Ulice íránských měst, včetně Teheránu a druhého největšího města Mašhadu, ve čtvrtek večer zaplnily davy protestujících. Ukazují to mimo jiné záběry z místa ověřené perskou redakcí BBC nebo agenturou Reuters. (Výstřižek z videa zachycujícího demonstrace v Teheránu, pravděpodobně 8. ledna.)

Zprávy, videa a fotografie ze země přichází jen omezeně, protože v celém Íránu jsou rozsáhlé výpadky internetu. (Výstřižek z videa zachycujícího demonstrace v Teheránu, pravděpodobně 8. ledna.)

Protestující ve videích volají mj. po svržení nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a návratu Rezy Pahlavího, syna šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979. (Protestující Íránci blokují ulici ve městě Kermánšáh na západě země, 8. ledna.)

Demonstrace probíhají dvanáctý den v kuse a podle agentury Reuters už se rozšířily do všech íránských provincií. Stále ale nedosáhly rozsahu protestů po zabití mladé kurdské ženy Mahsy Amíníové na přelomu let 2022 a 2023. (Protestující Íránci blokují ulici ve městě Kermánšáh na západě země, 8. ledna.)

Protesty mají už podle různých lidskoprávních organizací desítky obětí, bezpečnostní složky údajně zabily i několik dětí. Konkrétní čísla se ale v jednotlivých zdrojích liší. (Střet bezpečnostních složek s demonstranty v Teheránu, 6. ledna.)

Na rozdíl od dřívějších demonstrací se tentokrát do protestů zapojila i podnikatelská třída, na kterou režim ajatolláhů dlouho spoléhal. Demonstrují ale jako tradičně i mladí Íránci. „Chci prostě žít v míru, normální život… Místo toho (vláda) trvá na jaderném programu, podporuje ozbrojené skupiny v regionu a udržuje nepřátelství vůči Spojeným státům,“ řekla agentuře Reuters telefonicky pětadvacetiletá Mina ze západního Íránu. „Jejich politika mohla mít smysl v roce 1979, ale ne dnes. Svět se změnil,“ dodala. (Bezpečnostní složky nasadily v Teheránu proti demonstrantům slzný plyn, 6. ledna.)