Eduard Šimon, palubní střelec 311. československé bombardovací perutě RAF.
Faksimile z dochovaného spisu.
Takto popsal svého spolubojovníka z RAF letec František Fajtl.
Takto popsal svého spolubojovníka z RAF letec Miroslav Vild.
Faksimile z dochovaného spisu.
Plánek bloku domů, kde došlo k zátahu na prchajícího Eduarda Šimona. Vytvořili jej vyšetřovatelé StB.
Titulní strana pitevního protokolu.
Celetná ulice a vstup do pasáže Luna, dnes Bolzano, kudy prchal Eduard Šimon..
Z pasáže byl vstup do kanceláří Divadelní a literární agentury Dilia, v níž Eduard
Šimon pracoval.
Někdejší palubní střelec RAF byl naposledy v práci dopoledne 15. října 1949.
Onoho dne se vracel ze svačiny, když ho začali pronásledovat příslušníci útvaru Javor Josef Krejčí a Josef Pecník.
Útvar Javor měl mimo jiné na starosti ochranu sídla ÚV KSČ, které tehdy bylo v blízké budově u Prašné brány.
Prchající Eduard Šimon se dostal do kanceláří svého pracoviště a pak vyskočil z okénka toalety na malý dvorek oddělující dva domy mezi Celetnou a Štupartskou ulicí.
Odtud přelezl do sousedního domu, který tvořil blok mezi ulicí Celetná a Štupartská.
Ve Štupartské ulici č. 18. Zde v jednom z bytů nalezl smrt. V přízemí vpravo byly kanceláře společnosti Dilia.
V tomto žižkovském domě v Přemyslovské ulici č. 40 Eduard Šimon před smrtí se svou rodinou žil.
Pamětní deska na rodném domě Eduarda Šimona v Roudnici nad Labem.
17/18