V domku za Brnem má Petr Svoboda jen část z asi patnácti tisíc videokazet, které za léta nasbíral.
I tak zabírají celou stěnu garáže.
"Tehdy to bylo okno na Západ v té železné oponě," věří Svoboda.
Pečlivě vyrovnané od podlahy po strop jsou videokazety i v jeho "video-zašívárně".
Z polic na svého majitele shlíží také několik Terminátorů...
... dva Freddy Kruegerové, jeden větší...
Je tu také celá banda želv ninja.
Želví hrdinové se jmenují podle renesančních umělců, dáte je z hlavy?
Mluvící vůz ze série Knight Rider.
Svoboda vlastní také bustu Barbara Conana. Sečnou zbraň, která visí pod bustou cimerského válečníka, ale nesvíral Arnold Schwarzenegger, nýbrž Christopher Lambert. "To je replika MacLeodova meče z Highlandera," vysvětluje energický čtyřicátník uprostřed impozantní sbírky.
Sběratel miluje horory.
Jeho nejoblíbenějším je Lesní duch (Evil Dead).
To je ostatně patrné na každém kroku.
V závěsu za Lesním duchem jsou "pikošky" jako Školák vlkodlak 1 a 2 nebo Astrální faktor.
Pravda je někde tam venku a kompletní série Akta X na VHS někde za Brnem.
Vedle VHS a beta kazet sbírá také DVD a nosiče Blue-ray.
Spoluautor dokumentu Králové videa je vysazený na staré videokazety.
Ve sbírce má nemálo původních kousků s rychlodabingem.
"První kazetou, kterou jsem strčil do videa, bylo Komando se 'Schwarzíkem' a to se mi rozsvítila očička a byl jsem v transu." Ten den si akční střílečku pustil ještě několikrát a pozval na film kamarády.
"Byla druhá půlka osmdesátek a začali jsme si mezi sebou půjčovat kazety, které byly prakticky bez výjimky s rychlodabingem."
Videopřehrávač v 80. letech vyšel i na 30 tisíc korun.
Hvězdné války má s rychlodabingem v několika verzích.
"Pokaždé je to jiný film," říká Svoboda.
Amatérské dabéry a překladatele začal odlišovat podle dikce na Šeptala, Huhňala nebo Pohodáře.
"Co film, to jiný hlas," říká Svoboda.
Sběratel vzpomíná na dabéra z Hané. "Na konci filmu První krev plukovník Trautman anglicky křičí na Ramba, ať se schová, a ten pán z té Hané to přeložil: 'Rambo, skové se za kredenc!'"
V jeho sbírce jsou i bizarní kousky. Třeba film o mimozemšťanech, kteří cestují v čase.
Nejedná se o pornografický snímek, je to stále tatáž sci-fi.
Vyjde během ní najevo, že milostné pletky s bytostmi z jiných planet...
... mohou být mimořádně nebezpečné.
Petr Svoboda je hrdý hlavně na svou hvězdněválečnou sbírku originálních videokazet. Má verze od všech vydavatelů.
Na vrcholu ční trilogie od Guild Home Videa.
Čeští nadšenci videokazet se sdružují na facebookové stránce VHS kazety z české provenience.
Nad filmy se nostalgicky rozplývají, vyměňují si je a obchodují s nimi.
Možná máte některou z těchto videokazet stále doma.
Třeba na ČSFD má filmová verze Buffy jen kolem dvaceti procent, jsou ale tací, kteří na ni nedají dopustit.
Hledisko kvality je individuální věc. Filmy o samurajích patřily v 80. a 90. letech k vyhledávaným lahůdkám.
Popelářská komedie Muži v práci.
Za návrat do minulosti někdy sběratelé zaplatí jen pár korun, když se ale zakoukají do dávno ztraceného klenotu na Aukru, jsou schopni přihodit i vyšší částky. Třeba dražba jediné kopie animovaného filmu Akira s českým dabingem začínala na pár stovkách, ale překonala očekávání. "Akira drží rekord jako nejdražší kazeta, která se u nás prodala. Sběratelé cenu vyhnali na 5500 korun," říká Svoboda a prozrazuje, že kdo by doma náhodou našel kazetu s filmem Honba za pokladem (1990) s českým dabingem, mohl by si přijít až na 30 tisíc. Tolik za ni nabízel jeden fanoušek.
Facehugger z Vetřelce je preparovaný a dnes již zcela neškodný.
"Největší hlad je vždycky po hororech, čím méně známý a obskurnější, tím lepší," ví Petr Svoboda.
I rozmazané video přinášelo osvěžení fádní a hladové socialistické reality. Třeba zombie horor Úsvit mrtvých se odehrává v obchodním domě přeplněném v Československu nevídaným zbožím.
Sběratel Lukáš Rychtařík má asi "jen" tisíc videokazet. Rychlodabingy ho tolik nezajímají. "Frčí" na originálech z devadesátých let, které si chodil půjčovat do purpurově vymalované videopůjčovny "U Vlastičky" v bývalé kočárkárně na proseckém sídlišti v Praze.
"V šest hodin večer tam stála fronta lidí, kteří si vybírali, na co budou večer koukat," vybavuje si dnes čtyřicetiletý sběratel. Filmy, které v sedmi letech sledoval, by dnes svým potomkům nepustil.
"Byly to takové ty opravdu ostré hongkongské akčnáky, rozhodně nebyly pro děti." Emoce z adaptace Kingova hororu TO mu utkvěla tak silně, že si dodnes pamatuje, co měl ten den k večeři.
Efekt vyvolání minulosti ale funguje i u jiných snímků, které sleduje zásadně na "crtéčkové" televizi. "Pustím si konkrétní film a najednou jsem zpátky. Vybavují se mi vůně, vzpomenu si, co jsem měl k jídlu, držím tu kazetu a vím, s kým jsem se na ni podíval. Tedy ne vždycky, nechci vypadat jako Rain Man," směje se sběratel.
Před časem mu o dvacet koruna utekla dražba filmu Běžící muž, konečná cena přesáhla 750 korun. "Zaplatil bych to, i když je to vlastně nesmysl. Ten
film si můžeš sehnat v tý nejlepší kvalitě. Jenže to nemáš v ruce kazetu, která vyšla v roce 1991."
18/49