Kostel svatého Krista Spasitele na pražském Barrandově udivuje svými moderním tvary. Postaven podle návrhů architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause. V roce 2021 byl vyhlášen stavbou roku.

Když byla vyhlášená soutěž o sochařskou výzdobu kostela Svatého Krista Spasitele, přihlásili se do ní i Stanislav Kolíbal a jeho žák Petr Váňa.

Dvojice autorů pracovala na výzdobě šest let.

Autoři si práci rozdělili tak, že Stanislav Kolíbal (vpravo) se zaměřil spíše na architektonické předměty a Petr Váňa na figurální.

Hlavní práce byly provedeny v roce 2021, pokračovalo se v roce 2022, kdy byl vybaven svatostánek kamennou drapérií a před Velikonocemi sochou Krista od Petra Váni.

Nyní se realizují varhany. Varhanní skříň je navržená jako geologická barrandovská krajina se všemi vrstvami, z níž uprostřed vyrůstá strom života.

Na jaře 2022 vznikl model varhanní skříně v měřítku 1:10. Na stromu života bude zavěšen jeden rejstřík píšťal.

„Profesor Stanislav Kolíbal měl jen pět žáků a já jsem vděčný, že jsem mohl být jedním z nich,“ říká sochař Petr Váňa, který se proslavil obnovou Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

Varhanní skříň je pojatá jako strom z ráje. Je vytvořená ze stejného olšového dřeva jako socha Krista, který je přímo naproti ní.

Váňa chtěl vytvořit vzkříšené tělo Krista s průhlednými ránami, do kterých vstupuje světlo.

„Připomíná to moment, kdy Kristus přišel mezi apoštoly a pochybujícímu Tomášovi ukázal své rány, aby uvěřil,“ říká Petr Váňa.

Kristus je na kříži ze skládaného skla od Zdeňka Lhotského ze Železného Brodu.

„Chtěl bych vytvořit malou knihu o společné práci se Stanislavem Kolíbalem pro tento kostel. S názvem 155. Je to součet našich věků,“ říká Petr Váňa.

V návrhu interiéru je ukryta křesťanská symbolika.

Oltář stojí na třech sloupech odkazující na svatou trojici. Ambon, místo pro bibli stojí na dvou sloupech, které připomínají Starý a Nový zákon. Křtitelnice je pak na jednom sloupu a svědčí o tom, že Bůh je jeden. 

Stropní okno od Jakuba Žišky vrhá světlo do presbytáře.

Okraj ze zlatého pásu barví světlo do teplých, zlatých tónů. Během dne se světlo stěhuje a propůjčuje interiéru neustálou dynamiku.

Na vitráži podle návrhu Petra Váni se opakuje anděl, který se zprava doleva prosvětluje. Na realizaci vitráže spolupracovali Petr Coufal a David Beneš. Tvář anděla je z průhledného kamenu onyxu.

Na vitráž vlevo navazuje socha panny Marie Barrandovské poté, co ji anděl zvěstoval zprávu, že se jí narodí Kristus Spasitel.

Madonna sestupuje po schodech, aby radostnou novinu sdělila lidem. „Je hezké, že na Barrandově přijali Madonnu za svou, pro sochaře je to největší možné ocenění,“ říká její autor Petr Váňa.

Profesor Stanislav Kolíbal s návrhem křížové cesty, která bude ve formě reliéfu zdobit východní zeď. Čtrnáct zastavení je vyvedeno ve slovní podobě.

Interiér si můžete prohlédnout během bohoslužeb nebo otvíracích hodin vypsaných farností kostela sv. Krista Spasitele na Barrandově.

Kříž ze skládaného skla je šest metrů vysoký, socha vzkříšeného těla Krista je vysoká dva a půl metru.

Sešroubování jednotlivých komponentů varhanní skříně trvalo zhruba týden. Celý strom má na výšku 5 metrů a 60 centimetrů, dohromady váží 450 kilo. 

Na lavice dopadá světlo změkčené vitráží.

Na svatostánek shora prosvítá denní světlo ze stropního okna, které prostupuje přes zavěšené věčné světlo z rubínového skla. Ve dvířkách je umístěn kříž z rubínového skla.

Stanislav Kolíbal navrhoval oltář, ambon a křtitelnici. Petr Váňa tyto návrhy zpracoval. „Pan Kolíbal má 97 let, je stále činným sochařem s krásnými nápady, říká o svém učiteli Petr Váňa.