Ještě nezačalo svítat, ale v šatnách fotbalového klubu ve Valašské Polance se parta místních převléká do kostýmů.
Je totiž sobota ráno a začíná Mikulášská obchůzka.
Zdejší vesnice jsou pověstné dodržováním tradic, které jsou v porovnání se zbytkem republiky unikátní.
Dokonce i každá vesnice má svá zvláštní specifika.
A obchází se i jiné dny. V Lidečku obchůzky skončily v pátek večer.
Podobně vypadá jen Mikuláš, ostatní masky jsou vesnici od vesnice rozdílné.
Beru staré klevetnice a ty mladé falešnice, anoncuje lidečská smrtka, neboli krkaňa.
Zde se do tradice zapojuje největší počet masek.
Jen čertů je letos více než třicet.
Poskakující čerti zvoní zvonci. Koho to neprobere, toho probudí čert za oknem.
Většinou jsou na družinu všichni připraveni.
Na mnohém dvorku odloží masky a zdrží se delší dobu.
Smrtka bývá podle tradice nejagilnější maska a nahání přihlížející výrostky.
Lov okolo rojící se mládeže je častou aktivitou i čertů.
Ačkoli vypadají s dvacetikilovým kostýmem z ovčí kůže neohrabaně, uvnitř je většinou vytrénovaný fotbalista.
A tak i ti nejrychlejší a nejodvážnější jsou nakonec chyceni.
Riskují a tak se to děje opakovaně.
Nebo ho čert zalehne a popíchá ježčí kůží.
Tu mají čerti přidělanou na masce.
Ježovina je ekvivalentem píchání jalovcem o Velikonocích …
... a má zajistit zdraví do dalšího roku.
Někteří čerti se nechají vyprovokovat až k vyčerpávající honičce po okolí.
K utahanému čertu se odváží stále blíž.
Nejlepší běžci to zkouší to i jeden na jednoho.
Kdo ale neutíká a nebojí se, může se mezi čerty i posadit.
Zaběhat s čerty si mohou i dospělí.
Místní děti jsou vyděšené a nadšené zároveň.
Mikulášská obchůzka je většinou rozložena do dvou dnů …
... aby obešli co nejvíce chalup a domů.
I tak si cestu k chalupám zkracují přes potok.
S těmi zastávkami to zas nejde tak rychle.
Tradice je doložena ke konci devatenáctého století.
Hlavní postavy jsou Mikuláš, kobylica, smrtka a čert.
Smrt byla původně jen v bílém, postupem času se masky modifikují.
Ve Valašské Polance je to dále postava žida, v Lidečku je to Prďa. Symbolizuje podomního obchodníka a v pytli nosí sladkosti, které rozdává Mikuláš. Proto se mu někdy říká nosič.
Ústřední postavou je ale bezpochyby čert.
Červené suknice značí oheň a peklo.
Jejich zvonce jsou slyšet po celé vsi.
Na čerty se chce každý podívat.
Další zastávka, další občerstvení …
... další sousedské poklábosení.
Koník, neboli kobylica. Ačkoli je to alternativa anděla, zde má spíše agresivní charakter a přidává se na stranu čertů.
Je postavou připomínající turecké nájezdy.
Malý čertí nástupce. Vypadá to, že v Polance o tradici jen tak nepřijdou.
49/54