Od 10. října platí v Pásmu Gazy křehké, Spojenými státy zprostředkované příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Obě strany se však navzájem viní z jeho porušování. (Palestinci sedí u ohně v Gaze, 17. listopadu.)

Válka před více než dvěma lety začala krvavým útokem Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele. (Ženy procházejí kolem zbytků munice v Gaze, 11. listopadu.)

7. října 2023 zavraždili teroristé na 1200 lidí a dalších 251 unesli. (Muž odklízí trosky z těžce poškozené budovy v Gaze, 2. listopadu.)

Izrael následně spustil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila více než 69 500 Palestinců a dalších přes 170 tisíc zranila. (Gaza, 2. listopadu)

Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté. (Dítě vykukuje z provizorního stanu v Džabálije, severní část Pásma Gazy, 6. listopadu.)

V pondělí při izraelských útocích v Pásmu Gazy zahynuli tři lidé. Dronový úder v obci Baní Suhajlá východně od města Chán Júnis zabil dva lidi, zatímco při tankové palbě ve čtvrti Tuffáh zahynul jeden člověk. (Džabálijá, 6. listopadu)

Izraelská armáda uvedla, že v oblasti Chán Júnisu zaútočila proti třem osobám, které překročily takzvanou žlutou linii příměří a byly hrozbou pro její vojáky. Ohledně útoku ve městě Gaza armáda podle serveru The Times of Israel nic nesdělila. (Chán Júnis, 18. listopadu)

Žlutá linie je hranice, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu. Pod kontrolou izraelské armády zůstává 53 procent palestinského území. (Gaza, 19. listopadu)

Izraelská armáda linii začala 20. října viditelně vymezovat rozmísťováním betonových bloků, na nichž jsou žluté kovové značky. (Gaza, 2. listopadu)

I v minulosti izraelská armáda uvedla, že útočila proti Palestincům, kteří překročili linii, přibližovali se k jejím vojákům a představovali pro ně hrozbu. (Gaza, 2. listopadu)

Podle palestinských úřadů to byli v některých případech lidé, kteří se vraceli do svých domovů, z nichž byli v průběhu války nuceni odejít. (Trosky budov ve městě Gaza, 2. listopadu.)

Pohled na zničené budovy z izraelské vojenské základny v rámci hranic „žluté linie“ ve čtvrti Shujaiya ve východní části města Gaza. (5. listopadu)

Žena opravuje stan poškozený deštěm a větrem v centrální části Pásma Gazy. (16. listopadu)

Uprchlický tábor ve městě Gaza. (12. listopadu)

Palestinci plují na dveřích lednice a loví ryby v přístavu města Gaza. (19. listopadu)

Vysídlená žena Hanan Džudžuová myje nádobí před stanem své rodiny v uprchlickém táboře Nuseirat ve střední části Pásma Gazy. (31. října)

Trosky domu v Džabálije. (4. listopadu)

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) eskaluje situace na Západním břehu Jordánu. Tam osadníci či vojáci od začátku současného křehkého příměří v Gaze zabili více než 1000 Palestinců, uvádí ve své zprávě.

Izrael podle HRW také častěji zadržuje palestinské obyvatele bez soudu, bourá jejich domy a rozšiřuje výstavbu nových osad, což je z hlediska mezinárodního práva nelegální.

Izrael to odmítá s tím, že Západní břeh je sporné, nikoli okupované území.

HRW ve zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu. (Stany vysídlených Palestinců v Gaze, 4. listopadu.)