Stovky rodin zůstaly bez domova poté, co vláda zbourala dřevěné domy postavené na kůlech nad lagunou v Lagosu. Legendární slum zde existoval přes sto let a bydlely tam tisíce lidí. (Makoko, Lagos v Nigérii, 15. ledna 2026.)

Demolice začala v době Vánoc, největším plovoucím slumem v Africe projížděly bagry, doprovázeli je ozbrojení policisté. Tři lidé, z toho dvě děti, zemřeli, když policie při vyklízení nasadila slzný plyn, napsala agentura AFP s odkazem na trojici lidskoprávních organizací.

Tato operace je nejnovější z řady kampaní, jejichž cílem je odstranit to, co úřady v Nigérii označují za nelegální stavby. Podle kritiků však chce vláda získat pozemky u vody pro developerské projekty.

Obyvatelé tvrdí, že demolice proběhly bez varování, což vláda nigerijského státu Lagos popírá. „Zacházeli s námi hůř než se zvířaty,“ řekl agentuře AFP 25letý učitel Alex Wusa na palubě staré kánoe plující po vodních cestách Makoka.

„Můj dům byl zbourán. Můj obchod byl zbourán. Dokonce i škola, kde učím, byla zbourána,“ dodal AFP.

Podle jedné nevládní organizace vyhnaly demolice z domovů přes 30 000 lidí, ti nyní zůstávají na místě - v kánoích, kde spí pod širým nebem s provizorně nataženou celtou. (Obyvatelé sledují demolici domů v Makoko v Lagosu, 9. ledna.)

„Toto utrpení je příliš velké,“ řekl rybář Iyabo Olaleye, který přišel o dva domy. „Déšť promočil moje děti a já nemám kam jít.“

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné oficiální údaje, je obtížné odhadnout počet obyvatel Makoka, který se podle nevládní organizace JEI pohybuje od 80 000 do více než 300 000.

Domy na kůlech nad znečištěnou lagunou v Lagosu jsou výrazným symbolem městské chudoby v Nigérii a také častým dějištěm nekonečných sporů o půdu v této megapoli.

V Makoku z velké části chybí základní služby, jako je elektřina, voda a školy. Bydlí tam převážně lidé s nízkými příjmy, z nichž mnozí jsou závislí na rybolovu a pololegálním obchodu.

Oblast již dlouho přitahuje pozornost spisovatelů, cestovatelů a nevládních organizací.

Úředníci státu Lagos tvrdí, že demolice byla nezbytná z bezpečnostních důvodů a z důvodu obnovy města. Všechny stavby postavené do 100 metrů od přenosových vedení, která vedou přes lagunu, byly určeny k odstranění.

Vedoucí úřadu pro obnovu města Lagos Gbolahan Oki neodpověděl na žádosti AFP o komentář, ale v prosinci novinářům řekl, že obyvatelé dostali varování předem.

Koalice pěti nevládních organizací však tvrdí, že vláda zbourala domy i mimo vytyčenou stometrovou hranici.

Vzhledem k tomu, že v blízkosti se bagruje a místa se zasypávají pískem, aby se získala nová půda, nevládní organizace ostře kritizovaly „pokračující tajnou dohodu vlády s oligarchií mocných rodin vlastnících půdu a zkorumpovanými soukromými developery“.

Luxusní projekty, kterých je v Lagosu díky ropným bohatstvím Nigérie požehnaně, si často našly místo v přeplněném městě s více než 20 miliony obyvatel díky zúrodňování pobřeží.

Několik týdnů před demolicí Makoka buldozery zbouraly desítky domů v čtvrti Oworonshoki na opačné straně laguny. Úředníci uvedli, že mnoho budov nemělo řádná stavební povolení a představovalo riziko pro životní prostředí.

V Lagosu velmi chybí bydlení. Zároveň je tam rozšířené bezdomovectví.

Odborníci tvrdí, že situace v oblasti bydlení v Lagosu je paradoxní: neformální osady se likvidují, aby se mohly postavit luxusní nové domy, které nakonec zůstávají prázdné kvůli prudce rostoucím nájmům.

Asi polovina obyvatel státu žije ve slumech, uvedl profesor Timothy Nubi z Lagoské univerzity. I v chatrčích a provizorních domech platí obyvatelé obrovské nájemné. Když lidé platí ročně ekvivalent 126 dolarů „za místo pod mostem, je jasné, že je tu problém“, řekl AFP Nubi.

„Ještě více alarmující je, když vidíte tisíce prázdných domů.“ Nubi navrhuje „gentrifikaci“, která zkvalitní slumy jako Makoko, aniž by se dosavadní obyvatelstvo muselo vysídlit.