Ve vile na Nivách ve Zlíně strávil cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund 70 let. Vybavil si ji nábytkem na míru a zaplnil suvenýry z celého světa. Jeho nejoblíbenějším místem byla pracovna s velkou knihovnou, která dodnes čítá tři tisíce publikací, map, slovníků a encyklopedií. To všechno teď spadá pod fond založený Čestmírem Vančurou, který dům o nedělích otevírá veřejnosti.

Historie domu s velkou zahradou ve svahu sahá do roku 1935. Tehdy ji pro prvního hejtmana zlínského okresu Josefa Januštíka nechal postavit Baťův podpůrný fond podle návrhu ze stavebního oddělení. "Indicie ukazují, že architektem byl František Lýdie Gahura, dvorní architekt firmy Baťa, potažmo města Zlín, nejsme si však jistí, protože architekt plány nepodepsal," vysvětluje ředitelka Nadačního fondu Zikmundova vila Dagmar Výlupková.

Miroslav Zikmund koupil vilu v 50. letech minulého století od hejtmanova nevlastního syna a režiséra oscarového snímku Obchod na Korze Elmara Klose. Seznámil se s ním ve zlínských filmových ateliérech, kde společně s Jiřím Hanzelkou dokončovali svůj cestopisný dokument. Zelený Zlín oba cestovatele okouzlil, netrvalo dlouho a stali se sousedy.

"Vila tehdy vypadala jinak než dnes. Stavěla se ve funkcionalistickém duchu. Byla to jednoduchá, čistá stavba, na Zlín netradičně omítnuta břizolitovou omítkou. Výrazným prvkem byla sytě červená okna," říká Výlupková.

Zikmund si vilu nechal předělat architektem Zdeňkem Plesníkem, který dům rozšířil a otevřel více do zahrady. "Díky úzké spolupráci architekta s novým majitelem vznikl silně individualizovaný prostor. Společně nechali rozšířit původní arkýř a přistavět jídelní kout se vstupem na venkovní terasu. Z té doby jsou i prefabrikované betonové panely po obvodu arkýře a terasy," dodává ředitelka vily.

Jak dům Plesnik proměnil, dobře popisuje i Zlínský architektonický manuál. Láká přitom i na jeho další architektonické klenoty ve městě. "Plesnik podobný koncept zúročil i u domů v těsném sousedství postavených pro Zikmundova kolegu Jiřího Hanzelku a hudebního skladatele Zdeňka Lišku," píše se v manuálu.

Uvnitř vily je dnes vše tak, jak to měl Miroslav Zikmund rád. Dochoval se i původním mobiliář z 50. let minulého století - včetně dřevěných vestaveb od designéra Miroslava Navrátila. Posláním nadace, která dům převzala po Zikmundově smrti v roce 2021, je postupná rekonstrukce domu, šíření odkazu majitele, správa jeho knižního fondu a zpřístupnění vily veřejnosti.

Plesnik a Navrátil upravili interiér tak, aby vila vyhovovala novému majiteli, například z pokoje pro služku se stala fotolaboratoř.

Centrem přízemí byla nově reprezentativní místnost s obývacím pokojem. Zikmundovy knihy, kterých měl ve sbírce jedenáct tisíc, v ní zaplnily celé dvě stěny.

Právě tady Zikmund pořádal takzvaná Setkání na koži. "Od 70. let minulého století, kdy Miroslav Zikmund s Jiřím Hanzelkou upadli v nemilost komunistického režimu, ožívala vila především návštěvami umělců, inteligence a disidentů. Když někdo z této skupiny slavil narozeniny, bylo zvykem nechat ho klečet na medvědí kůži, kterou si cestovatel přivezl z Kamčatky. Oslavenec pak musel vyslechnout všechna přání v kleče," vysvětluje ředitelka nadace. Mezi klečící patřil například Václav Havel, Ludvík Vaculík, Jiří Menzel, Miloš Forman nebo Emil a Dana Zátopkovi.

Z přízemí vedou do patra úzké, prosvětlené schody s obrazy a fotografiemi na stěnách.

Nejdůležitějším místem tady byla pracovna s psacím stolem a knihovnou. Do ní nesměl vstoupit nikdo jiný než Zikmund.

"V pracovně je přibližně tři tisíce knih. Především jsou to mapy, slovníky a encyklopedie. Téměř ve všech najdete poznámky, vpisy nebo výstřižky tematických článků," říká Výlupková.

V roce 2017 ho u psacího stolu zastihla Česká televize při natáčení pořadu Hyde Park Civilizace. "Ohromil mě precizním formulováním myšlenek - to mě úplně dostalo. A byl až neuvěřitelně milý, lidský," popsal setkání s cestovatelskou legendou moderátor Daniel Stach.

"Natáčeli jsme v jeho vile a on si pro nějakou knížku, kterou nám chtěl ukázat, vyběhl po schodech do prvního patra a hned zase seběhl. Ve své rozsáhlé knihovně i archivu vždy přesně věděl, kde co má," vzpomíná Stach.

Kromě pracovny jsou v patře tři ložnice - osobní, pro hosty a dětský pokoj.

Místnostem vévodí původní dřevěné obklady, parkety a kožešiny.

Všude jsou přitom suvenýry z cest, které si Zikmund s Hanzelkou přivezli z první a druhé expedice.

V domě je zábavné pozorovat, jaké měl Zikmund potřeby a zvyky. Například koupelnu se sprchovým koutem skloubil s domácí tělocvičnou.

Jsou tu žíněnky a žebřiny, na nichž autor 20 knih pravidelně cvičil a udržoval se tak v kondici.

Samotná sprcha měla bílé obklady, pravděpodobně od firmy Rako, které byly typické pro 50. léta minulého století.

Jak popisuje Zlínský architektonický manuál, designér Miroslav Navrátil v domě zúročil své zkušenosti s výrobou lodí a saní z ohýbaného dřeva.

Interiér měl být vzdušný, prosvětlený s lehkým a snadno přemístitelným nábytkem. V jedné z místností si Zikmund nechal vyrobit lampu s otočným ramenem o délce dva metry a možností natočení v úhlu 180 stupňů.

Lamp se žlutým cylindrem je v domě víc, nemají už ale tak sofistikovaný systém.

"Zikmund si také přál, aby měl v knihovně variabilní systém bez skel, který by mu dal možnost vytvořit polici pro libovolný formát knihy. Ve všech skříních a knihovnách v domě jsou proto takzvané zubatky z vlnových březových dýh, do nichž šlo zasouvat police ve vzdálenostech po dvanácti milimetrech," vysvětluje Zlínský architektonický manuál.

Obklady i nábytek jsou převážně ze světlého, jasanového dřeva, který je ve výjimečných případech mořený tabákovým odstínem.

Nadace Zikmundovy vily pořádá osm prohlídek v měsíci, vždy v neděli. Zájemci si dopředu musí koupit online vstupenku. Volně se dá projít zarostlá zahrada, kterou si cestovatel udržoval jako lesopark.

Malý, zarostlý bazén u domu je upomínkou na dobu, kdy vilu zdědil filmař Elmar Klos.