JAN STEJSKAL. Branku hájil proti Turkům zkušený gólman, pro kterého to byla zároveň poslední sezona v reprezentaci. V sedmé minutě inkasoval z penalty, ale žádnou další střelu za svá záda nepustil. V dalším období kariéry se vrátil z Anglie do Prahy, kde pak chytal za Slavii a Žižkov. Následně pracoval jako trenér brankářů a ještě nedávno byl starostou obce Jevany. Tam mimo jiné třeba oddával páry na svatbách.

MIROSLAV KADLEC. Také obránce Kadlec byl v roce 1994 již zkušeným reprezentantem a prožíval v té době skvělou fázi kariéry v Kaiserslauternu. O dva roky později vedl Česko jako kapitán na stříbrném Euru v Anglii, před finále představoval tým královně. V současnosti podniká s nemovitostmi, jeho syn Michal hraje za Slovácko.

JAN SUCHOPÁREK. Další člen týmu, který dva roky po vzniku samostatné reprezentace pobláznil Česko anglickou jízdou. "Páras" pak natáhl hráčskou kariéru do roku 2005, načež plynule přešel k trénování. Vedl národní výběry do 18 a 19 let, od roku 2021 působí jako hlavní kouč české jednadvacítky.

JIŘÍ NOVOTNÝ (na snímku vpravo). Autor historicky prvního českého gólu, proti Turkům před 30 lety vyrovnával na 1:1 a šlo zároveň o jeho premiérovou trefu v reprezentaci. Novotný proslul jako sparťanský srdcař, s letenským klubem získal rekordních 14 domácích titulů. Po kariéře vybudoval úspěšnou mládežnickou akademii ve Vestci.

KAREL POBORSKÝ. Hvězdný záložník v 21 letech rozjížděl reprezentační kariéru právě zápasem v Turecku. Později prošel evropskými velkokluby Manchesterem United, Benfikou Lisabon a Laziem Řím, v národním týmu se stal legendou. Před třemi lety se ucházel o post předsedy FAČR, ale neuspěl. Nicméně pro asociaci nadále pracuje jako ředitel úseku elitní mládeže.

TOMÁŠ ŘEPKA. Poborského střídal v Turecku čerstvě dvacetiletý Řepka, tehdy ještě baníkovec. Před sebou měl v té době roky ve Spartě, Fiorentině či West Hamu. Na hřišti proslul jako bouřlivák a podobně vypadal i jeho osobní život. Sedm měsíců strávil za mřížemi kvůli zpronevěře, internetovému útoku na exmanželku a maření úředního rozhodnutí. Nyní by se rád stal trenérem, mimo jiné vede fotbalový podcast Red Card.

RADOSLAV LÁTAL. V Turecku v první půli otáčel průběh přátelského zápasu ve prospěch českého týmu a po sezoně 1993/94 se odrazil k životnímu angažmá v Schalke. Byl součástí stříbrného týmu na Euru 1996. Brzy po skončení hráčské kariéry přešel Látal k trénování. V životopisu kouče má uveden Baník, Gliwice, Trnavu nebo třeba Olomouc. V současnosti cepuje hráče Jablonce.

ROMAN VONÁŠEK. Pět minut před koncem střídal Látala záložník ze Strakonic, který v Turecku zapsal jeden z osmi startů za reprezentaci. Vonášek má na kontě dva ligové tituly se Spartou, zároveň byl jakýmsi průvodcem Jana Kollera na jeho první zahraniční štaci v belgickém Lokerenu. Sám Vonášek tam strávil sedm let a mimo hřiště zaujal třeba chovem poštovních holubů. Dnes působí na FAČR jako sekretář mládeže v úseku "Grassroots".

MARTIN FRÝDEK. Vzrůstem malý záložník prožíval v období zrodu české reprezentace úspěšné roky ve Spartě. Také on má medaili z Anglie 1996, později vyzkoušel i dvě angažmá v Německu. Po skončení kariéry trénoval Kolín, Vlašim, Vltavín a naposled Český Brod. Jeho syn Martin hraje ve švýcarském Lucernu, mladší Christián v Liberci.

DANIEL ŠMEJKAL. Před 30 lety v Turecku střídal Frýdka a byl to pro něj první reprezentační start. Pak přidal ještě devět. Má titul se Slavií, hrál v Německu a Příbrami. Jako většina z tohoto výběru se posléze dal na trénování. V lize vedl Teplice, nyní má na starosti ženskou reprezentaci do 17 let.

VÁCLAV NĚMEČEK. V té době už byl reprezentační oporou, vždyť měl za sebou třeba povedené mistrovství světa 1990 s Československem. Na klubové úrovni působil zrovna v Toulouse, kde se zamiloval do vína, později si zahrál v Číně. S vínem dodnes obchoduje, pohybuje se i v prostředí fotbalových agentů. V poslední době je známý jako břitký glosátor fotbalového dění nejen v televizi.

JIŘÍ NĚMEC. Další hráč, bez kterého by se reprezentace v 90. letech těžko obešla. "Němej" plnil roli defenzivního záložníka, v Schalke se stal s 256 ligovými starty klubovou ikonou, s klubem vyhrál i Pohár UEFA. Kariéru uzavřel před 20 lety, v Česku pak trénoval v nižších soutěžích, ale mediálně se drží v ústraní.

PAVEL KUKA. V Turecku počítal už 25. zápas za reprezentaci, rovněž on má ve sbírce stříbro z Eura nebo bronz z Konfederačního poháru v roce 1997. Na klubové scéně se nesmazatelně zapsal do srdcí fanoušků Slavie a Kaiserslauternu. Ve fotbalovém prostředí zůstal i po hráčské kariéře jako sportovní manažer několika českých klubů. Oblíbil si hokej na rekreační úrovni, v benefičních zápasech zastává pozici brankáře.

HORST SIEGL. Nastoupil v prvním duelu české reprezentace s Kukou na hrotu a ve druhém poločase v Istanbulu dvěma góly zpečetil výhru 4:1. Po celou svou kariéru byl kovaný sparťan známý coby elitní kanonýr. Vždyť se 134 góly je druhým nejlepším střelcem v historii české ligy, se Spartou získal 11 titulů. Jako asistent trenéra působil ve Spartě, Slovanu Bratislava i ve Spojených arabských emirátech. Pravidelně dochází do televize jako fotbalový expert.

PETR SAMEC. Na konci zápasu v Turecku střídal Siegla a užil si první minuty v reprezentačním dresu. Později v národním týmu v těžké konkurenci neprorazil, ale v české lize prožil hezkou kariéru. S fotbalem začínal v Havířově a zpočátku k tomu musel pracovat jako horník. Především když se na hřišti nedařilo. Donedávna dělal v Havířově trenéra i předsedu klubu, ale znechucen politickými tahanicemi skončil.

DUŠAN UHRIN. Byl prvním trenérem české reprezentace a zažil s ní parádní Euro 1996 i bronzový Konfederační pohár o rok později. Pak se vydal na klubová dobrodružství třeba do Saúdské Arábie, Izraele, Švédska, na Kypr nebo do Gruzie. Posléze se stal hoteliérem a vede wellness podnik ve Františkových Lázních, dnes je mu 81 let. Jeho syn Dušan má za sebou také velmi pestrý trenérský životopis.