Vědci Islandské univerzity mají pro strach uděláno a provádějí měření a sbírají vzorky na hřebeni u aktivní částí erupční trhlinyTři a půl kilometru dlouhá puklina se rozprostírá na poloostrově ReykjanesSeverní část pukliny. Z dronu nebo z vrtulníku jsou k vidění tyto působivé záběry, na kterých se láva rozlévá do okolíPohled zblízka na severní aktivní část původní trhliny na islandském poloostrově ReykjanesSatelitní snímek Grindavíku z 19. prosince. Z rybářského města bylo už v listopadu evakuováno asi 3000 obyvatelŠirší satelitní záběr Grindavíku a okolí po výbuchu sopky. Na snímku je možné vidět kouř z nedaleké místa výbuchuPohled na erupci sopky z vrtulníkuLidé sledují, jak je obloha osvětlena erupcí sopky v Grindavíku na islandském poloostrově ReykjanesNejvětším nebezpečím výbuchu sopky je podle vědkyně Jany Doubravové z Geofyzikálního ústavu AV ČR poničení infrastruktury a staveb v Grindavíku, geotermální elektrárně Svartsengi či lázní Modrá laguna.Podle místních úřadů je erupce výrazně větší než minulé případy v této vulkanicky aktivní oblasti„Nejlepší by bylo, kdyby šla co nejvíce na severozápad. V tomto směru jsou totiž prohlubně, které mohou přijmout poměrně velké množství lávy,“ vysvětlil vulkanolog Þorvaldur ÞórðarsonPraskliny v silnici v důsledku sopečné činnosti u obce Grindavik v listopaduPraskliny během sopečné činnosti v listopadu značně poškodily některé silniceIslandská policie u hranic města Grindavík, poblíž něhož došlo k erupci sopkyPohled zblízka na severní aktivní část původní trhliny aktivní sopky v Grindaviku na islandském poloostrově ReykjanesLetecký pohled na sopku chrlící lávu na IslanduDetailní záběr na jižní trhlinu chrlící lávu
NaN/17