Březnové neobvyklé přívalové deště, po nichž následovaly další srážky, proměnily venkovské silnice v obvykle mírné oblasti v kanály, zaplavily úrodu a uvěznily krávy, které beznadějně hledaly pastviny v blátě. (Pole zaplavené v důsledku silných dešťů v 9 de Julio v provincii Buenos Aires v Argentině, 5. listopadu.)

Odvodňovací infrastruktura nedokázala všechny srážky pojmout. Pod vodou se tak ocitlo asi pět milionů hektarů, čili plocha větší než Dánsko.

Vědci tvrdí, že svoji roli v neobvyklých deštích - i suchu, která jim předcházela - sehrála klimatická změna.

Podle místních situaci zhoršily zpožděné opravy silnic, kanálů a odvodňovacích systémů.

„V březnu jsme se museli přestěhovat do města, aby děti mohly chodit do školy,“ řekl agentuře AFP chovatel skotu Luciano Macaroni. Na jeho farmu se dá kvůli zaplaveným silnicím dostat pouze na koni.

„Nemohl jsem zasít, moje krávy jsou hladové a vyhublé a já jim nemám jak přinést jídlo,“ postěžoval si telefonicky 46letý muž.

Jeho soused, 43letý pěstitel obilí a chovatel skotu Alejandro Vallan, se obává, že příští rok budou následky ještě závažnější. „Co budeme sakra dělat?“

Letošní srážky zatím v provincii Buenos Aires dosáhly více než 1600 milimetrů, takřka dvojnásobku ročního průměru.

Město 9 de Julio, pojmenované po argentinském Dni nezávislosti, je jedním z nejpostiženějších. Nouzový stav regionální vláda vyhlásila v celkem 28 oblastech.

Zatímco nyní region sužuje přebytek vody, před dvěma lety ho postihlo jedno z nejhorších such v posledních desetiletích. „Je zřejmé, že existují problémy související se změnou klimatu a… zvýšenou četností velmi závažných povětrnostních jevů,“ uvedl Javier Rodriguez, ministr pro rozvoj zemědělství provincie.

Pro starostku města Marii Jose Gentileovou je role klimatických změn nepopiratelná. „Ignorovat to znamená nevidět realitu,“ řekla.