Bývalý učitel na školním dvoře. Reportér Jiří Kubík se zdraví s ministrem vnitra a předsedou STAN Vítem Rakušanem, bývalým středoškolským učitelem, na dvoře příbramské základní škole Jiráskovy sady.

A natáčení začíná zostra. „Měli jsme tady žáka, který vyhrožoval jak výbušninami, útokem na další osoby i na sebe samotného,“ říká ředitelka školy Šárka Jendruščáková. Téma hovoru s ministrem je jasné.

„Od 1. ledna 2026 by měly podle novely školského zákona vznikat na školách úvazky psychologů,“ reaguje Vít Rakušan. „Není to pozdě?“ ptá se Jiří Kubík.

„Pokud jsou školy osvícené, tak už psychologa měly doteď,“ reaguje ministr Rakušan.

Jste osvícená škola, paní ředitelko? „Řešíme to neustále, ale pozici školního psychologa máme velký problém obsadit - protože prostě nejsou.“

Zkušenosti s rostoucí agresivitou dětí přišly politikovi sdělit i učitelky z prvního stupně. „Když jsme měli agresivní dítě ve třídě, tak nám s tím nikdo nepomohl. Nedoberete se ničeho, rodiče nespolupracovali, dítě ve 4. třídě házelo kovové předměty, bodalo spolužáky - a nic.“

Ředitelka školy: „Sehnat včasnou intervenci je velký oříšek, odborníků je hrozně málo.“ Udělala vaše vláda dost? Ministr Rakušan: „Udělala dost od událostí na filozofické fakultě (prosinec 2023). Musím říct, že tohle byl budíček.“

„Já svou práci miluju, ale kdybych se měla znovu rozhodovat, hodně bych váhala, jestli do takového prostředí chci jít,“ zní drsná slova od učitelky Jany Jeníkové (na snímku vlevo její kolegyně Hana Machutová).

Předseda STAN a ministr vnitra soustředěně naslouchá kritickým hlasům učitelek. Nespokojené jsou i s prací ministra školství Mikuláše Beka (STAN).

„Já taky stoprocentně spokojený nejsem. Mnoho věcí mohlo jít rychleji a mnoho věcí se mělo udělat dobře,“ překvapí svým komentářem Vít Rakušan. Svému ministru Bekovi vystaví známku „dobře“, tedy „za tři“.

Ani ředitelka školy Šárka Jendruščáková si není jistá, že by se při vědomí toho, co všechno ve škole bude muset řešit, do této funkce hlásila.

Reportér Jiří Kubík děkuje učitelkám, že bývalému kolegovi-pedagogovi přiblížily současnou realitu, kterou on před dvaceti lety coby učitel ve škole ještě nepoznal.

„Omlouváme se za upřímnost,“ říká jedna z učitelek. Kamery a mikrofony stále běží.

„Jaké jsou vaše dojmy ze setkání se členem vlády,“ ptá se režisér Filip Remunda učitelek Veroniky Hajšmanové a Veroniky Šindelářové.

Natáčení ve škole nekončí. Na předsedu STAN a ministra vnitra ještě čeká na dvoře několik rodičů, někteří i s dětmi…

Žák páté třídy Petr Ctibor se svěřuje ministrovi se strachem, který zažívá od doby, kdy v prosinci 2023 přišel student střílet na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.

Jaroslav Malý a jeho žena Eva Blažejová se přišli ministrovi vnitra svěřit s tím, jak se podle jejich pohledu změnilo prostředí školy v posledních letech.

„Jeden kluk tu bodnul před školou druhýho nožem,“ vzpomíná na čtyři roky starou událost Petr Ctibor.

„Bezpečnostní rámy to nevyřeší,“ říká jeho otec Radek Ctibor. Podle něj by bylo žádoucí, aby učitelé i žáci ve školách aspoň dvakrát ročně trénovali, jak správně reagovat v případě mimořádného ohrožení.

„Hlavně žádné šacování žáků, to mi připadá nepřípustné,“ rozporuje další zvažované opatření Petr Agulár, otec žáka druhého stupně.

Vít Rakušan: „Nevěřím, že někdy vytvoříme systém, kdy se všichni budeme cítit dobře jako učitelé, rodiče a děti. Ale lze vytvořit systém, kdy aspoň bude kam se v takových chvílích dovolat o pomoc a zavolat na školu nějakou intervenci.“

Natáčení na školním dvoře se chýlí ke konci, ale na ministra čeká ještě několik žáků, kteří si s ním chtějí udělat společnou fotku.

„Pro dědu, říkáš?“ ptá se Vít Rakušan. „A děda ze mě udělá terč na zeď, nebo mu to udělá radost?“