Těžba černého uhlí byla pro region Ostravsko-Karvinska zásadní. Na těžbě „černého zlata“ stál desítky let Československý průmysl a kvůli rubání rostla nová města.V Ostravsko-Karvinském revíru se těžilo téměř čtvrt tisíciletí, konkrétně 244 let. Největší rozmach měla těžba v 19. století.Na snímku dobývací kombajn SL 300 Eickhoff „odkusuje“ horninu v porubu.Uhlí se z porubu dobývalo technologií zvanou směrné stěnování z pole na řízený zával.Z dolu se následně vytahovalo ve velkých nádobách - skipech (věž vpravo), důlní věž (uprostřed) zase dopravovala do dolu horníky. Cesta uhlí vytažením na povrch nekončí. Proces mezi tím, než se uhlí vytěží a putuje k zákazníkovi, je zdlouhavý.Po vytažení uhlí na povrch se na pásu třídicí linky oddělují od uhlí kameny a nečistoty. Je to ruční proces.Po vytřídění přichází na řadu hrubá a jemná úpravna.Uhlí je přepravováno mezi stanovišti na páse.V hrubé úpravně probíhá drcení, praní… ...pak tzv. flotace a nakonec filtrace.Cílem je zachytit všechny kousky uhlí a zužitkovat je.Nejdůležitější je odseparovat od uhlí kámen.Na snímku jemná úpravna uhlí. Na všem je vrstva jemného černého prachu.Hornictví a následné zpracování uhlí zaměstnává v regionu tisíce lidí.Haldy s uhlím na dole ČSM.Na zpracované uhlí čekají vagóny.Nasypání do vagónů probíhá automaticky…...a uhlí je připraveno podle parametrů zákazníka.Poslední vlaky mohou vyjet.
NaN/20