Na pobřeží Bangladéše, kde se mohutné himálajské řeky setkávají s mořem, určuje voda rytmus života. A také každý zápas. (Rybář zatlouká mrtvý strom vedle nefunkční ruční pumpy na břehu řeky Kholpetua v okrese Khulna, vyfoceno 20. října.)Podle závěrů vládních vědců pohlcuje stoupající hladina moří (způsobená klimatickými změnami) nízko položené oblasti. A stále silnější bouře tlačí slanou vodu hlouběji do vnitrozemí, kde se studny a jezera stávají brakickými. (Osada rybářské komunity, která byla kvůli změně klimatu vysídlena do Jhulonto Para, 13. července.)Zlom podle agentury AFP nastal v roce 2009 s příchodem cyklonu Aila. Hráze se tehdy prolomily a slaná voda zaplavila vnitrozemí. Poničila nejen domy, ale prosákla i do kdysi úrodné půdy. (Muž stojí nad geotextilními pytli podél erodovaných břehů řeky Kholpetua v obci Sora, která je ohrožena stoupající hladinou moře v okrese Khulna, 20. října.)Pro miliony lidí, kteří žijí v deltách bahnitých ploch a mangrovových lesů, se hledání čisté pitné vody stává stále větší výzvou.Voda, která kdysi živila celé komunity, přestala být vhodná ke konzumaci a půda začala pod vrstvami soli praskat.Aby unikly přílivovým povodním, žije mnoho rodin v domech postavených na bambusových kůlech.Ženy a děti putují hodiny po vyschlé, popraskané půdě, aby přinesly vodu ze vzdálených rybníků, případně sbírají dešťovou vodu a ukládají ji do nádrží dodaných charitativními organizacemi.Champa Mondal, vysídlená kvůli změně klimatu, kráčí s nádobami s pitnou vodou po břehu řeky Shibsa. (12. července)Každá domácnost skladuje několik tisíc litrů životodárné tekutiny. Vše pečlivě dávkují, aby vydržely až do příštího monzunu.Cesta za pitnou vodou. (13. července)Každodenní sbírání a skladování vody se stalo tichým rituálem vytrvalosti.Muž po pás ve vodě řeky Shibsa opravuje rybářské sítě, zatímco jeho žena vaří v jejich domě na kůlech ve vesnici Jhulonto Para. (13. července)
NaN/12