V Mexico City slavili velkým průvodem Día de los Muertos i 700 let od založení aztéckého „Města bohů“ Tenochtitlánu. Následovaly oslavy Día de los Muertos - Dne mrtvých.Santa Muerte na oltáři v mexickém Coatepecu. Katolická církev ji striktně odmítá, k mexickým oslavám ale „svatá Smrt“ patří. Kostra s kosou a globusem vychází z mayských a aztéckých představ o božstvech smrti.Día de los Muertos pro Jihoameričany není truchlením za mrtvé, ale spojením dvou světů. Mexiko se každý rok na začátku listopadu zbarví do oranžova. I díky téhle květině - „cempasúchil“ známe v Česku jako mexickou marigold. Večer pak hřbitovy po celém Mexiku září do dálky… Zesnulým se věnují hlasité i tiché vzpomínky. La Calavera Catrina - Elegantní lebka - je ikonickou součástí mexických oslav. Kostra oblečená jako dáma z vyšší společnosti má symbolizovat, že před smrtí jsme si všichni rovni. Salvadorská tradice Los Canchules. Vpředvečer Dne mrtvých tu připravují hostiny, které pak sdílí s každým, kdo jde kolem. Ani v Salvadoru není hřbitov jednotvárným a nebarevným místem. Právě naopak. Na Haiti se zachovalo náboženství voodoo. Místní svátky se nazývají Fèt Gede. I na Haiti se navštěvují hřbitovy, místní oslavy ale mají výrazný africký vliv. Zajímavé oslavy mají i Aymarové v Bolívii. Původní indiánský národ peče takzvané Tantawawas - děti z těsta. Podle Aymarů se duše předků vrací na několik dní domů. Hřbitovy se tak stávají centrem dění. Barvy vládnou po celé latinské Americe, i ve Venezuele.
NaN/15