První vánoční stromky se nestavěly do speciálních stojanů, ale zavěšovaly se pod strop. Někdy za špičku, jindy špičkou dolů. Slaměné ozdoby působí tradičně, ale rozmohly se až v šedesátých letech. Sláma v lidové symbolice značí prázdnou, mrtvou věc. To se s myšlenkou vánoc v 19. století neslučovalo. Tehdy se na vsích zdobilo spíš jablky či nabarvenými ořechy.Průmyslově se vánoční ozdoby začaly vyrábět na konci 19. století. A výrobě se daří dodnes. I tak mohou skončit Vánoce… Na výstavě v Loučni myslí i na špatné konce. Čtyři vánoční stromky ze dvora Františka Ferdinanda. Každý stromeček pro jedno jeho dítě.Vánoce ve stylu TGM. Tradiční dárek, který dával první prezident Československa přátelům a návštěvám.Prvorepublikový stromeček.I dnes se vyrábí ozdoby upomínající dobu „první republiky“.Výstava vánočních stromečků na zámku Loučeň. Na snímku hračka Merkur, která patřila k tradičním dárkům pod stromečkem.Vynalézavosti se při zdobení stromečku meze nekladou. A tak se dá ozdoba sestavit i ze stavebnice Merkur. Výstava na zámku Loučeň. Je tu celkem 20 tematicky ozdobených stromečků. Výstava vánočních stromečků na zámku Loučeň. Na snímku zdobení vánočního stromečku v období komunismu.Za socialismu se v Československu dostaly do módy papírové řetězy. Ty si děti mohly vyrobit samy. Takhle mohly vypadat první adventní věnce. Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou i na seznamu UNESCO. Tradice zdobení stromečků se do Čech dostala z Německa v 19. století. Původně byly stromky na farách, pak u učitelů či lékárníků, pak i v chalupách. Zdobilo se tím, co bylo po ruce. Třeba i velmi chudě.Výstava vánočních stromečků na zámku Loučeň.Zdobení ve stylu Ladovských vánoc.Před rozmachem ozdob se na stromky věšela jablíčka, křížaly nebo ořechy. Ty se postupně začaly obarvovat.
NaN/20