Park Berne se pyšní naprostou bezpečností a diskrétností.

Recepce, ze které klienti vstupují do vnitřních prostor sejfu.

Bezpečnostní manuál a další dokumenty v černých papírových deskách.

Snímač krevního řečiště zkoumá rozložení cév v prstu ruky.

Zadní stěna přijímacího salonku je nasvícená. Místo okna je za záclonou silná vrstva železobetonu.

„V místnosti není telefonní signál. Slouží to k ochraně soukromí klientů,“ říká manažer objektu.

Senzor pro snímání krevního řečiště.

Garáž, ve které klienti mohou vyložit z auta své poklady.

Betonový bunkr chrání různá zabezpečení včetně žiletkového drátu.

Ozbrojená ochranka komunikuje vysílačkou s dalším zaměstnancem, který na dálku otevírá jednotlivá vrata či dveře.

Jezírko prý patří k bezpečnostním prvkům – má zabránit tomu, aby rozjetý těžký vůz prorazil vnější stěnu kolem objektu.

Železná vrata místnosti, kde mohou klienti vyložit své poklady.

Rychlému průjezdu aut brání v cestě masivní zasunovací sloupy.

Dnešní podoba Parku Berne, dříve Majáku Ptyč.