Roman Ivannikov strávil přibližně 30 let péčí o orchideje, azalky a fíky v ukrajinské Národní botanické zahradě. (Naftový ohřívač v hlavním skleníku Národní botanické zahrady Gryška, 11. února.)

Výpadky elektřiny způsobené ruskými útoky nyní jeho milovanou sbírku tropických rostlin ohrožují. (Květ orchideje v Národní botanické zahradě Gryška Národní akademie věd Ukrajiny v Kyjevě, 11. února 2026.)

Moskva bombarduje ukrajinská energetická zařízení drony a raketami, čímž uvrhla tisíce domácností do mrazu během nejtužší zimy od začátku invaze. (Dobrovolník Volodymyr Vynogradov štípe palivové dříví, které se použije k vytápění skleníků, 11. února.)

Téměř denní ostřelování spolu s náhlým ochlazením ohrožuje lidské životy. Představuje ale také bezprecedentní hrozbu pro Ivannikovovu pýchu a radost: sbírku téměř čtyř tisíc druhů.

„Naše děti vyrostly na cestách této zahrady. Vložili jsme do toho celý život,“ řekl 51letý Ivannikov agentuře AFP a snažil se potlačit slzy.

Teplota v hlavním skleníku zahrady byla 12 °C. „To není ani spodní hranice normálu,“ řekl AFP Ivannikov.

Volodymyr Vynogradov se přihlásil, aby pomáhal sekat dřevo na topení ve sklenících. On, jeho kolegové a desítky dobrovolníků se střídají při různých úkolech, jako je rozdělávání kamen a rozkládání ochranných krytů na menší rostliny, například orchideje.

Sbírka kyjevské botanické zahrady byla zničená během druhé světové války, pak byla pracně znovu sestavena – díky desetiletím nákupů, výměn a četným vědeckým misím, které Ivannikovovy starší kolegy zavedly na několik kontinentů. (Muž prochází kolem zasněžených rostlin v Národní botanické zahradě Gryška v Kyjevě, 11. února 2026.)

„Cestovali na různá místa a přiváželi rostliny z oblastí, kde tyto lesy již neexistují. Pokud o tyto rostliny přijdeme, už je nebudeme moci obnovit,“ řekl Ivannikov.

Jednotlivé exempláře již vadnou, ale rozsah škod nelze odhadnout, destruktivní dopad chladu se může projevit až za několik týdnů, nebo dokonce měsíců. (Roman Ivannikov, vedoucí oddělení tropických a subtropických rostlin Národní botanické zahrady Gryška.)

„Intervaly kvetení se změní, rostliny budou kvést, ale nebudou schopny vytvořit semena po dobu jednoho nebo dvou let. Nebo například vytvoří semena, ale ta nebudou životaschopná – budou mrtvá,“ řekl Ivannikov, který se snaží zůstat optimistický.

Laboratoř zahrady, kde jsou rostliny skladovány, 11. února.

Instituce mezitím nabízí organizované prohlídky a spolupracuje s vojáky a vysídlenými Ukrajinci, kteří nacházejí útěchu v zahradnické práci.

„Cítí se naživu a chtějí vidět, co bude dál. Vidí budoucnost, chtějí dál žít – a to je naším posláním,“ říká Ivannikov.