Moravský kras je nejznámější a nejvýznamnější krasovou oblastí Česka.

Pět jeskyní je zpřístupněno pro veřejnost. Mnoho dalších ale slouží jako unikátní prostor pro vědu a výzkum.

Speleologové Vít Baldík a Jan Lenart se do podzemí vydávají pravidelně.

Vstup do veřejnosti nepřístupné Amatérské jeskyně je nenápadný. Za zamčenou branou se ale skrývá nejdelší jeskynní systém ve střední Evropě.

Vchod do Amatérské jeskyně.

Při vstupu pod zem se každá skupina musí zapsat.

Základním pravidlem je chodit vždy ve skupině - aby v případě problému vždy někdo zavolal pomoc.

V jeskyních probíhá výzkum ve spolupráci s nejrůznějšími institucemi i ústavy.

Výzkum i údržba jeskyní ale z velké části leží na amatérských jeskyňářích.

Ti se práci věnují většinou ve volném čase.

Speleologie se zvenčí může zdát jako zvláštní adrenalinový koníček, ve skutečnosti má ale konkrétní význam pro vědu i ochranu přírody a krajiny.

I díky amatérským jeskyňářům může veřejnost obdivovat mnoho z unikátních jeskynních výzdob.

Česká speleologická společnost sdružuje zhruba 1200 členů po celé republice.

Nejvíce jich působí v Moravském krasu, druhá nejpočetnější komunita bádá v Českém krasu u Prahy.

„S těmi lidmi trávíte spoustu času v extrémních podmínkách – zima, voda, těžká práce, odloučení. Je tu i možnost, že se zával dá do pohybu dřív, než ho stabilizujete. Vznikají silná pouta, podobně jako při horolezectví,“ říká o týmech jeskyňářů Vít Baldík.

Jeskyňáři jsou zvyklí pohybovat se v blátě i studené vodě. Místy je nutné se krčit nebo plazit.