20 milionů euro, tedy skoro půl miliardy korun. Taková suma svítila v pátek odpoledne na stánku aukční síně Artcurial za Ferrari 250 LM Berlinetta s designem od Pininfariny. Aukční rezerva však byla nastavená ještě o pět milionů eur výše. Vysoká cena má své důvody: celkem jich vzniklo jen 32, toto je desáté vyrobené. Jde tak o vzácnější vůz než Ferrari 250 GTO. Cenovku dále zvyšuje fakt, že má známou historii, v letech 1998 a 1999 prošlo renovací a také je jen jedno ze dvou 250 LM, které nikdy nebylo nasazeno v ostrém závodě. Ten typ též v roce 1965 jako poslední Ferrari vyhrál 24hodinovku Le Mans s posádkou Masten Gregory - Jochen Rindt.

Kromě Ferrari prodávala aukční síň v Paříži i stovky dalších automobilů a věcí s automobily více či méně spojených. Jedním z ceněných vozů bylo toto Lamborghini Countach 25th Anniversary z roku 1989, které najelo od vyrobení jen 7410 kilometrů. Prvním majitelem byl pak známý závodník Mario Andretti.

Jednou ze zajímavostí vozu je podle aukční síně skvěle zachovalý původní interiér. Ten přitom přesně ukazuje, jaká byla koncem 80. let mezi prémiovými automobilkami móda. Včetně vestavěného telefonu. Nejvyšší nabídka za vůz? 490 tisíc eur.

Nebyl to ale jediný Countach na stánku aukční síně. Dalším byl stříbrný kousek LP400 z roku 1975, zajímavý třeba tím, že v daném roce jej francouzský importér vystavoval na pařížském autosalonu. Odhady mluvily o ceně až 1,2 milionu eur, nakonec se Countach prodal za 953 600 eur, asi 22,73 milionu korun.

Bugatti Type 57 Atalante patřilo také mezi ozdoby stánku aukční síně. Auto z roku 1936 je jedním z pouhých tří dochovaných s originálním "střešním oknem", které tvoří plátěný stahovací díl střechy, navíc Type 57 Atalante patří obecně mezi sběratelsky nejzajímavější modely značky. Aukční síň nicméně, podobně jako u mnoha dalších aut s aukční rezervou, finální sumu, a jestli se vůz prodal, zatím nezveřejnila.

Za poněkud menší peníze byla k mání Honda NSX z roku 1996. Jeden z legendárních japonských sportovních modelů 90. let se v roce 1996 prodal do Švédska, kromě třílitrového šestiválce pod kapotou nechybí manuální převodovka a především "katalogová" červená barva laku.

Hodně pozornosti vzbuzovala celá kolekce speciálně upravených Mercedesů Prominentní místo měl především tento model s racčími dveřmi, model 500 SGS Gullwing, který na základech modelu 500 SEC vytvořil německý úpravce SGS jako poctu původnímu "gullwingu", modelu 300 SL. Počátkem 80. let vzniklo podobných aut jen 57, toto konkrétní navíc ve velmi excentrické kombinaci hnědého laku a zlatého interiéru.

Ačkoliv zajímavé barvy kabiny k 80. a 90. letům tak nějak patřily. Dokazuje to i bíle čalouněný interiér modelu 1000 SEC. Ten na základech 500 SEC opět vyrobila firma SGS spolu s belgickou společností Carat Duchatelet. Právě interiér byl alfou a omegou, zákazník si auto nechal vybavit ledničkou, barevnou televizí a videem, lepším audiosystémem nebo dvěma křišťálovými karafami, k nimž ladí i skleničky. Dnes nic zvláštního, v polovině 80. let ale takové auto vyčnívalo.

Peugeot 205 T16 a Citroën BX 4TC - dva silniční modely spojené se skupinou B, které nemohou mít rozdílnější osud. Zatímco Peugeot je dodnes považován za jednu z legend tehdejší éry rallye a i mezi nadšenci do silničních aut se těší mimořádné oblibě, Citroën nikdy neprorazil. Na závodních tratích se mu nedařilo (navíc stihnul jen tři závody) a do dnešních dnů přežila jen hrstka homologačních speciálů - automobilka je od lidí kvůli špatné spolehlivosti dokonce vykupovala a některé sešrotovala. BX je tak paradoxně co do vzácnosti zajímavější než 205 T16.

Kabina dvojitého šípu je mixem dílů známých z klasického BX i dílů nových.

Kdyby náhodou bylo hotové Bugatti až příliš drahé, Artcurial prodával rovněž Type 35 rozložený na kousky, který je vhodný pro již započatou renovaci. Výhodou je originální motor - jako i spousta původních dílů. Nejvyšší nabídka byla 245 tisíc eur - asi 5,84 milionu korun.

Neprodávala se ale jen auta v naprosto perfektním stavu. Kromě zmíněné rozložené "bugattky" to byl třeba i německý Röhr Tatzelwurm, zkonstruovaný německým inženýrem Karl-Wilhelm Ostwaldem. Že vám aerodynamická karoserie připomíná tatrovky? Nepletete se, byť základem tohoto vozu je starší Tatra 75, respektive z ní vycházející Röhr Junior. Rodina Ostwalda auto dlouho normálně využívala, dodnes je v originálním stavu a na původních značkách, byť určitá renovace auta s dřevěnou kostrou karoserie už začala. Tato kuriozita se nakonec vydražila za 32 tisíc eur.

Naprosto bizarní součástí aukce byla i tato létající loď Reinastella, kterou postavil Renault. Koncept z roku 1992 vznikl ve spolupráci se zábavním parkem Disneyland, který ten rok v Paříži otevíral. Cílem bylo navrhnout dopravní prostředek pro rok 2328, který se pohyboval 15 cm, ale i 150 m nad zemí a ve městě rychlostí až 50, mimo dokonce 300 km/h. Odhad ceny byl nejvýše kolem čtyř tisíc eur. Realita? 71 520 eur, tedy asi 1,7 milionu korun.

Zdaleka ale nebyla na Retromobile jen naleštěná auta za miliony eur. Už tradičně tvoří velkou část výstavy i sekce s vozy do 25 tisíc eur, tedy asi 600 tisíc korun. Ty jsou vhodné pro začínající sběratele nebo někoho, kdo veterány sbírat ani nechce, ale nějakého by doma mít chtěl. Nabídka byla i letos mimořádně různorodá. Třeba meziválečný Dodge Brothers Roadster z roku 1924 po plné mechanické renovaci stál přesně limitních 25 tisíc eur. A prý se s ním dobře jezdí i v pařížské dopravě.

Spousta aut spadala v této kategorii mezi ta nejmenší. Výběr Citroënů 2CV, Fiatů 500 nebo Mini byl nepřeberný. Nás kromě nich zaujala tato Isetta, vyráběná ve francouzské licenci pod značkou Velam.

I spousta youngtimerů se do této sumy dostane, navíc se žlutými světlomety, které byly pro automobily ve Francii mnoho let typické, a dokonce vyžadované zákonem. Nařízení vstoupilo v platnost koncem roku 1936 pro nová auta od roku 1937 až do roku 1994. To vše kvůli lepší viditelnosti. Auta vyrobená před rokem 1994 je stále legální provozovat se žlutými světly, po něm už však nikoliv.

Samozřejmě také motocykly se dají sehnat za mnohem, mnohem méně než 25 tisíc eur.

Asi nejbizarnějším modelem, který se v této sekci objevil, byl "Humvee", správně HMMWV ve verzi M998, což je dvoumístná vojenská verze. Vyroben byl v roce 1989, sloužil americké Národní gardě a údajně ujel jen 33 tisíc kilometrů.

Jedna z expozic se pro změnu věnovala fenoménu obytných automobilů (či zkrátka karavaningu jako způsobu života), jakkoliv celá řada z nich byla během let upravena a přestavěna. Třeba jako tento Renault Estafette z roku 1969, který dostal obytnou vestavbu až po svém vzniku, ovšem zase vybavenou výsuvnou střechou, která odkrývá pozoruhodnou terasu s posezením. Leze se na ni pomocí bočních schůdků, výhled pak musí být skutečně výstavní.

Že se i do skutečně malé japonské dodávky vejde obytná vestavba, dokazuje Daihatsu Hijet.

Vestavba je sice moderní, podobné malé vany se do podoby obytek přestavovaly relativně často.

Nechyběly ale ani původní historické obytné vozy. Jak vypadal interiér takového vozu z 50. let, ukazuje pěkně přestavěný Renault Goelette přímo z kolekce francouzské automobilky.

Toto je pro změnu obytka britské značky Commer, která zanikla v roce 1979. Model FC Camper je pak z roku 1968 a dosahoval nejvyšší rychlosti 110 km/h. Za 22 tisíc eur mimochodem hledal během veletrhu nového majitele.

A Fiat 850 Familiare z roku 1970 pro změnu ukazuje, že i zcela obyčejný minivan se sedmi místy k sezení se může proměnit v obytné auto. Stačí dát na střechu stan, do kufru složit nějaký ten zahradní nábytek a netřeba ani výrazně přestavovat interiér.

Své veterány ukázaly na Retromobile i některé automobilky. Volkswagen to pojal jako vzpomínku na předchůdce elektrického ID. Buzz, tedy především původní "busík". Nejzajímavější byla T1 z roku 1965 samozřejmě v originální obytné úpravě od firmy Westfalia. Právě přestavbou na karavan se celá řada Volkswagenů T1 až po nynější T7 celosvětově proslavila. Stačí dnes zmínit jméno California (dříve se obytná verze prodávala jako Westfalia, která později s VW právě na prvních Californiích spolupracovala) a milovníci obytných aut už dobře vědí...

Porsche svůj stánek pojalo jako oslavu 60 let svého asi nejikoničtějšího modelu 911. Ukázat přivezlo několik derivátů včetně nejnovější terénní 911 Dakar. Za všechny jsme vybrali Carreru RS 2.7, která loni oslavila 50 let od představení a vlastně započala éru 911 s přídomkem RS...

... a 911 Carreru S generace 993 z roku 1997 v netradiční modré barvě.

Citroën vsadil na silnou sestavu modelů včetně aerodynamického prototypu C10, krásného bílého Méhari nebo neméně zajímavé limuzíny CX. Nejvíce pozornosti si ale ukradl povoz, který vlastně ani nemá motor. Francouzi mu říkají "concept chariot" a je to modelem 2CV inspirovaný kočár pro tažení koňmi z filmu Asterix a Obelix: Říše středu, který do českých kin vstoupil 2. února.

Karoserie je z dubu, střecha z plátna, odpružení z kančího břicha a kola z recyklovaných štítů. Citroën tvrdí, že koncept vznikl za pouhé tři měsíce, odkazy na legendární "kachnu" i Citroën jako takový jsou pak všudypřítomné.

Peugeot si připomněl modely s číslovkou "4" ve svém označení. Za všechny jmenujme první kabriolet s pevnou skládací střechou na světě - model 401 Éclipse.

Renault oslavil v Paříži 30 let od zahájení prodeje Twinga. Ukázal několik verzí výhradně první generace, které se prodalo na 2,5 milionu kusů a v prodeji vydržela 14 let. Na miniauto až neskutečný úspěch, vezmeme-li do úvahy, v jakém stavu je tato kategorie v současnosti.

Kromě Twinga ale Renault i na veteránské výstavě mohutně elektrifikoval. Ukázal hned několik klasických modelů přestavěných na elektrický pohon, které vznikly ve spolupráci se specialistou R-Fit. Momentálně je na elektrický pohon pouze ve Francii možné přestavět R4 (cena, bez samotného auta, je včetně instalace v přepočtu asi 277 tisíc korun), letos by měly do nabídky přibýt i R5 a Twingo. Kromě Renaultů nabízí R-Fit i sadu pro Citroën 2CV.

Baterie v útrobách elektrifikovaného Renaultu 5 je uložená v kufru. Jeho data zatím známá nejsou, lze ale čekat, že budou podobná jako u R4, který má 10,7 kWh akumulátor, výkon 48 kW a dojezd asi 80 km. Plně nabitá je baterka za tři a půl hodiny.

Dalším z témat letošního ročníku Retromobile byla oslava sta let od první čtyřiadvacetihodinovky Le Mans. Kromě speciálního stánku s některými zajímavými modely z minulosti se vozy spojené s tímto významným sportovním podnikem objevovaly i různě po celém výstavišti. Porsche 907-031 ve žluto-bílé barevné kombinaci pak bylo dokonce autem z plakátu letošního ročníku. Je to předposlední vyrobený kus, který se zúčastnil mnoha vytrvalostních závodů, z toho třikrát mezi lety 1970 a 1972 i 24 hodin Le Mans.

Znalci už zcela nepochybně poznají i toto auto. Ano, Porsche 917 K, které se v roce 1970 nejprve zúčastnilo 24hodinovky Le Mans s posádkou Mike Hailwood a David Hobbs, aby bylo následně použito v roce 1971 při natáčení filmu Le Mans se Stevem McQueenem. Následně jej Porsche přestavělo do podoby Spyderu, aby se až relativně nedávno po renovaci vrátilo do závodní podoby z roku 1970. Samozřejmě v barvách Gulf.

Nechyběla ani vozidla poháněná párou. Francouzský model l'Obéissante - v překladu poslušný - postavil v roce 1873 Amédée Bollée, přičemž jméno dostal podle stabilních jízdních vlastností. Celkem mohl parní mamut převézt 12 lidí, řidiče a člověka udržujícího oheň a 230 kilometrů dlouhá trasa z Le Mans do Paříže mu trvala 18 hodin - včetně přestávek na doplnění vody a také občerstvení. Byl to také první soukromý automobil, který se mohl pohybovat po Paříži.

Jen 27 kusů závodního typu 6CM vyrobilo mezi lety 1936 a 1940 Maserati. Ačkoliv to tak nevypadá, není to nijak velký stroj, na délku měří 3,72 metru a pod dlouhou kapotou je 1,5litrový šestiválec. Auto bylo na prodej, cenu ale sdělil prodejce jen vážnému zájemci. Ten se zjevně našel, jak prozrazuje cedulka "prodáno".

Porsche 356 patří mezi vyhledávaná klasická auta a přestavět ho do podoby cestovatelského speciálu na obrázku je skoro svatokrádež. Nicméně je to zároveň svým způsobem fascinující: 356A z roku 1956 přestavěla závodnice Renée Brinkerhoff spolu se svým týmem Valkyrie Racing kvůli expedici do Antarktidy, která se uskutečnila v roce 2021. Jelo se většinou na ledu nebo sněhu, klasické Porsche tak dostalo lyže a pásy, zvýšenou světlost a ochranu karoserie. Proč se tým vydal právě na Antarktidu? Byl to poslední kontinent, který ještě klasickým Porsche neprojel, přičemž celá expedice na všechny kontinenty byla rovněž formou protestu proti obchodování s dětmi.

Jak vypadá běžné Porsche 356A, vidíte na tomto snímku, kde je verze s otevřenou karoserií spolu s motocyklem Triumph.

Amerických muscle cars bylo na výstavišti docela málo, tento Mustang z dílen Carrolla Shelbyho ale stál rozhodně za to.

Není to ale jen o starých autech, sem tam se dá narazit i na zajímavý model z doby nedávno minulé. Třeba Lamborghini Reventon, vycházející z klasického Murciélaga LP 640, kterých vzniklo jen 20 s karoserií kupé (21. kousek šel rovnou do muzea značky).

Youngtimerů bylo letos na výstavišti pocitově méně než v předchozích letech. Tady stánek tematicky zaměřeného francouzského časopisu, který vystavoval třeba první fázi Clia Williams, Toyotu Supra nebo Peugeot 306 S16 Le Mans.

Retromobile ale tradičně není zdaleka jen o nablýskaných veteránech za miliony korun, nebo i těch levnějších, ale stále za statisíce. Na své si přijdou třeba milovníci automobilových modelů, stánků s nimi je na výstavišti více než dost, koupit se dají prakticky všechna měřítka, nechybí stavebnice nebo třeba i hračky pro nejmenší. Jednu takovou, v podobě Citroënu 2CV, ukázala firma Playmobil. Samozřejmě rovnou i s příslušenstvím.

Pro poněkud movitější sběratele existuje třeba taková umělecká skulptura, kterých vznikne jen velmi omezené množství.

Nechybí ani obrazy, za povšimnutí tady stojí jednak nádherné plakáty k modernímu pojetí závodu 1000 mil československých, jednak také kresba o kousek výše se Škodou 1101 Sport.

Nebo byste snad raději zmenšenou repliku volantu některého ze slavných automobilů? Mimochodem, řízení i těchto klasických veteránů se dá zpětně osadit elektrickým posilovačem.