

Svátek světel připomíná zázrak z 2. století před naším letopočtem. Olej měl vydržet jen na jeden den svícení, ale vydržel osm. Proto se slaví osm dní a zapaluje osm svíček.


V jedné z nejortodoxnějších částí Jeruzaléma se objevily palestinské vlajky. Někteří ultraortodoxní židé zde otevřeně dávají najevo, že neuznávají izraelskou vládu.


Na televizi se ortodoxní židé nedívají, internet nemají. Místo facebookových zdí mají obyčejné zdi.


Chanukové svícny jsou všude. Za okny, v ulicích, na terasách. A klidně i na pračce.


Chanuka v ortodoxní čtvrti Mea Šearim. U ulicích se hraje, tančí, zapalují se svíčky, kolemjdoucí se často spontánně přidávají.


V Mea Šearim jsou svícny i na veřejných místech. Používají se téměř výhradně olejové.


Ortodoxní židé musí dodržovat přísná pravidla. To je často velmi vyčerpávající.


Jsou ortodoxními židy, ale v Jeruzalémě slaví Chanuku poprvé. Ve městě totiž pobývá spousta zahraničních studentů, třeba z Brooklynu.


Na svícnu chanukija se každý večer zapaluje jedna svíčka. Jako připomínka zázraku starého více než dva tisíce let.


Rodinné setkání. Za 94letým mužem přijela na Chanuku jeho rodina z Kalifornie. Setkalo se tak několik generací.


Život ve čtvrti Mea Šearim. Místní se nedívají na televizi ani nepoužívají internet. A tak se děti baví, jak zrovna můžou.


I v Jeruzalémě během Chanuky probíhá čilý noční život.
7/12

