mimo jiné i terezínské kino.

Návrh na rekonstrukci Muzea ghetta teď Terezínští vnímají jako symbol toho, že stát nebere opravu největších památek holokaustu v Česku jako svou prioritu. "Osobně si myslím, že kdyby na ministerstvu kultury někdo rozhodl, že namísto rekonstrukce Muzea ghetta se teď dá přednost terezínským kasárnám, nikomu by to nevadilo a městu by to pomohlo. Muzeum není ve špatném stavu, může počkat klidně dalších sedm let, existenčním problémem města jsou Drážďanské kasárny," říká Czetmayer.

Dezolátního stavu obřích komplexů si loni povšimla zahraniční média jako BBC nebo Deutsche Welle, která Česko kritizovala za zkázu největšího památníku holokaustu na svém území. Na podzim letošního roku navíc vláda plánuje v rámci předsednictví Evropské unie uspořádat v Terezíně velkou mezinárodní konferenci, která má zdůraznit pokračující význam odkazu holokaustu, tak zvané Terezínské deklarace.