„Pistácií je málo,“ říká agentuře AFP sedmačtyřicetiletý albánský dělník Daso Shpata pod žhavým sluncem na řeckém ostrově Aegina. (Sklizeň pistácií na řeckém ostrově Aegina, 25. srpna.)

Úrodu snižují klimatické změny, ale místní přiznávají i další potíže. Děti často nechtějí pokračovat v rodinném podnikání a sady ustupují vznikajícím novým prázdninovým domům.

„Není žádné místo, kde by se na Aegině dalo zasadit více stromů, není kam… Kácí se stromy a staví se domy,“ řekl devětasedmdesátiletý důchodce agentuře AFP.

„Pěstování pistácií, jak ho známe, již není životaschopné,“ řekla AFP Eleni Kypreou, majitelka sadu na ostrově Aegina. Stromy potřebují „určitý počet hodin s teplotou pod 10, 12 stupňů Celsia. Aby mohly spát, odpočívat. Pokud je tedy zima mírná, není to dobré,“ dodala.

„Pokud chceme stromy zachránit, musíme zjistit, co potřebují… Jinak z nich budou jen exponáty do muzea,“ dodala.

Aegina zdaleka není největším producentem pistácií, tím jsou Spojené státy a Írán, které každoročně produkují několik set tisíc tun.

Ale ostrov s velkým počtem turistů, jen hodinu jízdy trajektem z Athén, má údajně nejchutnější pistácie v Řecku.

Podle řeckého statistického úřadu vyprodukovalo Řecko v roce 2023 téměř 22 000 tun pistácií. Podíl ostrova Aegina klesl z více než 2 600 tun na 2 300 tun.

Počet stromů v produktivním věku a hektarů využívané půdy neustále klesá. „Poslední dva roky sklizně byly špatné hlavně kvůli klimatickým změnám,“ řekl Kostas Peppas, předseda družstva producentů pistácií na ostrově Aegina.

Mnozí pěstitelé se obávají, že patří k poslední generaci na ostrově.

„Říkají, že je lepší prodat svou půdu, vydělat milion eur a do konce života odpočívat,“ řekl reportérům jeden z pěstitelů Thanasis Lakkos. On sám je ve 53 letech odhodlaný pokračovat, ale jeho syn rodinnou firmu převzít nechce. „Je to smutné, situace se zhoršuje, ale nedá se s tím nic dělat, tradice vymizí,“ dodal.