

Hrob s označení JK-110 byl od počátků výzkumů v minulém století považován za místo odpočinku abatyše Anežky Přemyslovny, která zemřela v roce 1228. Právě zde však s velkou pravděpodobností odpočívá ctihodná Mlada.


Opuková hrobka překrytá deskami ze stejného materiálu je na první pohled zvláštní speciálně vytvarovaným kamenem pro hlavu mrtvého. "Hrob má naprosto mimořádné provedení. Podobné můžeme najít například v Německu," říká archeolog Frolík.


Přesnou identifikaci kosterních pozůstatků pomocí DNA zatím znemožňuje jejich výrazné poškození. Roli sehrál nejen čas, ale i dobový přístup, kdy v šedesátých letech minulého století byly kosti ošetřeny konzervačními látkami.


Podobu Mlady, stejně jako obličeje jejích současníků, neznáme. Raně středověký portrét totiž zachycoval člověka jen symbolicky a jeho postavení či funkce znázorňovaly především dodatečné rekvizity a šaty.


Jediná dvě vyobrazení kněžny Mlady, která se dochovala do dnešních dnů, se nachází na svatojiřském románském tympanonu a tumbě Vratislava I.


Náhled ostatků, které s největší pravděpodobností patřily kněžně Mladě.


Na konci 10. století existoval v českých zemích jediný ženský klášter u baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Frolík vysvětluje, že to byla velmi exkluzivní instituce a v interiéru kostela se pohřbívali pouze členové vládnoucích Přemyslovců, případně vysoce postavení církevní hodnostáři řádu benediktinů.


Pohled na svatojiřský klášter ze střechy katedrály svatého Víta.


Hrob, kde archeologové našli ostatky, které patrně patřily kněžně Mladě.
5/12


