Sympatická dáma odjíždí z hotelu, ale jen aby malý zavazadelník jejího VW pojmul všechny kufry. Pak má ještě malý prostor za zadními opěradly…Když se „brouk“ naplnil, moc místa v něm už nezbylo. Výrobce sice uváděl čtyři plnohodnotná místa, ale zadní sedadlo se hodilo spíše pro děti…A takhle je chrlil Volkswagenwerk: prodávaly se v každém větším městě, v Evropě i ostatních zemích světa. Jezdily od Islandu přes Nový Zéland a Aljašku až po Sovětský svazNekonečná řada „brouků“: jestlipak se některý z exemplářů na fotografii z expediční plochy dochoval až dodnes?Za časů Třetí říše: za KdF v civilu Ferdinand Porsche, vlevo od něj kancléř Adolf Hitler. „Lidový vůz“ má zatím nakročeno k úspěchu, chmurná budoucnost je ještě za obzorem…Na počátku šedesátých let se „brouk“ kromě tvaru a koncepce pohonné jednotky rozloučil s předválečnou dobou. Byl to malý, ale kvalitně vyrobený vůz, sloužící po celém světěAmerický model poznáme nejen podle typické registrační značky. Malý volkswagen se tam nabízel s bělobokým obutím, spoustou chromu a kvalitním čalouněnímRentgenová kresba ukazuje geniální konstrukci. Jedná se o jeden z prvních ročníků ještě s děleným zadním oknem, díky němuž se vozu přezdívalo „Brezelkäfer“ (Brezel = preclík)Zcela prázdné byly německé autostrády v roce 1947, kdy se tady představuje „brouk“ v exportním provedeníPolovina padesátých let přinesla zajímavé kreslené propagační tiskoviny, které jsou dnes vyhledávané fanoušky malých VWOtevřené verze se stahovací látkovou střechou platily za „extrovku“. Dodávala je karosárna Karmann nebo v trochu odlišném provedení HebmüllerPolicie byla jedním z prvních příjemců nových „brouků“. Za pozornost stojí skoro prázdná dálnice, zato ověnčená skupinami divákůReklama společnosti Aral používala krásnou fotografii s červeným VW. Inzerát vycházel nejen v německých motoristických periodikách, ale také ve společenských týdenících – například SternVýlet kolem alpských jezer v „brouku“ ročníku 1977. Značka prozrazuje registraci v bavorském ReichenhalluVelká sláva a doklad toho, že se britský major Hirst nemýlil. Ovšem nikdo nemohl předpokládat takovou „populační explozi“ a to, že se „brouk“ bude vyrábět ještě mnoho desítek letMalý Volkswagen sice nebyl typickým sportovním „nářadím“, ale přesto se pravidelně zúčastňoval i mezinárodních podnikůKosmetickou změnou, zřejmou na první pohled, představovalo celistvé zadní okno. K tomuto faceliftu došlo na jaře 1953Modelový ročník 1954 stále nabízel jen uhlazenější a zmodernizovanou formu toho, co mělo přijít ve velké sérii počátkem čtyřicátých let. Elegantní volant a světlé plasty jsou ovšem dokladem poválečné dobyPohlednice z německých (i jiných evropských) měst si bez malých VW nedovedeme představit…Pod rozkvetlým stromem pořizoval reklamní fotografie nejen Daimler-Benz, ale i VolkswagenDnes se to zdá neuvěřitelné, ale i takhle jezdily ambulance v poválečném Německu – a lidé byli rádi, že sanitky přijely. Úprava základního modelu pochází od firmy MiesenKabriolet Volkswagen (ročník 1966) byl populární v Americe a měl typickou tamní výbavu včetně pneumatik s bílým proužkem
NaN/22