Rezidence pochází z roku 1889, jejím architektem byl Walter Liberty Vernon.

Z pozemku byl v 19.století výhled na přístav i na centrum města Sydney.

Současný vzhled zahrady měl na starost zahradní architekt William Dangar.

Jedním z cílů bylo zachovat na pozemku co nejvíce zeleně. Proto byla umístěna i na střeše přístavby.

Schody vedoucí na střešní zahradu.

Wellness místo garáže: Na místě, kde dříve parkovala auta, vznikla přístavba se třemi podzemními patry. V nich mohou majitelé relaxovat či sportovat.

Z moderní přístavby mají majitelé přístup přímo do zahrady. Z původního pozdně viktoriánského domu je to zas jen pár schodů.

Po celém pozemku jsou rozmístěny subtropické rostliny.

Vnitřek přístavby se drží současných trendů, interiér původního domu má trochu jinou atmosféru.

Kuchyň s jídelnou a obývací pokoj se nachází v jediném nadzemním patře přístavby.

Pomocí posuvných oken může být celé patro propojeno se zahradou.

Díky oknům v kamenné podlaze může do spodních pater pronikat přirozené světlo.

Místnost s bazénem má až mystickou atmosféru. Vedle zdobné mozaiky je vidět i kus pískovcové stěny, do které byla všechna podzemní patra vyhloubena.

Nejvýraznějším prvkem bazénu jsou parabolické oblouky.

Podzemní část dává majitelům mnoho možností k relaxaci.

Interiér je světlý a vzdušný, i přes hustou zeleň.

Tlumené barvy dávají zajímavý kontrast k nadzemním patrům, kde naopak převládají ty světlé.

Interiér původní části domu souzní s estetikou doby jeho vzniku.

Interiérová designérka se při návrzích pokusila zachytit atmosféru přechodu mezi pozdním viktoriánským obdobím a tzv. stylem královny Anny.

Walter Liberty Vernon za svou kariéru mnoho soukromých rezidencí nenavrhnul. I proto je tato stavba významným zástupcem v jeho tvorbě.

Koupelna se nachází v původní části domu.

Výhled na město – Sydney necharakterizují jen mrakodrapy a slavná budova opery. Má i svou historickou stránku, koneckonců se jedná o nejstarší založené město v Austrálii.