Majitelé zámku Jan Pelánek Lazarowitz a jeho manželka Hana Jirmusová Lazarowitz před svým "kamenným dítětem", zámkem Týnec.

"Na tenhle dům padlo všechno, co šlo," říká Hana Jirmusová při slavnostním otevření a pokračuje:

"Prodaný dům v rodině, prodaný byt, penzijní připojištění, několik stavebních spoření, životní pojistky," vypočítává současná spolumajitelka.

Výrazně pomohlo zapsání mezi národní kulturní památky a následná dotace sto deset milionů korun. Opravy domu spolkly celkem čtvrt miliardy korun.

Zrekonstruování monumentální stavby v dezolátním stavu trvalo dvacet pět let.

"Je to obrovská stavba, která by se hodila pro velké město, Vídeň, Paříž..." popisuje Hana Jirmusová. "Tehdejší majitel Maxmilián Norbert Kolowrat Krakowský byl nejbohatší člověk českého království a nemohl si postavit jen tak něco," vypráví.

Monumentální stavba dokončená v roce 1710 má pět tisíc metrů čtverečních.

Ačkoliv je zámek už v reprezentativním stavu, je na něm pořád hodně práce.

Zejména na jeho okolí. "Chybí hospodářské budovy, altán, pivovar, chceme přístupný park," vyjmenovává spolumajitelka. "Ale musí už zároveň zámek generovat příjmy, musí to mít zaměstnance, musí to fungovat."

Monumentální budově musela při její stavbě ustoupit část vesnice Týnec a přestěhovat se.

Za první republiky do zámku jezdili slavní umělci své doby. Zavítali sem třeba malíři Adolf Loos a Alfons Mucha, písničkář a spisovatel Karel Hašler a nebo všestranný umělec Josef Váchal. Právě jeho největší soukromou sbírku zámek Týnec brzy představí.

Budova na úpatí Šumavy dlouho fungovala jako reprezentativní sídlo, nejhorší období zažila v druhé polovině minulého století.

Nejdříve zdejší zdi hostily sirotčinec a za komunismu vojáky. Po revoluci ale přišla úplná katastrofa, zámek měl sloužit jako kasino. Tehdejší soukromá firma zničila barokní stropy a další prvky, aby z plánů nakonec sešlo...

... a budova začala chátrat, teklo do ní a byla téměř před spadnutím.

Až se do stavby v roce 1999 zamiloval sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz a zakoupil ji od správkyně konkurzní podstaty a začal ji opravovat.

Jan Pelánek Lazarowitz památku nakonec po dlouhém úsilí a spoustě času a peněz zachránil a umístí zde mimo jiné sbírky umění.

Znovu tu fungují varhany, majitelé plánují pořádat koncerty a další kulturní události.

A jelikož se ze stropů a dávné výzdoby skoro nic nedochovalo, památkáři povolili vymalovat sály novými malbami. Jako tento strop, který stvořila malířka Alena Anderlová.

Tento zase vymaloval Luděk Rathouský.

Podlouhlý modrý sál a zejména jeho stropní výmalbu má na svých rukou Tomáš Císařovský.

Další místnost vyzdobil Pavel Žilák.

Nyní tak zámek sto padesát kilometrů od Prahy hostí a nadále bude prezentovat historické, ale i současné české umění.

Kompletně nová je i koupelna.

Zámek ale ubytování nabízet nebude, v plánu budou maximálně svatby.

"Považuji za zázrak, že se nám to podařilo," uzavírá Hana Jirmusová Lazarowitz své vyprávění.

V pravidelném provozu od úterý do neděle otevírá zámek od prvního května. Do té doby bude otevřen o víkendech ve zkušebním režimu.