Bistro Portuše v Rychnově nad Kněžnou, které před pár lety založila Pavlína Brandejsová, sází na známé chutě podávané v neotřelých kombinacích. Nejprve v centru města, teď i na nedalekém zámku láká například na vejce Benedikt s jarní cibulkou, uzeným pstruhem a toastovanou velikonoční vánočkou.

Bývalá vládní letuška odešla z branže před patnácti lety. Obsluhovat politiky a létat do stále stejných zemí ji přestalo bavit. Vdala se, založila rodinu a z Prahy odešla do podhůří Orlických hor. "Pak mi ale zase chyběl kontakt s lidmi a gastronomií. Vzpomínala jsem, jaký to byl pocit, když v Brazílii ochutnáte zralé mango. Chtěla jsem mít vlastní podnik," popisuje majitelka.

Doma začala zkoušet vařit podle různých receptů a zjišťovala, kde se co dá sehnat. Pracovala v pekárně i jako prodavačka sýrů, pak se odhodlala k výrobě vlastních produktů. Měla štěstí: než vznikl koncept Portuše, ujal se jí pekař Josef Maršálek, který v minulosti pracoval i pro anglickou královnu.

"Když Josef viděl, jak jsem do gastronomie zapálená, dovolil mi, abych se mu dívala pod ruce. Dal mi úžasný základ, od něhož jsem se mohla odpíchnout a otevřít si svůj vlastní podnik," vzpomíná cukrářka.

Portuše se na letní sezonu na čas přestěhovala do areálu Kolowratského zámku. Nevýhodou pobočky v centru je, že nemá zahrádku.

V barokním areálu má Portuše posezení venku na nádvoří...

... i v zahradě u hradeb.

Hraběnka a majitelka zámku Brandejsové nabídla prostor, v němž dříve fungovala zámecká kavárna.

Uvnitř jsou klenuté barokní stropy a osvětlení, které připomíná středověké závěsné svícny.

Sedí se tu u stolů nebo v kavárenských ušácích.

Stěny zdobí růžové tapety a logo bistra, které se občas zahalí do kouřového dýmu.

Brandejsová jednou do měsíce cestuje se svým přítelem do Saúdské Arábie a odtud přišla inspirace na vodní dýmku.

Do kavárny v zámeckém areálu se už naučili chodit místní i turisté, kteří Rychnovem nad Kněžnou projíždějí do Orlických hor. O víkendu je tu plno. Vyhlášené jsou hlavně brunche a sladké zákusky.

"Naší filozofií je sázet na ozkoušené recepty, udržitelnost a nulový odpad. Baví mě přemýšlet nad tím, abychom spotřebovali vše, co z produktů zbude. Snažíme se recyklovat i skleněné lahve od mléka, které používáme jako karafy s vodou," říká Brandejsová.

Bistro, v němž se střídá několik brigádnic, si většinu věcí dělá samo. Dort Pavlova vyrábí od korpusu až po polevu, peče si i vlastní toastový chleba a připravuje své sirupy do domácích limonád.

"Dalším specifikem je to, že cílíme na netradiční spojení chutí. Cukrařinu se vždy snažím obohatit, aby vzniklo něco, čemu já přezdívám perverzní chutě. Například sachr dort podáváme s pepřem, do likérových špiček zase přidáváme mořskou sůl," říká cukrářka.

Kromě toho klasického nabízí bistro také jahodového indiána s jasmínem. "Není potřeba objevovat Ameriku, ta už objevena byla. Je důležité se dívat kolem sebe a umět vybírat recepty, které fungují. Portuše není o ničem jiném než o dobrém jídle a pití," dodává bývalá letuška.

Bistro si oblíbila také majitelka zámku Andrea Kolowrat Krakowská, která v areálu bydlí. "Momentálně mi v bytě na zámku opravují kuchyň, a tím víc jsem nadšená, že ta spolupráce vznikla. Je to místní a zároveň jiné než ve zbytku města," tvrdí hraběnka.

Zámek, v němž jsou pravidelné prohlídky, se vyznačuje tím, že má nejdelší enfiládu v Česku. Chodba mezi komnatami měří 69 metrů.

Hraběnce se od 90. let podařilo sehnat část původního mobiliáře i obrazy, které ze zámku zmizely během komunismu.

Originální jsou také sbírky nádobí z porcelánu nebo lovecké trofeje z afrických zemí.