

James Hunt se už během své relativně krátké kariéry pilota formule 1 stal legendou. A to nejen díky tomu, že byl mistrem světa, ale (možná hlavně) svým bohémským stylem života. Populární Brit byl velkým milovníkem žen a proslul rčením: "Sex je snídaně šampionů."


James Simon Wallis Hunt se narodil 29. srpna 1976 v anglickém Belmontu v hrabství Surrey. Poprvé usedl do závodního automobilu v 18 letech, a jak sám říkal: "Tehdy začal můj skutečný život."


Vrcholem závodní kariéry byl zisk titulu mistra světa v sezoně 1976 za volantem monopostu McLaren.


Stejně jako závodění miloval ženy, dobré pití a večírky. Právě tím se playboy každým coulem proslavil i mimo okruh fanoušků motoristického sportu.


Hunt byl dvakrát ženatý. Parní manželku, modelku Suzy Millerovou (na snímku), si vzal v roce 1974, ale jejich vztah vydržel jen do konce následujícího roku. Druhou ženou byla od roku 1982 opět Britka, Sarah Lomaxová. Rozvedli se o sedm let později.


Legendární se stala Huntova helma, která byla jeho poznávacím znamením.


Před deseti lety mu právě zbarvením přilby vzdal hold Kimi Räikkönen během Grand Prix Monaka.


James Hunt byl i na tehdejší formuli 1 velkým svérázem, což se odrazilo i v jeho souboji o titul mistra světa s Niki Laudou.


Slavný příběh se stal základem povedeného hollywoodského filmu Rivalové, který popisoval dramatický příběh sezony 1976. V ní se tyto dvě velké postavy F1 utkaly o korunu světového šampiona.


Ve formuli 1 syn burzovního makléře debutoval v GP Monaka 1973 v týmu Hesketh.


Ten založil další bonviván - Alexander Fermor-Hesketh, třetí baron z Heskethu. Jeho stáj se v pedoku od ostatních lišila na tu dobu nezvykle opulentním VIP servisem, v němž nechybělo ani šampaňské a kaviár.


V Heskethu Brit odjel tři sezony. V Zandvoortu 1975 oslavil svůj první triumf.


Pak ale anglickému šlechtici došly peníze a po Huntovi sáhl na poslední chvíli McLaren jako po náhradě za Emersona Fittipaldiho. Brazilec náhle odešel do rodinného týmu Copersucar-Fittipaldi.


Jak se ukázalo, byl to od šéfa britské stáje Rona Dennise prozíravý krok.


Hunt se rychle s McLarenem sžil a už ve čtvrtém závodě sezony vystoupal na nejvyšší ze stupňů vítězů.


Sezona se proměnila v souboj s Laudou, na jehož konci britský jezdec slavil o jediný bod titul mistra světa.


Příběh sezony 1976 se stal námětem pro už zmiňovaný film Rivalové režiséra Rona Howarda.


Na jedné straně tu byl Niki Lauda a jeho boj o život po těžké havárii na Nürburgringu, po němž se v rekordním čase vrátil na závodní dráhu, Rakušana hrál německý herec Daniel Brühl.


Jeho soka ztvárnil australský herec Chris Hemsworth.


Vrcholem sezony i filmu byl deštivý závod v japonském Fudži.


Zatímco Lauda nebezpečnou Grand Prix vzdal s tím, že je pro něj život cennější než titul, Hunt se probojoval na třetí místo, kterému zajistilo celkové prvenství.


Zisku titulu ale jakoby mu stačil a už ztratil motivaci.


V McLarenu odjel ještě dvě sezony, načež kariéru pilota F1 ukončil v průměrné stáji Wolf. Poté, co nedokončil šestý závod ze sedmi, odešel v půlce ročníku 1979 do ústraní.


Z Hunta se stal úspěšný spolukomentátor závodů F1. Byl známý pro svoji sžíravou kritiku jezdců.


Například Itala Andreu de Cesarise v přímém přenosu počastoval větou: "Podívejte se na toho idiota!" Reagoval tak na situaci, kdy o kolo zpět jedoucí Ital málem sestřelil lídra VC San Marina 1990 Nigela Mansella.


James Hunt zemřel ve spánku 15. června 1993, příčinou byl infarkt myokardu. Bylo mu teprve 45 let.


Jako závodník miloval i na běžné silnici rychlá auta, toto je jeho třílitrové Porsche 911 Carrera RS.


Syn z druhého manželství Freddie také závodí. Ale nyní 35letý jezdec Jamesových úspěchů nikdy nedosáhl a stará se především o odkaz svého otce.


Freddie se často objevuje jako pilot tátových formulí na různých historických a vzpomínkových akcích.


Freddie Hunt, syn Jamese Hunta
23/32


